Fotbal a finance: Umístění fotbalových klubů v předních evropských ligách lze stále snadněji odhadnout
Úspěšné kluby profitují z prémií za účast v Lize mistrů, nejvíce předvídatelnou ligou je anglická Premier League Praha, 5. listopadu 2009 – V uplynulých patnácti letech došlo k výrazným změnám v soutěžní vyrovnanosti klubů v pěti nejvýznamnějších fotbalových ligách v Evropě. Vedoucí kluby posilují v ligách své postavení a vzdalují se ostatním klubům. To je způsobeno zejména propastnými rozdíly v příjmech nejúspěšnějších klubů a zbytku ligy, a také jejich pravidelnou účastí v Lize mistrů UEFA. Vyplývá to ze studie Ernst & Young Football meets finance VI, která analyzuje vývoj anglické, francouzské, německé, italské a španělské ligy za posledních 15 let. Pro porovnání konkurenceschopnosti klubů v rámci jedné ligy i mezi ligami navzájem využívá studie řadu ukazatelů .
Ligue 1 a Bundesliga: nejvyšší míra vyváženosti a konkurence
Během uplynulého ročníku zaujalo mnoho špičkových týmů své konečné pořadí v lize poměrně brzy v sezoně. Například Barcelona vedla tabulku od devátého kola. Stejně tak Inter Milan v Itálii (od 11. kola soutěže) a Manchester United v Anglii, který se na první příčku ligy dostal po 22 hracích kolech. Naproti tomu pořadí týmů na vrcholu ligy v Německu se měnilo ještě devět kol před koncem sezony a ve Francii dokonce tři kola před jejím ukončením.
„V sezoně 2008/09 byla konkurence ve všech ligách pod úrovní průměru předešlých čtrnácti let. O prvních pět příček usiloval ještě menší počet týmů než obvykle a samotný závěr soutěže tak ztratil ze své atraktivity,“ říká Bruno Perrin, vedoucí oddělení pro média a zábavní průmysl Ernst & Young.
Dle provedeného rozboru představuje nejvíce předvídatelnou ligu ze všech hlavních soutěží v Evropě anglická Premier League, zatímco německá Bundesliga a francouzská Ligue 1 jsou z pohledu klubů nejvyváženějšími ligami.
Ze srovnání celkového počtu bodů nasbíraných pěti nejúspěšnějšími týmy každé ligy s výsledky jejich méně úspěšných soupeřů vyplývá, že soutěže ztratily v průběhu let na pestrosti a soutěživosti – s výjimkou francouzské Ligue 1.
„Zaměříme-li se na samotnou konkurenceschopnost v rámci pěti nejúspěšnějších soutěží, můžeme si všimnout značných rozdílů. Hlavní důvod relativní otevřenosti Bundesligy a Ligue 1 proti ligám Seria A a La Liga spočívá v centrálním marketingu vysílacích práv a poměrně rovnoměrného rozdělení tržeb mezi jednotlivé kluby. V tomto ohledu je však nejtransparentnější anglická Premier League a to zčásti i proto, že na míru soutěživosti měl citelný dopad enormní objem investic do ligy,“ komentuje tento trend Bruno Perrin.
Krátkodobá úspěšnost
V anglické (59 %) a španělské (52 %) lize se týmy, které se probojují do první ligy, zpravidla z prvoligové příslušnosti příliš dlouho netěší a vzápětí opět sestupují. Naproti tomu ve Francii (43,5 %) a Německu (42 %) bývá míra sestupu mnohem nižší a kluby tak mají mnohem větší šanci, že se jim v první lize podaří prosadit, alespoň po středně dlouhé období.
Neil Patey, partner divize daňového poradenství a poradce pro oblast fotbalového průmyslu Ernst & Young, říká: „Příjmy za přenosy ve Francii a Německu se distribuují mezi první a druhou ligu. Díky tomuto opatření by nemělo docházet k příliš velkým rozdílům mezi příjmy bohatších a chudších klubů a daří se tak stírat rozdíly mezi finančními rozpočty nejhůře umístěných klubů v první lize a nejlépe hrajícími týmy druhé ligy. Postup do vyšší soutěže tak představuje menší finanční zátěž než je tomu v jiných zemích, například v Anglii, kde v rozdělování příjmů z vysílacích práv panují mezi první a druhou ligou mnohem větší rozdíly. Kluby, které postoupí z nižší soutěže, jsou při následných utkáních s ostatními soupeři finančně značně znevýhodněny a to bez ohledu na případné navýšení příjmů za přenosy v průběhu další sezony.“
Finanční rozdíly
V minulosti se na prohlubování rozdílů mezi bohatými a méně majetnými kluby dále podepisovala pravidelná účast nejúspěšnějších klubů v Lize mistrů. Finanční částky vyplácené ve spojitosti s touto soutěží dramaticky vzrostly, zejména po změně jejího formátu na přelomu tisíciletí.
„Úspěšné kluby profitují ze stále rostoucích prémií a mohou tak pokračovat v investicích do posilování vlastní pozice, čímž se de facto zvyšuje pravděpodobnost, že se jim v budoucnu opět podaří uspět. Má-li se tento trend zastavit, je nutné rozdělování příjmů za přenosy změnit tak, aby kluby mimo Ligu mistrů získaly lepší postavení. UEFA již v této souvislosti oznámila vytvoření zvláštní komise, jež byla pověřena návrhem pravidel, která by zaručila vyrovnanější podmínky financování evropských klubů. Tato opatření mají vycházet z německé praxe udělování licencí,“ vysvětluje Patey.
V Itálii a ve Španělsku, na rozdíl od většiny ostatních evropských zemí, nakládají od konce 90. let s právy za televizní přenosy přímo jednotlivé kluby. Real Madrid a Barcelona tímto způsobem například dokážou získat pro svůj klub přes 150 milionů EUR ročně, nejlepší z italských týmů výrazně přes 100 milionů EUR. Centrálně řízený marketing vysílacích práv v Itálii a Španělsku by v těchto zemích přispěl k vyváženějšímu postavení klubů, Itálie s jeho zavedením počítá od roku 2010.
„Ačkoliv za jeden z důsledků centrálního marketingu lze označit vyrovnanější národní ligu, obyčejně se tak děje na úkor úspěchu na mezinárodní scéně a naopak,“ uzavírá Patey.
