Nadnárodní společnosti čelí rostoucímu riziku kontrol převodních cen ze strany finančních úřadů
Současná ekonomická krize má za následek zvýšené požadavky finančních úřadů v oblasti převodních cen Praha, 22. října 2009 – Nadnárodní firmy by měly být ve střehu, neboť daňové správy po celém světě v poslední době změnily svůj přístup k převodním cenám. Významně vzrostly nejen požadavky na dokumentaci převodních cen, ale také četnost kontrol a výše penále v případě porušení daňových předpisů. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Ernst & Young zaměřeného na přístup daňových správ k problematice převodních cen.
Průzkum, který se uskutečnil ve 49 zemích světa, je založen na názorech odborníků Ernst & Young na převodní ceny a rozhovorech se správci daně v jednotlivých zemích. Od posledního průzkumu v roce 2006 implementovalo nové požadavky na tvorbu a vedení dokumentace k převodním cenám přes deset jurisdikcí - naposledy v Číně, na Slovensku a v Řecku.
„V dobách ekonomické krize se celá řada daňových správ po celém světě zaměřuje na oblast převodních cen. Zatímco v minulosti se tato problematika týkala pouze několika vyspělých států, dnes je tomu jinak. Nadnárodní společnosti budou čelit častějším a důslednějším kontrolám, neboť jednotlivé země se snaží rostoucí rozpočtový deficit kompenzovat příjmy z výběru daní. Pokud však nadnárodní společnosti budou při tvorbě převodních cen uplatňovat praxí ověřený přístup a tvorbu převodních cen dokumentovat v souladu s příslušnými předpisy, nemusí se případných daňových kontrol obávat,“ uvádí Libor Frýzek, vedoucí partner oddělení daňového poradenství Ernst & Young v České republice.
Daňové správy vyčleňují na kontrolu převodních cen vyšší objem prostředků
Vezmeme-li v potaz potřebu jednotlivých států zvyšovat své daňové příjmy v časech ekonomické recese a současný legislativní boom v oblasti převodních cen, lze v blízké budoucnosti očekávat rostoucí počet souvisejících soudních sporů. Vyplývá to i z obecného trendu zvyšování prostředků, které daňové správy vyčleňují na kontrolu převodních cen.
Daňové správy zemí, které jsou spíše nováčky v prosazování pravidel převodních cen, se v této oblasti obvykle orientují zpravidla velmi rychle. Např. ve Finsku, kde byla příslušná legislativa přijata teprve před pouhými dvěma lety, je v daňové správě zaměstnáno již zhruba 45 odborníků zaměřujících se na problematiku převodních cen. Kromě toho se v mnoha dalších jurisdikcích (např. Rakousku, Indonésii, Slovinsku) plánuje vytvoření vysoce kvalifikovaných týmů specializovaných na problematiku převodních cen.
Rozdíly mezi daňovými správami
Mezi jednotlivými daňovými správami se prohlubují rozdíly v pohledu na převodní ceny. Většina zemí sice dodržuje Směrnici OECD o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy (dále jen „Směrnice OECD“), ale její místní interpretace se značně liší. Tyto rozdíly mohou vést k situacím, kdy finanční úřady dvou států mohou dospět k naprosto odlišným závěrům ohledně správného stanovení převodních cen.
„Nadnárodní společnosti mají často tu zkušenost, že stanovení převodních cen je daňovou správou v jedné zemi napadeno i přesto, že je přijatelné pro daňovou správu druhé země, ačkoliv se obě dvě země řídí Směrnicí OECD,“ vysvětluje Jiří Teichmann, senior manažer oddělení daňového poradenství Ernst & Young v České republice.
Některá odvětví, země a transakce jsou pod drobnohledem
Přibližně v polovině dotazovaných zemí jsou předmětem zvýšených kontrol specifická tržní odvětví. Z celkového počtu 49 dotazovaných správců daně jich šestnáct výslovně uvedlo, že se cíleně soustředí na specifická odvětví a u osmi dalších to z rozhovoru nepřímo vyplynulo. Mezi tato odvětví patří automobilový průmysl, spotřební zboží, finanční služby, ropný a plynárenský průmysl či farmaceutický průmysl.
Průzkum dále ukázal, že správci daně se intenzivně zaměřují na transakce uskutečňované se zeměmi, které jsou považovány za daňové ráje nebo které jsou na jejich „černé listině“.
Pravděpodobně též dojde k zvýšení rozsahu podnikových transakcí, které budou předmětem kontroly, což bude mít za následek komplexnější ověřování správnosti stanovení převodních cen.
Mezi znaky, které zvyšují pravděpodobnost kontroly převodních cen, patří neobvykle vysoké zisky nebo ztráty spojených osob, podnikové restrukturalizace zahrnující ukončení nebo omezení provozu, významné vnitroskupinové manažerské poplatky, či obchodování se spojenými osobami s domicilem v daňovém ráji.
Řízení problematiky převodních cen se v poslední době stalo pro ředitele daňových oddělení velmi obtížné. Většina faktorů ovlivňujících rozhodování o převodních cenách totiž prochází neustálými změnami. Nestabilita ekonomického prostředí má přímý dopad na tvorbu převodních cen a řízení této problematiky tak dostává novou, komplexnější dimenzi.
Řízení rizik
Jelikož každá přeshraniční transakce mezi spojenými osobami vyžaduje jednání minimálně s dvěma různými daňovými správami, může se každá z nich na tutéž transakci dívat jinak. Úplné odstranění rizika souvisejícího s převodními cenami tak není možné. Nicméně je ho možné zmírnit správným řízením rizik. Existence dokumentace k převodním cenám může např. minimalizovat případné spory ohledně jejich stanovení.
Podle průzkumu též společnosti obecně ve větší míře využívají možnost předběžné cenové dohody se správcem daně (Advance Pricing Agreements, APA). Vede je k tomu snaha mít v současném světě plném nejistoty alespoň určitou míru jistoty. APA umožňuje předem si ověřit se správcem daně správnost způsobu tvorby cen, které jsou sjednávány mezi spojenými osobami. Tato ujednání mohou být jednostranná, dvoustranná (mezi dvěma zeměmi) nebo mnohostranná (mezi třemi a více zeměmi).
Plánovaní budoucnosti
Finanční a daňoví ředitelé by měli ve svých úvahách o řízení rizik brát v potaz rostoucí zájem daňových správ o problematiku převodních cen. Pokud chtějí zmírnit riziko dodatečného vyměření daně, měli by se detailně obeznámit s věcnou a procesní problematikou převodních cen a zavést efektivní nástroje řízení rizik.
„V minulých letech došlo po celém světě k intenzivnímu nárůstu legislativy v oblasti převodních cen. Též proběhlo několik významných soudních sporů a problematika převodních cen se stala předmětem zvýšeného zájmu daňových správ. Nelze se proto divit, že ředitelé daňových oddělení nadnárodních společností po celém světě považují převodní ceny za nejdůležitější daňový problém, kterému v současné době čelí;,“ říká Jiří Teichmann.
„Převodní ceny jsou natolik propojeny s obchodní činností společnosti, že je není možné řešit odděleně. To platí bez výjimky pro všechny nadnárodní společnosti. Klíčem je tedy systematický, centrálně řízený a strukturovaný přístup k převodním cenám. Převodní ceny by se měly stát nedílnou součást obchodních modelů u každé nadnárodní společnosti,“; dodává Libor Frýzek.
