Spotřební průmysl: dodavatelsko-odběratelský řetězec má stále miliardové rezervy
Úroveň řízení vztahů s dodavateli a zákazníky je u dvou třetin výrobců spotřebního zboží podprůměrná Praha, 2. listopadu 2009 – Náklady související s řízením a správou dodavatelsko-odběratelského řetězce ve spotřebním průmyslu rostly v posledních třech letech rychleji než samotné tržby. Vyplývá to ze zprávy Ernst & Young „Making your supply chain perform“, která analyzovala data 32 mezinárodních výrobců spotřebního zboží. Růst výkonnosti a snížení režijních a administrativních nákladů v některých oblastech nepřinesly požadovaný efekt, neboť byly zastíněny růstem nákladů na prodané zboží nebo růstem nákladů na držené zásoby na skladě.
„Řízení dodavatelsko-odběratelského řetězce nabízí největší potenciál ke snižování nákladů, optimalizaci cash flow a tím zvyšování celkové hodnoty aktiv. Výrobci spotřebního zboží se však často soustřeďují pouze na jednu funkční oblast místo toho, aby se zaměřili na komplexní řízení dodavatelsko-odběratelských vztahů, které je nezbytné pro zvýšení konkurenceschopnosti těchto společností,” říká Petr Knap, partner oddělení podnikového poradenství Ernst & Young v České republice.
Klíčovými ukazateli výkonnosti dodavatelsko-odběratelského řetězce jsou náklady na prodané zboží a doba obratu zásob. Pouze 20 % zúčastněných společností vykazovalo lepší než průměrnou výkonnost u obou ukazatelů. Více než dvě třetiny (68 %) byly pod průměrem u jednoho z těchto ukazatelů a zbývajících 12 % dosáhlo slabé výkonnosti jak u nákladů na prodané zboží, tak u doby obratu zásob.
V rámci spotřebního zboží byly zaznamenány značné rozdíly. Výrobci domácích potřeb či produktů pro osobní péči si vedli nejlépe jak v nákladech na prodané zboží, tak i v době obratu zásob. Potravinářské společnosti, pivovary a výrobci nealkoholických nápojů dosáhli lepších výsledků v případě ukazatele doba obratu zásob, zatímco u výrobců vín a destilátů byl lepší ukazatel nákladů na prodej zboží. Zástupci tabákového průmyslu se umístili jak u nákladů na prodané zboží tak u doby obratu zásob na posledním místě.
Celkově by 32 analyzovaných společností mohlo uvolnit další 1 mld. USD snížením doby obratu zásob o jeden den, 7 mld. USD snížením nákladů prodaného zboží o 1 % a 2 mld. USD snížením nákladů na obsluhu zákazníků o 1 %.
“Až se ekonomika odrazí ode dna, poroste potřeba po dodatečném cash flow na financování výrobních aktivit, které je možné získat úsporami v dodavatelsko-odběratelském řetězci. Jelikož průměrně 55 - 70 % nákladů společností a 45 – 60 % jejich pracovního kapitálu je vázáno v dodavatelsko-odběratelském řetězci, možnosti pro zlepšení nebyly nikdy větší,“ říká Marek Hofmänner, senior konzultant Ernst & Young, specializující se na oblast řízení dodavatelsko-odběratelských vztahů.
Mezi další faktory ovlivňující celkovou výkonnost společností vyrábějících spotřební zboží je i měnící se struktura dodavatelsko-odběratelských vztahů zaměřená na vysokou přidanou hodnotu služeb pro zákazníky.
„Přední společnosti na trhu kladou stále vyšší důraz na vytváření hodnoty pro zákazníka a snaží se překonat stávající bariéry mezi tradičním dodavatelsko-odběratelským řetězcem a obchodní organizací s cílem vyšší integrace interních funkcí a vytvoření tzv. customer driven supply chain (dodavatelsko-odběratelský řetězec orientovaný na zákazníka),” dodává Marek Hofmänner.
