EY: Zvednout laťku etiky se vrcholovému vedení nedaří. Čtvrtina Čechů by kvůli své kariéře jednala neeticky

  • Share

► Dvě třetiny českých respondentů jsou přesvědčeny, že je v ČR korupce rozšířeným jevem
► 77 % účastníků mezinárodního průzkumu z řad vedení společností přiznalo, že neetické jednání je podle nich ospravedlnitelné, pokud pomůže jejich společnosti přežít
► Pouze 10 % českých respondentů ví o tom, že jejich společnost má anonymní telefonní linku pro whistleblowing

► Čeští zaměstnanci by se na rozdíl od řady zahraničních neváhali obrátit
s podezřením na podvod na novináře

Praha, 5. dubna 2017 – Úspěchy, jichž se v poslední době podařilo v regionu EMEIA (zahrnujícím Evropu, Blízký východ, Indii a Afriku) dosáhnout v boji proti podvodům a korupci, jsou v zásadě jen sporadické. Potvrzuje to nejnovější průzkum, který EY provádí v tomto regionu každé dva roky. Letos se ho zúčastnilo 4 100 respondentů z 41 zemí včetně České republiky. Celá polovina z nich (51 %) stále vnímá korupci ve své zemi jako rozšířený problém.

Vedení a zaměstnanci v kritických chvílích často nedělají správná, etická rozhodnutí. Někdy je to motivováno snahou pomoci společnosti, jindy je to z vlastního prospěchářství a snahy
o kariérní růst. 1 z 5 českých respondentů by nabídl úplatek za zakázku, která by firmě pomohla přežít. Celá čtvrtina Čechů by jednala neeticky také kvůli své kariéře. Že je etická laťka v ČR velmi nízko, dokládá reakce respondentů na neetické chování zaměstnavatele - pouze 15 % Čechů by odešlo z firmy, která by se chovala neeticky.

Co zmůže stát proti korupci? Podle Čechů se to rozhodně nevyřeší zákony a novými pravidly. Jen 12 % v nich vidí pozitivní přínos. Podle 7 z 10 českých respondentů je zapotřebí stíhat vedení korumpujících společností, což podle nich odradí další potenciální pachatele.

Průzkum EY totiž ukázal, že vrcholový management nejde v prosazování etického chování vůbec příkladem: mezi zástupci vedení, kteří se zúčastnili průzkumu, se tři čtvrtiny (77 %) domnívají, že nějaká forma neetického jednání je ospravedlnitelná, pokud pomůže jejich společnosti přežít. A třetina je dokonce ochotná nabídnout úplatek, aby si jejich společnost udržela nebo aby získala zakázku.

Průzkum EY identifikoval jako rizikovou skupinu i generaci Y (tj. mladí lidé ve věku
25 až 34 let), která tvořila 32 % všech účastníků průzkumu. Její postoj k neetickému chování je bohužel benevolentnější než u ostatních věkových kategorií. „Generace Y je ke korupci náchylnější než se čekalo. Nesmíme zapomenout, že z generace Y rostou budoucí lídři společností. Pokud se teď nenastaví vysoký etický standard a nebude se vymáhat na všech úrovních ve společnosti, neetické jednání bude stále častější,“ říká Tomáš Kafka, partner oddělení investigativních služeb a řešení sporů společnosti EY v České republice.

Tři čtvrtiny z nich v průzkumu uvedly, že takové jednání je ospravedlnitelné, pokud společnosti pomůže přežít. Pro srovnání – v generaci X má stejný názor 49 % respondentů.
68 % zástupců generace Y se domnívá, že management by použil neetické praktiky, aby jejich společnosti pomohl přežít, a čtvrtina by neváhala nabídnout úplatek, aby získala novou zakázku nebo si udržela stávající. Tato věková kategorie vykazuje i větší nedůvěru ke spolupracovníkům. Polovina (49 %) si myslí, že jejich kolegové jsou ochotní jednat neeticky, pokud jim to pomůže v lepší kariéře. Mezi ostatními účastníky průzkumu je tento podíl 36 %. Nedůvěra ve fair play ostatních může výrazně zvyšovat jejich ochotu porušovat pravidla.

Zvednout laťku etiky se vrcholovému vedení nedaří

Podvodům a korupci se v regionu střední a jihovýchodní Evropy daří – nejhůře jsou na tom Ukrajina, Kypr, Řecko, Slovensko a Chorvatsko. Korupci považuje za rozšířený jev celkově
51 % respondentů; na Ukrajině je to 88 %, na Kypru 82 %, v Řecku a na Slovensku 81 %,
v Maďarsku 78 %, v České republice 63 % a v Polsku 38 %. V Maďarsku, Chorvatsku, Slovensku a Polsku není podle respondentů pro oznamovatele podvodů bezpečno. Maďaři se obávají o svoji bezpečnost nejvíce (69 %, Chorvatsko 67 %, Slovensko 55 %, Polsko 50 %, ČR 34 %). 

„Dvě třetiny (64 %) respondentů v regionu střední a východní Evropy považují korupci za velký problém,“ upozorňuje Magdalena Souček, vedoucí partnerka EY v ČR a v části regionu střední a jihovýchodní Evropy. „A ještě znepokojivější je, že nejvyšší vedení se nesnaží tyhle problémy řešit. Společnosti by měly vytvářet takovou podnikovou kulturu, ve které bude v zájmu zaměstnance se zachovat vždy správně. Tady mohou sehrát velkou roli komunikace vedení a školicí programy, které lidem pomohou pochopit důsledky podvodů a korupce a dodají jim odvahu na ně upozornit.“

Pouze pětina českých respondentů potvrdila, že vedení jejich společnosti často zdůrazňuje význam dodržování etických standardů. V tom patříme k nejhorším zemím v průzkumu.

Kybernetické útoky představují stále větší riziko

Při stále rychlejším vývoji informačních technologií a jejich zasahování do všech oblastí podnikání a života se stává stále patrnějším, že ač nám na jedné straně přinášejí mnoho výhod, zjednodušení či zefektivnění, jsou na druhé straně stále větším nebezpečím.

„Povědomost o plánech reakce na kybernetické útoky vlastní společnosti je mezi našimi respondenty stále velice nízká, a to zhruba pouze u čtvrtiny dotazovaných,“ vyzdvihuje Daniel Bican, partner oddělení investigativních služeb a řešení sporů společnosti EY pro střední Evropu. „Paradoxně téměř polovina dotazovaných ale volá po nutnosti takový plán ochrany před kyberútoky mít.“ Taktéž povědomí o možných typech zneužití IT a to především interních nedosahuje zdaleka výše, kterou by závažnost tématu vyžadovala.

Nedaří se pěstovat firemní kulturu motivující zaměstnance, aby neetické jednání ohlásili

I když telefonní linka pro whistleblowery je dnes považována za důležitou součást firemních protikorupčních programů, o tom, že v jejich společnosti je taková linka zřízena, ví pouze
10 % českých respondentů. 6 z 10 českých respondentů by informovalo přímo nějaký externí subjekt, například orgán činný v trestním řízení nebo novináře. 24 % z nich by se obrátilo na novináře, což nás řadí v tomto ohledu mezi země s největší důvěrou v média. S problémem týkajícím se neetického jednání se v podniku setkalo 56 % českých účastníků průzkumu.
Na polovinu z nich byl vyvíjen nátlak, aby své podezření nehlásili. Více než polovina se tomuto nátlaku podvolila a věc neohlásila. 

„Jak se zdá, společnosti většinou v zavádění účinných mechanismů, které umožňují upozornit na nekalé praktiky, mnoho nepokročily,“ říká Tomáš Kafka. „Zaměstnanci buď nevědí, jaké nástroje v takové situaci použít, nebo – a to je ještě znepokojivější – je na ně činěn nátlak, aby tyto informace nehlásili, což svědčí o tom, že vedení tuto problematiku nezvládá řešit. Společnosti musí kromě investice do nástrojů pro whistleblowing systematicky informovat zaměstnance, jak mají v těchto případech postupovat a ujistit je, že jim společnost poskytne patřičnou ochranu a uznání.“

Jak proaktivně chránit společnost, když whistleblowing nefunguje? Monitorováním dat

Průzkumu odhalil, že existuje určité napětí mezi využíváním technologií a monitorováním soukromých dat zaměstnanců. Na jedné straně 84 % českých respondentů průzkumu uvedlo, že by jejich společnost měla monitorovat zdroje informací o zaměstnancích, např. elektronickou poštu, instant messaging, sociální sítě nebo finanční situaci. Současně si ale většina českých respondentů myslí, že monitoring těchto nástrojů by narušoval jejich soukromí. Rutinní sběr a analýzy dat týkajících se elektronické pošty, telefonních hovorů, záznamů z bezpečnostních systémů nebo z veřejných rejstříků více podporují například respondenti z Indie (87 %) nebo Afriky (80 %), naproti tomu účastníci průzkumu ze západní (42 %) a východní Evropy (49 %) mají rezervovanější přístup.

„Neetické chování zaměstnanců představuje pro každou firmu reálné riziko, které se bez sledování a analyzování dat z nejrůznějších zdrojů obtížně odhaluje,“ upozorňuje Daniel Bican. „Možností, jak zjistit, kdo by pro společnost mohl představovat zvýšené riziko, je zaměřit se na vzorce chování a na používání neautorizovaných externích paměťových zařízení.“

Korupce je v našem státě v podnikatelské sféře rozšířeným jevem

Pořadí 2017

Stát

% 2017

% 2015

Pořadí L4L*

Pořadí 2015

1

Ukrajina

88

80

1

7

2

Kypr

82

N/A

N/A

N/A

3

Řecko

81

69

2

12

4

Slovensko

81

78

3

8

5

Chorvatsko

79

92

4

1

6

Keňa

79

90

5

2

7

Jihoafrická republika

79

78

6

9

8

Maďarsko

78

73

7

10

9

Indie

78

80

8

6

10

Egypt

75

64

9

15

11

Slovinsko

74

87

10

3

12

Nigérie

73

72

11

11

13

Itálie

71

67

12

14

14

Bulharsko

68

N/A

N/A

N/A

15

Turecko

67

63

13

16

16

Rusko

66

60

14

18

17

Španělsko

64

69

15

13

18

Česká republika

63

61

16

17

19

Portugalsko

60

82

17

5

20

Srbsko

57

84

18

4

21

Jordánsko

53

N/A

N/A

N/A

22

Lotyšsko

51

55

19

19

23

Irsko

47

50

20

20

24

Litva

47

45

21

21

25

Německo

43

26

22

30

26

Saúdská Arábie

43

44

23

22

27

Polsko

38

43

24

23

28

Belgie

36

34

25

27

29

Rakousko

32

42

26

24

30

Estonsko

32

21

27

33

31

Rumunsko

31

39

28

25

32

Francie

28

29

29

28

33

Spojené arabské emiráty

27

24

30

31

34

Velká Británie

25

27

31

29

35

Nizozemsko

23

13

32

34

36

Omán

19

36

33

26

37

Švédsko

18

10

34

37

38

Švýcarsko

18

12

35

35

39

Finsko

16

11

36

36

40

Norsko

10

21

37

32

41

Dánsko

6

4

38

38

Zdroj: Mezinárodní průzkum EY o podvodech a korupci 2017 Lidský instinkt, nebo strojová logika – Na co se spoléhat v boji proti podvodům a korupci?

Tabulka uvádí procentuální podíl souhlasných reakcí na tvrzení v záhlaví.

*Průměr za všechny respondenty: 2017 51 %, 2017 L4L, 2015 51 % (L4L = Like for Like – země, které se zúčastnily průzkumu v roce 2015 i 2017).


Více informací o průzkumu: https://fraudsurveys.ey.com/
EY EMEIA FRAUD SURVEY 2017 - globální report ke stažení zde (PDF, 1MB, anglicky)
EY EMEIA FRAUD SURVEY 2017 - výsledky pro Českou republiku ke stažení zde (PDF 1MB, česky)

Informace o průzkumu

Od listopadu 2016 do ledna 2017 provedla výzkumná agentura Ipsos MORI pověřená EY celkem 4 100 osobních nebo online rozhovorů v 41 zemích regionu EMEIA (Evropa, Blízký východ, Indie a Afrika). Průzkum se uskutečnil anonymně v místním jazyce v různě velkých společnostech působících v různých odvětvích ekonomiky a zúčastnili se ho zaměstnanci různého funkčního zařazení.  

Do kategorie rychle rostoucích ekonomik byly pro účely průzkumu zařazeny následující země: Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Egypt, Estonsko, Maďarsko, Indie, Jordánsko, Keňa, Lotyšsko, Litva, Nigérie, Omán, Polsko, Rumunsko, Rusko, Saúdská Arábie, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Jihoafrická republika, Turecko, Spojené arabské emiráty a Ukrajina. 

Mezi rozvinuté ekonomiky byly zařazeny následující země: Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie.

O EY

EY je předním celosvětovým poskytovatelem odborných poradenských služeb v oblasti auditu, daní, transakčního
a podnikového poradenství. Znalost problematiky a kvalita služeb, které poskytujeme, přispívají k posilování důvěry
v kapitálové trhy i v ekonomiky celého světa. Výjimečný lidský a odborný potenciál nám umožňuje hrát významnou roli při vytváření lepšího prostředí pro naše zaměstnance, klienty i pro širší společnost.

Název EY zahrnuje celosvětovou organizaci a může zahrnovat jednu či více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatnou právnickou osobou. Ernst & Young Global Limited, britská společnost
s ručením omezeným garancí, služby klientům neposkytuje. Pro podrobnější informace o naší organizaci navštivte prosím naše webové stránky www.ey.com/CZ.


Twitter: @EY_CeskaRep
LinkedIn: EY
YouTube kanál: EY Česká republika
Facebook: EY Careers Czech
Instagram: eyceskarepublika