5 min. čtení 18. května 2022
e-car at charging station

Miliony nabíječek do tří let. Evropa má co dělat

Autor Petr Knap

EY Česká republika, vedoucí partner pro oblast automotive a výrobního sektoru v České republice a partner pro automobilový sektor v regionu střední a východní Evropy

Petr studuje organizace a jejich řízení a následně zlepšuje způsoby jejich fungování. Je ženatý a má dvě dcery. Rád hraje tenis, volejbal nebo šachy a také se věnuje turistice a osobnostnímu rozvoji.

5 min. čtení 18. května 2022
Související témata Budoucnost mobility Consulting

Evropa bude v roce 2025 potřebovat 14 milionů dobíjecích stanic. Vyplývá to z průzkumu EY. V roce 2021 přitom disponovala zhruba 400 tisíci veřejnými nabíječkami, tedy jen necelými 3 % kýženého stavu. Budou tři roky stačit na výstavbu zbývajících 97 %, tedy více než 13 milionů stanic?

Evropské státy budou muset opravdu zabrat, pokud se chtějí množství nabíječek, který bude řidičům elektromobilů dostačovat, alespoň přiblížit. 14 milionů v roce 2025, 34 milionů v roce 2030 a o dalších pět let později, tedy v roce 2035 už pak dokonce 65 milionů. Drtivá většina poptávky (99 %) bude plynout od řidičů osobních automobilů a jen zbylé procento pak zastanou autobusy a nákladní vozy, které však spotřebují přibližně jednu pětinu z celkového množství energie pro dobíjecí stanice.

Hlavními tahouny zahušťování dobíjecí infrastruktury budou Velká Británie, Německo, Francie, Itálie, Norsko a Nizozemsko. Vzhledem k pokročilosti této šestice v oblasti elektromobility, budou tyto státy v roce 2030 vyžadovat 60 % všech nabíjecích míst v EU. „Vývoj trhu v celé Evropě jasně ukazuje, že s výstavbou nabíjecí sítě bychom ani u nás otálet neměli. Cena za vybudování veškeré infrastruktury se zatím spolehlivě odhadnout nedá, ale Evropská komise jen u instalace veřejných nabíjecích stanic předpokládá roční investice mezi 2,7 a 3,8 miliardami eur. Podle toho také nastavila poměrně štědré podmínky dotačních programů,“ říká partner týmu consultingu pro klienty z odvětví energetiky Blahoslav Němeček.

Evropská unie se bude muset zaměřit především na domácnosti, na které by mělo připadat 85 % dobíjecí infrastruktury a 55 % celkových investic. V České republice se v současnosti, a zatím ani výhledově, fyzické osoby finančních příspěvků nedočkají, podpora míří pouze k firmám. Takový přístup bude problémový pro méně bohaté země, kde se rozvoj infrastruktury bude pravděpodobně kompletně financovat z evropských zdrojů.

Auto nabije i lampa

Největší podíl instalovaných stanic budou představovat ty „pomalé“ – s výkonem do 7 kW (94 %), naopak na méně než 2 % se budou podílet rychlé a superrychlé stanice, a to i přesto, že výroba a instalace právě této kategorie „spolkne“ téměř čtvrtinu investic.

„Pro úspěšný rozvoj dobíjecí infrastruktury a komfortu dobíjení bude zásadní, aby se vedle energetických společností zapojovaly také další podnikatelské subjekty, a aby se také rozvíjely služby operátorů, kteří budou na vybudované infrastruktuře nabízet své služby,“ upozorňuje partner pro automobilový průmysl EY Petr Knap.

Většinu všech nabíjecích míst budou tvořit domácnosti. 6 % pak najdeme ve firmách, 4 % budou veřejná a 5 % zbývá na ostatní místa. Zásadní roli, obzvlášť pro historická centra měst a paneláková sídliště, budou hrát nabíječky ve veřejné infrastruktuře, typicky na pouličních lampách, které budou alternativou velkým dobíjecím „hubům“. Takový projekt už odstartoval během loňského roku v Irsku, které se tím snaží přechod na elektromobilitu urychlit. 

Pro úspěšný rozvoj dobíjecí infrastruktury a komfortu dobíjení bude zásadní, aby se vedle energetických společností zapojovaly také další podnikatelské subjekty, a aby se také rozvíjely služby operátorů, kteří budou na vybudované infrastruktuře nabízet své služby.
Petr Knap
EY Česká republika, vedoucí partner pro oblast automotive a výrobního sektoru v České republice a partner pro automobilový sektor v regionu střední a východní Evropy

Kapacita elektřiny stačí. Zatím

Spotřeba elektřiny pro dobíjení vozů by roce 2030 měla podle odhadů činit 5 % celkové spotřeby, v roce 2035 vzroste na 13 %. Ke stavu akutního nedostatku, o kterém byla řeč, bychom se tak vůbec neměli přiblížit. Z globálního hlediska je svět schopný generovat dostatek elektřiny jak pro aktuální spotřebu, tak pro dobíjení elektromobilů, jejichž množství každým rokem roste. Vzhledem k tomu, že globální výrobní kapacita činí v režimu 24/7 69 mil. GWh ročně a v roce 2019 se pro domácnosti a firmy spotřebovalo 27 mil. GWh, jednoduchým výpočtem zbývá pro další účely 42 mil. GWh. V případě, že by celý svět využíval pouze bateriová vozidla, jejich dobíjecí nároky by odhadem sahaly k 28 GW, což je hluboko pod maximální výrobní kapacitou elektrické energie.

Pro bilanční kalkulaci je stále potřeba počítat i s praktickými faktory – uhelné, jaderné a vodní elektrárny musí plnit pravidelné odstávky na údržbu, solární a větrné elektrárny negenerují elektřinu 100 % času a jednotlivé regiony budou vykazovat možné kapacitní odchylky. Nicméně v souvislosti s tím, že přibližně dvě miliardy vozidel na světě zdaleka nepřejdou na bateriový pohon v jeden okamžik (podstatná obměna všech provozovaných vozů bude rozložená do mnoha let), a s tím, že určitá volná výrobní kapacita stále zbývá, bychom měli být energií zásobení dostatečně.

Ani z pohledu České republiky bychom žádný nedostatek zaznamenat neměli, a to ani v tom nejextrémnějším případě, kdy bychom počítali s tím, že by všechna nově prodaná auta byla elektrická, tedy zhruba čtvrt milionu vozů za rok. Meziročně by se tak poptávka po elektřině zvyšovala o necelá 2 %. Co se týče výroby elektřiny, v roce 2019 činila přibližně 88 TWh, přičemž domácí spotřeba si vyžádala zhruba 74 TWh. Při aktuálním tempu elektrifikace je tak elektřiny dostatek, do budoucna se ale s výstavbou nových energetických zdrojů pro navýšení výrobní kapacity musí počítat.

Zatěžkávací zkouška sítě

Provozovatelé elektrických soustav se mezitím připravují na změny chování sítě, například rozložením „nabíjecích špiček“, které mohou nastat večer po návratu lidí z práce. Můžeme tak očekávat pobídky a zvýhodněné tarify při nabíjení mimo špičku nebo v situacích, kdy budou k dispozici velké přebytky elektřiny vyrobené ve fotovoltaických elektrárnách.

„Energetické společnosti si budou muset poradit hlavně s tím, aby neřízené napájení neovlivnilo odchylky v napětí a kvalitu dodávek elektřiny. To může nastat například nesymetrickým zapojením většího počtu nabíječek do jednotlivých fází nebo při soudobém dobíjení většího počtu vozidel v místech ve větší vzdálenosti od trafostanic. Právě poklesy napětí mohou nežádaně způsobovat výpadky citlivých spotřebičů v domácnostech i podnikatelském sektoru,“ říká partner týmu consultingu pro klienty z odvětví energetiky Blahoslav Němeček.

Kromě toho nás také zřejmě čekají výzvy k tomu, aby řidiči vraceli elektřinu z baterií zpět do sítě, pokud by její akutní nedostatek skutečně hrozil. Domácnosti ani automobily se tak neobejdou bez obousměrných nabíjecích zařízení.

Shrnutí

Evropu čeká masivní přírůstek dobíjecích stanic pro elektromobily, přičemž většina z nich vznikne přímo v domácnostech. Průzkum EY navíc napovídá, že drtivá většina „elektrifikovaných“ vozů budou osobní automobily.

O tomto článku

Autor Petr Knap

EY Česká republika, vedoucí partner pro oblast automotive a výrobního sektoru v České republice a partner pro automobilový sektor v regionu střední a východní Evropy

Petr studuje organizace a jejich řízení a následně zlepšuje způsoby jejich fungování. Je ženatý a má dvě dcery. Rád hraje tenis, volejbal nebo šachy a také se věnuje turistice a osobnostnímu rozvoji.

Související témata Budoucnost mobility Consulting
  • Facebook
  • LinkedIn
  • Twitter