5 min. čtení 6. dubna 2022
car factory

Válka na Ukrajině: dopad na automobilový průmysl

Autor Petr Knap

EY Česká republika, vedoucí partner pro oblast automotive a výrobního sektoru v České republice a partner pro automobilový sektor v regionu střední a východní Evropy

Petr studuje organizace a jejich řízení a následně zlepšuje způsoby jejich fungování. Je ženatý a má dvě dcery. Rád hraje tenis, volejbal nebo šachy a také se věnuje turistice a osobnostnímu rozvoji.

5 min. čtení 6. dubna 2022
Související témata Consulting Budoucnost mobility

Válka na Ukrajině stále pokračuje. Vedle nezměrné lidské tragédie se tato situace odrazí i v podobě narůstající krize v celé řadě odvětví. Následující článek nabízí shrnutí dopadů na automobilový průmysl. 

Cena ropy a plynu se vyhoupla strmě vzhůru. Na vině je aktuální politická situace a nejistota, a především pak soubor sankcí uvalených na Rusko. Vždyť právě to se 40 % podílí na dodávkách plynu a 50 % na importu ropy do Evropské unie. To vše se výrazně promítá do rekordních nákladů na energie, což pak přirozeně ústí do nižšího objemu výroby a snižujících se marží výrobců.

Zejména kvůli energeticky náročným procesům a výrobkům, které mají velkou spotřebu energie, se teď budou firmy výrazně zaměřovat na optimalizaci struktury nákladů a ziskovost. Důsledkem růstu cen je pak zvyšování inflace, což nejvíce ovlivní výrobce, dodavatele s nízkou přidanou hodnotou a konečně i samotné zákazníky.

Nedostatek surovin

Energetická krize ale není jediným faktorem, který v dnešních dnech komplikuje výrobu. Rusko se velkou měrou podílí na těžbě a světovém obchodu s řadou klíčových surovin, jako je palladium (42 %), nikl (20 %) a platina (12 %), které se pak využívají v továrnách po celém světě. „Jejich nedostatek nepříznivě zasáhne výrobu a cenu baterií, katalyzátorů a také mikročipů a polovodičů, na které budou mít vliv i výpadky dodávek neonu,“ komentuje situaci vedoucí partner EY pro automobilový a sektor v regionu střední a východní Evropy Petr Knap.

Ve střednědobém horizontu pak začnou docházet i zásoby železné rudy, což představuje komplikaci pro ocelárny. Ty mají zásoby z Ruska a Ukrajiny jen na pár týdnů dopředu a je logické, že automobilky se bez dodávek plechů neobejdou. Diskuze se vedou také nad sazemi z Ruska, které jsou nezbytné pro výrobu pneumatik. Celkový dopad bude nakonec velmi individuální – v závislosti jednotlivých společností na dodávkách surovin (například nizozemská ASML odebírá zhruba 20 % neonu z Ukrajiny). 

Narušení dodavatelského řetězce

Hned pár dní po začátku války zaznamenal globální dodavatelský řetězec automobilového průmyslu první negativní dopad, který byl velmi akutně znát na výpadku dodávek kabelových svazků, které se ve velkých objemech běžně vyrábějí na západní Ukrajině. Tamní výrobci zastavili produkci, která se už ale postupně obnovuje. To však nestačí, společnosti si současně v rámci svého dodavatelského řetězce musejí hledat alternativní transportní trasy i dodavatele, což je dalším faktorem, který se podepisuje na rostoucích nákladech a kromě toho i na administrativní zátěži. 

15 %

evropské produkce, přibližně 700 tisíc vozů, je v prvním pololetí roku 2022 ohroženo výpadkem dodávek kabelových svazků z Ukrajiny.

Nutno říci, že nalézt nová řešení není jednoduché, vzhledem k tomu, že současná situace zasáhla všechny typy dopravních tras – vojenské akce, nepředvídatelná fluktuace poptávky a uvalené sankce ovlivňují silniční, námořní i leteckou dopravu. Jen za rok 2021 se přes ruský vzdušný prostor uskutečnilo 195 tisíc letů, před pandemií dokonce zhruba 300 tisíc ročně. Využívání nových a delších letových tras teď firmám zvyšuje náklady na přepravu, nemluvě o již zmiňovaných cenách ropy, a tedy i paliva.

Stejně tak ztráta železničního spojení mezi Ruskem a Ukrajinou má negativní vliv jak na zbylé státy světa, tak na samotnou Ukrajinu. Ta totiž disponuje strategickou polohou mezi Čínou a Západem a představuje tak jakousi bránu především na trh střední a východní Evropy.

 „Aktuálně ale Ukrajina výhodnou pozici na Nové Hedvábné stezce ztrácí, čímž je ovlivněn export na železniční trase Čína–⁠Evropa, který v roce 2021 činil zhruba 75 miliard amerických dolarů. Na to reagují i kontejneroví přepravci, kteří v postižené oblasti pozastavili svou činnost. Mezi nimi i dánský logistický gigant Maersk, ke kterému se přidali i další, což má vliv na 47 % globální kontejnerové dopravy. Za dvacetimetrový kontejner vzrostla sazba dvakrát až třikrát, což znamená nárůst cen hlavně u dílů a surovin, které do Evropy putují po moři,“ říká Zdeněk Dušek, Associate Partner EY pro automobilový sektor.

Silniční dopravu pak zřejmě netřeba zmiňovat – ta je výrazně ovlivněna růstem cen pohonných hmot, kdy téměř čtvrtinu všech nákladů na dopravu tvoří náklady na pohonné hmoty pro kamionovou dopravu.

Při takto vypjatém konfliktu zároveň nelze zapomínat ani na zvýšené riziko kybernetických útoků, před kterými by se měly společnosti preventivně obrnit a připravit na ně své provozy, dodavatelský řetězec a infrastrukturu. 

Za dvacetimetrový kontejner vzrostla sazba dvakrát až třikrát, což znamená nárůst cen hlavně u dílů a surovin, které do Evropy putují po moři.
Zdeněk Dušek
EY Česká republika, Associate Partner

Dopad na automobilový sektor v Rusku

Rusko představuje významný segment trhu a jeho odstřižení nelze přehlédnout, a to i přes to, že to pro evropský automobilový průmysl znamená výrazně menší zásah než komplikace s dodávkami. V roce 2021 se na ruském trhu prodalo 1 666 780 vozů. Po začátku války na Ukrajině se ale zvedla vlna reakcí jednotlivých dodavatelů, kteří různými způsoby omezili nebo přerušili své obchodní styky s Ruskem. Koncern Volkswagen například dočasně přerušil dodávky svých vozů značek VW, Škoda Auto, Audi, Lamborghini, Bentley a Ducati až do odvolání a ve svých ruských závodech v Kaluze a Nižním Novgorodu pozastavil výrobu. Jen v Rusku přitom vloni vyrobil 170 tisíc vozů.

Stejně tak automobilka Hyundai, jejíž produkce v továrně jižně od Petrohradu čítala okolo 200 tisíc kusů za rok, pozastavila k prvnímu březnu výrobu a přidala se Toyota, která v zemi produkuje modely Camry a RAV 4 a jejíž tamní výroba v roce 2021 činila zhruba 80 tisíc vozů.

Vedle samotných automobilek na situaci reagují i dodavatelé. Dočasnou stopku ve výrobě ohlásil například Continental nebo Pirelli. V ohrožení je i výrobce pneumatik Nokian, který má tři čtvrtiny výroby v Rusku a svou produkci vyváží do Evropy a Severní Ameriky.

Všechny tyto reakce, od pozastavení výroby až po přerušení dodávek, budou mít na ruský automobilový trh katastrofální dopad. V zemi už začátkem března zaznamenali 30% zdražení automobilů a to je zřejmě teprve začátek. Kdo z této situace naopak může těžit, jsou čínské značky, kterým v únoru 2022 vzrostl oproti únoru 2021 prodej o 70 % a takřka jistě dále razantně poroste.

„Jak se aktuální dění podepíše na českém automobilovém trhu, zatím není jasné. Lze ale předpokládat, že pokud se situace na Ukrajině uspokojivě a mírově nevyřeší do čtyř až šesti týdnů, můžeme i v tuzemsku očekávat velké, a bohužel nepříznivé, komplikace. Ty nejsilněji dopadnou na menší a komoditizované dodavatele,“ dodává Petr Knap.

Shrnutí

Válka na Ukrajině ovlivňuje celý svět, automobilového průmyslu nevyjímaje. Kromě následků spojených se zdražováním energií se na krizi v dodávkách (např. polovodičů) podepíše i nedostatek surovin a narušení dodavatelského řetězce. Nové regulační požadavky týkající se obchodních toků a obchodních vztahů navíc situaci ještě více komplikují.

O tomto článku

Autor Petr Knap

EY Česká republika, vedoucí partner pro oblast automotive a výrobního sektoru v České republice a partner pro automobilový sektor v regionu střední a východní Evropy

Petr studuje organizace a jejich řízení a následně zlepšuje způsoby jejich fungování. Je ženatý a má dvě dcery. Rád hraje tenis, volejbal nebo šachy a také se věnuje turistice a osobnostnímu rozvoji.

Související témata Consulting Budoucnost mobility
  • Facebook
  • LinkedIn
  • Twitter