Jak se můžete připravit na zítřejší klima již dnes?

5 min. čtení 24. března 2020

Zobrazit zdroje

  • Climate change: The investment perspective

Debata a investice do změny klimatu od přijetí Pařížské dohody v roce 2015 značně pokročily, výzvy a příležitosti však stále čekají.

Dnes mnoho organizací jedná s cílem zmírnit rizika spojená s klimatem a využít příležitosti plynoucí z energetické transformace. Investice související s klimatem také těžily z rychlého postupu udržitelného investování.

V této souvislosti představuje komplexnost tématu změny klimatu jednu z nejtěžších otázek udržitelnosti, na kterou firmy reagují. Rozdíly v politických názorech jsou také zjevné, přičemž některé jurisdikce zpochybňují potřebu jednat, zatímco jiné naléhavě postupují vpřed.

Přesto se domníváme, že období posledních několika let bylo pro investice spojené se změnou klimatu velmi pozitivní. Viz naše zpráva za rok 2016 o změně klimatu: Climate change: the investment perspective.

Rostoucí zájem o klimatickou změnu

Celkově se regulační prostředí vyvíjí rychle. Rada pro finanční stabilitu (FSB), Evropská unie (EU), centrální banky, národní orgány dohledu a stát Kalifornie patří mezi takové subjekty, které zavedly povinné nebo poradenské iniciativy. Zdá se, že veřejné orgány jsou stále aktivnější při vytváření a dokonce upřednostňování udržitelných investic, zejména v oblasti změny klimatu. Tato snaha spolu s rostoucím výzkumem zvyšují povědomí finančních institucí o rizicích a příležitostech spojených se změnou klimatu. Firmy také získávají ocenění sektorů, tříd aktiv a finančních nástrojů, které budou s největší pravděpodobností ovlivněny.

Mnoho investorů projevilo rostoucí chuť zohlednit změnu klimatu ve svých investicích. Stejný názor zaujímají nejen mladší jednotlivci, ale také mnoho, ne-li všichni, vlastníků institucionálních aktiv - což dokládá rostoucí odprodej fosilních paliv a závazky k ekologickým fondům. Jedním z posledních příkladů je rozhodnutí významného penzijního fondu ve veřejném sektoru v USA věnovat v příštím desetiletí 20 miliard dolarů na investiční program udržitelného řešení investic a klimatu.

Tento zájem vede k rostoucí vlně jednání finančních institucí. Mnoho předních bank, pojišťoven a správců aktiv se zavázalo zabývat se změnou klimatu a jedná s klienty a investory. Například jedna významná evropská banka začala podnikat kroky ke sladění celého svého úvěrového portfolia se snižováním emisí, které vyžaduje Pařížská dohoda.

Kromě toho byly mezi zakladateli “Net Zero Asset Owner Alliance” globální pojišťovací a penzijní fondy, které se nedávno zavázaly k přesunutí portfolia mimo uhlíkatý průmysl.

Všichni z nás, kteří se podílejí na finančních trzích, musí společně uvažovat o klimatickém riziku tím samým způsobem, jakým hodnotíme další tradiční finanční rizika. Ale to zabere čas.
Diane Larsen
Assurance Partner, Ernst & Young LLP

Převzetí zodpovědnosti za reálné a dlouhodobé výsledky

Navzdory tomuto rostoucímu tempu máme ještě daleko k tomu, abychom mohli říci, že myšlení související s klimatem je skutečně integrováno do každodenních investičních aktivit. Aby k tomu došlo, věříme, že každý segment investičního hodnotového řetězce bude muset lépe objasnit svá přesvědčení a zvýšit množství reakcí.

  • Tvůrci aktiv. Nejnovější vydání EY Global Climate Risk Disclosure Barometerukazuje, že dvě třetiny velkých podniků začaly zveřejňovat údaje týkající se změny klimatu.1 Ale příliš mnoho velkých společností se touto záležitosti ještě vážně nezabývá. Prioritou by mělo být lepší zveřejňování a jasnější strategie v oblasti změny klimatu. Toto se vztahuje i na finanční společnosti. Výzkum EY naznačuje, že správci aktiv dosáhli menšího pokroku ve zveřejňování svých vlastních činností v souvislosti se změnou klimatu než banky a pojišťovny.
  • Majitelé aktiv. Mnoho institucionálních investorů by mohlo udělat více pro objasnění svých přesvědčení a chuti investovat v souvislosti se změnou klimatu. Spolupráce s investičními poradci, správci aktiv a dalšími jim pomůže identifikovat a řídit potenciální rizika a příležitosti.
  • Správci aktiv a další finanční instituce. Firmy by měly jasně stanovit svůj pohled na rizika spojená s klimatem a na to, jak plánují reagovat na tyto a další faktory související s oblastí životního prostředí, oblastí sociální a oblastí řízení (ESG) prostřednictvím svých hlavních činností. Správci aktiv by například měli zveřejnit, jak zohledňují faktory související s podnebím v investičních procesech, jako je přidělování aktiv a správa portfolia.

Snahy organizací o lepší objasnění jejich snah bohužel nadále komplikuje špatná dostupnost konzistentních, spolehlivých a podrobných informací o změně klimatu. Navzdory snahám vlád a regulačních orgánů, zejména pracovní skupiny FSB na finanční zveřejňování informací o klimatu (TCFD), je třeba ještě přijít na to, jak by mohlo dojít ke globálnímu konsensu o zveřejňování informací o klimatu - nebo kdy k tomu může dojít.

Další komplikace jsou způsobeny nedostatkem ověřených analytických technik; neexistencí společně dohodnutých vymezení a standardů; a obtížností komplexní komunikace mezi konečnými investory a jejich konečnými holdingovými organizacemi.

Budoucí vyhlídka na principu win-win

Při pohledu nad rámec přijetí Pařížské dohody jsme optimističtější, že odvětví finančních služeb může dosáhnout vlastního přechodu k provozním modelům šetrnějším vůči klimatu. Například:

  • Problémům se zveřejňováním věnuje pozornost čím dál tím více orgánů dohledu, průmyslových sdružení a profesních orgánů. Ti, kdo nastavují účetní standardy, jako je Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB), by také mohli mít v budoucnu vliv.
  • Regulační změny na mnoha trzích stále rostou. Klíčové iniciativy - jako je akční plán EU pro udržitelné finance, který poskytuje ambiciózní návod na zveřejňování, taxonomii a řízení - jsou stále v počátcích. Dozorčí orgány se rovněž více zaměřují na potenciální rizika změny klimatu, protože plán britského Finančního regulačního úřadu klade důraz na odolnost pojišťoven vůči změně klimatu.
  • Jsou stále častější náznaky toho, že hlavní finanční centra aktivně soutěží o to, aby se staly budoucími centry zeleného financování a odborných znalostí. Například skupina odborníků EU na vysoké úrovni pro udržitelné finance zveřejnila v létě roku 2019 balíček doporučení, který informoval o budoucích udržitelných finančních standardech. Singapur nedávno spustil nové fórum pro více zainteresovaných stran zaměřené na vytvoření Asijského centra pro udržitelné finance.
  • Investiční techniky jsou stále sofistikovanější. Rostoucí využívání „narušení“ a aktivního řízení ukazuje, že mnoho správců aktiv vyvíjí sofistikovanější a integrovanější přístupy k faktorům spojeným s klimatem.
  • Pojišťovny mají jedinečnou příležitost přemýšlet a jednat jinak pomocí technologie, informací v reálném čase a hlubšího zapojení zákazníků, aby nejen zdokonalily finanční výkonnost, ale také zlepšily životy svých zákazníků a planety jako celku. 
  • I přes přetrvávající regionální rozdíly se zájem investorů o změnu klimatu rozšiřuje i mimo západní Evropu, Kanadu a Australasii. Obavy ze znečištění měst v Číně by mohly významně posílit budoucí dění.

Především se zrychlí tempo klimatických změn, protože více společností poskytujících finanční služby prokáže v této záležitosti vedoucí postavení. Debata o finančních důsledcích změny klimatu bude pokračovat, ale celkové směřování působí stále jasněji.

To znamená, že čím dříve firmy začlení tuto problematiku do svého každodenního myšlení a činnosti, tím je pravděpodobnější, že z ní vytěží nějakou hodnotu. Místo čekání na dokonalé informace by firmy měly zaujmout flexibilní přístup k tomuto rychle se rozvíjejícímu tématu. Věříme, že každá finanční organizace by měla dělat, co může, aby monitorovala diskuzi a začlenila úvahy související s klimatem do probíhajícího rozhodování.

Shrnutí

Pařížská dohoda pevně začlenila změnu klimatu do agendy odvětví finančních služeb. Od přijetí zlomové dohody se úroveň informovanosti, porozumění a činnosti firem posunula kupředu. Zdá se však, že hlavní výzvy - a příležitosti - zůstávají do značné míry nezměněny. Jak se budou vyvíjet následující tři roky?