Evropští lídři čelí velkým výzvám. Rozhodně se ale nevzdávají

Evropské firmy aktuálně procházejí zatěžkávací zkouškou, která vyžaduje optimalizaci dosavadních obchodních strategií. I to je jeden ze závěrů EY CEO Outlook Pulse 2022.

Hospodářský růst v první polovině roku 2022 dopadl lépe, než se původně předpokládalo. Za úspěchem stojí opětovné otevření ekonomik po pandemických omezeních a významné oživení cestovního ruchu. I přesto ale evropské společnosti v důsledku geopolitické situace čelí velkým výzvám.

Podle průzkumu EY CEO Outlook Survey 2022 považují evropští generální ředitelé za klíčové riziko inflaci – 72 % respondentů souhlasí s tím, že inflace a reakce vlády budou mít negativní dopad na růst jejich společností, zatímco celosvětově jde o 69 %.

Důvěra v jakákoliv regulační opatření, která by mohla pomoci, je však nízká a pouze 15 % dotázaných věří, že kroky vlády povedou ke kontrole inflace bez výrazných dopadů na podnikatelské prostředí nebo růst.

Meziroční inflace v eurozóně totiž stále roste. To nutí Evropskou centrální banku (ECB) k rychlejšímu zvyšování úrokových sazeb, čímž se snaží zkrotit prudký růst spotřebitelských cen. Právě evropské spotřebitele i firmy ale netíží jen to – k inflaci se přidává i oslabení eura a britské libry vůči americkému dolaru. Tato kombinace vede centrální banky k opatřením, která by měla v nejbližší době růst utlumit.

Evropa navíc pravděpodobně v následujících měsících zaznamená ještě další posílení trendu vysoké inflace v eurozóně (spolu s vysokou inflací ostatních evropských měn) a rostoucích nákladů na energie. Kontinent bojuje s výrazným nárůstem cen energií od druhé poloviny roku 2021. Na vině je především prudký nárůst globální poptávky po energiích, která přišla s vymaněním většiny zemí z pandemie covid-19. Situaci následně zhoršila válka na Ukrajině a ceny dosáhly v roce 2022 rekordních hodnot.¹

Z hlediska dalších rizik vnímají respondenti jako největší hrozbu pro růst pokračování nebo návrat pandemických opatření, a to včetně nových narušení dodavatelského řetězce. Toto riziko ale vnímají spíše v asijsko-pacifické oblasti (48 %) než v Evropě (41 %) nebo v Americe (43 %).

Více než čtvrtina (28 %) respondentů v Evropě (oproti 19 % v Asii a Tichomoří a 16 % v Americe) také uvedla jako nejvýznamnější důvod pro změnu svých strategických investičních plánů válku na Ukrajině, která řadu investic v regionu překazila.

V reakci na tyto hrozby tak 97 % evropských podniků upravilo své strategické investiční plány (oproti 47 % respondentů v předchozím průzkumu). Jde nejen o odložení nebo zrušení plánovaných investic, ale i o úpravy v konfiguraci dodavatelských řetězců, přemístění provozních prostředků nebo změnu trhů.

Evropské firmy hledají cesty ke zmírnění rizik a tvorbě příležitostí

Z průzkumu vyplynulo, že soukromé firmy mají lepší předpoklady pro využití investičních příležitostí, protože čelí zvýšenému riziku v důsledku hrozících dopadů pandemie, digitální transformace obchodních procesů a vzniku nových obchodních modelů. Malé a střední podniky (SMEs) tvoří podstatnou část evropského hospodářství, přičemž většina podniků v regionu patří právě do této kategorie. Například německé Mittelstände (tedy malé a střední firmy) se na hospodářské produkci země podílejí největší měrou a zaměstnávají přibližně 60 % všech pracovníků.

Výsledky také ukázaly, že 67 % soukromých firem chce v Evropě zvýšit kapitálové investice (ve srovnání s 62 % veřejných firem). Kromě toho 77 % jich stále více investuje do digitálních řešení a technologií (ve srovnání s 62 % veřejných firem). Když byli respondenti ze evropských soukromých firem dotázáni na nadcházející strategická opatření, hlavní prioritou bylo zlepšení výkonnosti (43 %). Pro veřejné firmy v Evropě je naopak zlepšení výkonnosti až na předposledním místě uvedených priorit (pouze 29 %).

Investice do řešení: větší důraz na očekávání zákazníků i zaměstnanců a na technologie

Ředitelé se snaží řešit řadu problémů tím, že v samém středu své investiční strategie drží očekávání zákazníků a zaměstnanců. Více než třetina (36 %) generálních ředitelů plánuje budovat loajalitu zákazníků prostřednictvím technologií, a to optimalizací souboru produktů/služeb a lepší cenotvorbou. Považují to za strategické kroky, které realizují v příštích šesti měsících.

V zájmu udržení loajality čelí společnosti také rostoucímu tlaku na udržitelnost, zejména ze strany spotřebitelů. Nejnovější vydání průzkumu EY Future Consume Index (červen 2022) naznačuje, že spotřebitelé si stále důsledněji hlídají spotřebu – optimalizují jak své ekonomické, tak i environmentální chování:

• 87 % se snaží neplýtvat potravinami,
• 36 % respondentů říká, že budou nakupovat více výrobků z druhé ruky,
• 85 % se snaží šetřit energií,
• 24 % přestalo nakupovat (nebo nakupovalo méně) u značky, která se dostatečně nesnaží pomáhat životnímu prostředí.

Globální pandemie také zapříčinila významné změny v používání technologií spotřebiteli a ve způsobu, jakým s nimi firmy komunikují. Podle průzkumu EY Digital Investment Index (DII) z roku 2022 se 78 % ředitelů firem v regionu EMEA domnívá, že iniciativy v oblasti digitálu byly v posledních dvou letech klíčové pro úspěch jejich společností. I zákaznická zkušenost se umístila vysoko – více než polovina (57 %) vedení firem v regionu EMEA uvádí zlepšení zákaznické zkušenosti jako oblast, kde zaznamenala pozitivní dopad svých digitálních investic.

Podle generálních ředitelů existují ale ještě další kroky, které musí firmy podniknout. Přibližně 34 % generálních ředitelů považuje za rozhodující strategické opatření v následujícím půl roce nasazení nových modelů zaměřených na udržení zaměstnanců a jejich zkušeností.

Vzhledem k rostoucím životním nákladům se zaměstnanci zajímají o celkovou výši mzdy, a to zejména proto, že množství pracovních příležitostí na trhu práce stále roste. Finanční odměna však není jediným faktorem. Jak uvádí průzkum EY 2022 Work Reimagined, 55 % respondentů z řad zaměstnavatelů v Evropě souhlasí s tím, že je důležité mít strategii do budoucna – 68 % uvedlo, že jsou připraveni najmout zaměstnance z jiných zemí a umožnit jim pracovat odkudkoli, pokud jsou jejich dovednosti klíčové nebo nedostatkové. O něco více než pětina respondentů mezi evropskými zaměstnavateli (22 %) se pak domnívá, že řešit fluktuaci pomůže zlepšení příležitostí k seberozvoji.

Fúze a akvizice jako cesta ven

Pozitivním signálem je, že generální ředitelé si za svými záměry uzavírat v Evropě obchody i přes překážky na trhu a nutnost významných změn obchodních modelů většinou stojí. Rekordní počet fúzí a akvizic, který byl zaznamenán v posledních dvou letech, se sice vrátil na téměř běžnou úroveň, transakce se ale stále uskutečňují a na začátku roku 2023 by mohlo dojít k výraznému oživení.

Zatímco většina generálních ředitelů plánuje v příštích 12 měsících uskutečnit aspoň nějaký typ transakce, 40 % z nich chce být aktivních na všech frontách a usilovat o akvizice, odprodej a vstup do nových společných podniků nebo strategických aliancí.

Co je hnací silou fúzí a akvizic v Evropě?

Evropské firmy se více zaměřují na transformaci byznysu a transakce zaměřené na růst – uskutečňují akvizice podniků v rané fázi, podniků v příbuzných odvětvích/nových zeměpisných oblastech (aby čelily regionálnímu narušení) a transformační transakce, které mají vést k dlouhodobému vytváření hodnoty. Generální ředitelé v Evropě také cílí na mezisektorové aktivity s vidinou rozšíření digitálních dovedností, produktů a služeb a s vidinou rozšířit svou působnost na trhu. Podle průzkumu EY Digital Investment Index (DII) se plánuje 54 % evropských generálních ředitelů v příštích dvou letech zapojit do transakcí (26 % partnerství, aliancí, fúzí a akvizic nebo minoritních investic podnikového rizikového kapitálu), aby dosáhli svého cíle digitální transformace.

Je tedy zřejmé, že evropští CEOs mění své myšlení a uvažují nad dlouhodobějším přístupem k příležitostem, které mohou transakce přinést. Jde o celou řadu možností od integrace přes vyčlenění až po akvizice. Chuť k transakcím v oblasti soukromého kapitálu zůstává silná a firmy nadále využívají dostatečný objem svých finančních rezerv, i když pomalejším tempem než v roce 2021. Investice soukromého kapitálu představovaly v první polovině roku 2022 téměř dvě pětiny transakcí s vysokou hodnotou (nad 1 mld. USD). Relativně stabilní valuace napříč Evropou jsou pak jasným důkazem neutuchající důvěry investorů – nehledě na přetrvávající geopolitické výzvy.