Evropští CEOs zažívají nelehké časy, na ty lepší se už ale blýská

Podle lednového průzkumu EY European CEO Outlook 2023 se sice evropští generální ředitelé potýkají s krátkodobými nepříjemnostmi, důvody k optimismu ale mají.

Z průzkumu vyplývá, že 47 % evropských respondentů souhlasí s tím, že tato recese bude od kterýchkoliv jiných dosavadních zpomalení odlišná. Za zmiňovanou krizí stojí spíše geopolitické problémy a pokračující následky pandemie covid-19, zatímco předchozí recese byly způsobeny především faktory finančního a úvěrového trhu. Řada generálních ředitelů si tento rozdíl uvědomuje a chápe, že potřebuje nové a udržitelné postupy k vytvoření firmy, která je především odolná, což je v těchto nejistých časech nutnost.

V předchozím průzkumu z října 2022 se k hlavním obavám řadily ty spojené s pandemií a s dodavatelským řetězcem. Tlaky v dodavatelském řetězci ale do jisté míry polevily, jak napovídají údaje z indexu nákupních manažerů (PMI) společnosti S&P Global. Aktuálně uvádí dodavatelské řetězce jako klíčový problém pouze 32 % evropských generálních ředitelů (pokles ze 41 % v říjnu).²

Vzhledem k nedávným inflačním tlakům a pohybu úrokových sazeb směrem vzhůru se evropští generální ředitelé stále více zaměřují na politiku a kroky, které by podle nich měly evropské vlády přijmout, aby pomohly podnikům hospodářský pokles zmírnit.

Přibližně 35 % evropských respondentů (v porovnání s 32 % celosvětově) považuje za největší překážku k růstu nejistou měnovou politiku a zvyšující se náklady na kapitál. Vzhledem k tomu, že inflace začala v listopadu 2022 po 17 měsících vzestupné trajektorie klesat, generální ředitelé pozorně sledují aktivitu centrálních bank s ohledem na možné změny kurzu.³ Pokud signály toho, že inflace dosáhla svého vrcholu, nějakou dobu setrvají, Evropská centrální banka pravděpodobně zpomalí tempo a rozsah zvyšování úrokových sazeb.

Co se týká oživení ekonomiky, v reakci na současnou recesi zvažují evropští představitelé umírněnější návrhy na rozdíl od nucených „top-down“ úspor, které byly zavedeny během krize před deseti lety. Návrhy zahrnují i přehodnocení pravidel pro zadlužování, která mají zemím pomoci tento pokles překonat.⁴

Evropští vládní představitelé se zároveň musejí vypořádávat s nespokojeností lidí, z nichž někteří proti rostoucím životním nákladům už protestují. Jak moc se do toho vlády vloží, ale zůstává otázkou. Zatím se k provádění úsporných opatření staví zdráhavě, a to zejména kvůli důsledkům protestů z doby krize před deseti lety.

Pro generální ředitele bude financování i nadále problémem. Hlavním důvodem jsou zvýšené kapitálové náklady, které budou pravděpodobně přetrvávat a bránit růstovým plánům. A vzhledem k větší roztříštěnosti globální ekonomiky představuje překážku pro růst podniků také restriktivní regulační politika, kterou označilo za největší problém 31 % evropských respondentů.

Evropští CEOs využívají poklesu k přípravě na další krizi

Evropští generální ředitelé se z minulých finančních krizí poučili a jsou si vědomi toho, že k využití příležitostí je zapotřebí přijít s novými a udržitelnými strategiemi. Za zvážení stojí především pět následujících kroků:

1. Investice do provozu: Evropští CEOs považují interní investice do posílení provozu za velmi důležité. Riziko se netýká jen mimořádných událostí; i každodenní provozní selhání mohou vést ke ztrátám, regulačním opatřením nebo snížení cen akcií. Mezi provozní oblasti, které se pro evropské generální ředitele ukázaly jako prioritní oblasti investic (41 %), se řadí finance, účetnictví a dodavatelský řetězec.

2. Urychlení digitální transformace: Podniky po celém světě zažívají neustálý tlak na využívání nových technologií a digitální transformace jako hnací síly k růstu i jako zdroje vyšší efektivity. Pandemie covid-19 navíc trend digitalizace ještě urychlila. Přibližně 38 % evropských generálních ředitelů (v porovnání s 37 % globálně) hodlá investovat do digitální transformace, dat a technologií, aby byla jejich společnost po aktuálním útlumu silnější.

3. Rozvoj silné strategie v oblasti životního prostředí, sociální oblasti a governance (ESG): Společnosti musí zajistit, aby se ESG procesy staly středobodem obchodních strategií. Udržitelnost – včetně „net zero“ a dalších environmentálních oblastí i společenských priorit – je jednou z klíčových oblastí, kterou evropští CEOs označují za nutnost pro přilákání investic.
   
   Začlenění udržitelnosti a ESG jako klíčového aspektu do všech produktů a služeb je pro zaujmutí a udržení zákazníků zásadní. Přibližně 32 % evropských generálních ředitelů to už považuje za důležité strategické opatření, které je třeba realizovat v následujících šesti měsících.

4. Péče o talenty: Navzdory recesi je trh práce v Evropě stále napjatý. Evropští generální ředitelé zvažují možnosti řízení nákladů – 37 % z nich uvažuje o přechodu na outsourcing a 38 % plánuje snížit investice do vzdělávání a rozvoje (L&D). Přibližně třetina (32 %) také zvažuje restrukturalizaci nebo snížení počtu svých zaměstnanců – což je ale méně ve srovnání s generálními řediteli z celého světa a Ameriky (36 %, resp. 42 %), kteří zvažují stejný postup.

„Český trh a země střední Evropy jsou specifické v tom, že mají extrémně nízkou nezaměstnanost. Do ekonomického cyklu zpomalování proto vstupovaly s tím, že mají enormní množství neobsazených pracovních pozic. Dle mého proto dojde spíše k uzdravení přehřátého trhu práce než k čemukoliv jinému. Spousta firem si uvědomuje, že pokud někoho propustí, nebude jednoduché ho získat zpět. Na druhou stranu si lze představit, že řada firem propustí ty zaměstnance, které nabrala jen kvůli tomu, že kvalitnější pracovník na trhu zkrátka nebyl,“ komentuje aktuální dění Štěpán Flieger, vedoucí týmu EY M&A v oddělení Strategie a Transakce.

Vzhledem k výraznému pohybu talentovaných lidí v rámci Velké rezignace (z angl. Great Resignation nebo Big Quit, tzn. hromadný dobrovolný odchod zaměstnanců od roku 2021, tedy od počátku pandemie covid-19) a „tichého odcházení“ si generální ředitelé uvědomují, jak důležité je si talenty udržet a zvyšovat jejich kvalifikaci. Nabízet lidem atraktivní kariérní cesty, flexibilitu hybridní práce, neustálé příležitosti k růstu a ke vzdělávání a náplň práce orientovanou na hodnotu je proto na dnešním trhu nezbytné. 

Dvě třetiny (67 %) evropských generálních ředitelů souhlasí s tím, že hybridní práce, včetně práce na dálku, je pro snížení odlivu zaměstnanců a přilákání nových talentů čím dál důležitější. Více než polovina (51 %) evropských generálních ředitelů navíc souhlasí s tím, že v době hospodářského poklesu je ještě více potřeba se zaměřit na „wellbeing“ zaměstnanců, a to i podporou oblastí, jako je péče o děti a duševní zdraví.

5. Transformace portfolia: Klíčovým tématem bude pravděpodobně i rebalancování portfolia. V období recese musí společnosti kriticky zhodnotit, který byznys je pro ně ten klíčový, na co by se měly zaměřit a kde mohou vytvořit hodnotu vyčleněním nebo prodejem vedlejších aktiv. Přibližně 93 % evropských generálních ředitelů považuje upřednostnění možností k restrukturalizaci v následujících šesti měsících za důležitý krok.