Nová realita recese. Co na ni říkají šéfové firem?

Výsledky nejnovějšího čtvrtletního průzkumu EY CEO Outlook Pulse ukazují, že se generální ředitelé v názoru ohledně dopadu zpomalení globální ekonomiky rozcházejí. Přestože naprostá většina z nich – 98 % – očekává recesi, nepanuje mezi nimi shoda ohledně její délky, rozsahu a závažnosti. Zajímavé také je, že se CEOs neshodují ani v tématu vývoje na svých vlastních trzích, do kterých mají co do očekávané úrovně aktivity větší vhled.

Ať už očekávají mírný nebo výrazný pokles, více než polovina (55 %) generálních ředitelů souhlasí s tím, že se recese bude lišit od předchozích zpomalení. Ta aktuální totiž bude umocněna kombinací naprosto nových faktorů – od změny geopolitiky až po celkové přehodnocení globálních dodavatelských řetězců a operací.

Podobný počet respondentů (53 %) se také shoduje na tom, že jen několik málo členů z vedení jejich firmy má s řízením podniku při případném poklesu zkušenosti. Taková situace se přitom vyznačuje trvající nejistotou a mnohdy nepředvídatelnou kolísavostí.

Na druhou stranu ale nemusí být zkušenosti s poklesy zas až tak důležité, a to vzhledem k aktuálním bezprecedentním podmínkám. Klíčová je spíše orientace v současném geopolitickém napětí, přehled v oblastech narušení dodavatelského řetězce, nedostatku talentů a pokračující pandemie covid-19, která recesi napomáhá. Právě během globální pandemie načerpali lídři firem nové zkušenosti a dovednosti, které by jim teď mohly dobře posloužit.

Nejistotu nicméně potvrzuje fakt, že se 55 % respondentů domnívá, že hrozící pokles bude horší než globální finanční krize.

Tato obava by mohla odrážet přesvědčení mnoha generálních ředitelů, že „záchranná síť“, která pomohla zmírnit dopady předchozí krize, už nyní neexistuje. Tehdejší krize byla zmírněna silným růstem v Číně, který vytvářel poptávku, čímž se posílil význam Číny jako součásti globalizované ekonomiky, a inflace se tak držela pod kontrolou.

Vzhledem k nedávným inflačním tlakům a pohybu úrokových sazeb směrem vzhůru mohou mít ale tentokrát centrální banky a další instituce v případě závažné recese mnohem menší manévrovací prostor.

Téměř dvě třetiny (58 %) generálních ředitelů na celém světě však věří, že nejhorší aspekty hospodářského poklesu zmírní fiskální a politická rozhodnutí.

Rizikové radary pod náporem potenciálních hrozeb

Ohlédneme-li se zpět do říjnového vydání našeho průzkumu (EN), je jasné, že tehdy byly hlavním problémem přetrvávající obavy související s pandemií. Od té doby sice ustoupily, poměrně významná část – třetina – generálních ředitelů (pokles ze 43 %) ale i teď uvádí jako klíčový problém právě narušení související s pandemií.

K těmto obavám se přidala řada dalších vzájemně propojených problémů, které ohrožují firemní strategie růstu.

Nejistota měnové politiky a růst nákladů na kapitál jsou vzájemně propojeny s vyššími cenami vstupů a s inflací. Rostoucí rizika kybernetické bezpečnosti se prolínají se zvýšeným geopolitickým napětím, přičemž státem sponzorovaní kybernetičtí útočníci představují pro firmy obávané hrozby.

Stále větší roztříštěnost globální ekonomiky pak povede k restriktivnějšímu regulačnímu prostředí na klíčových trzích. A také hledání talentů se stále více prolíná se snahou o udržitelnost v rámci environmentálních, sociálních a správních programů (ESG).

Řada CEOs nicméně za těmito riziky vidí i možné příležitosti, které jim umožní vyjít z této situace v silnější pozici než jejich konkurenti.

K tomu však musejí být schopni rychle reagovat a zvolit proaktivní strategii, aby v případě nutnosti mohli přeorganizovat svou činnost a zvýšit investice.

A jejich kroky už začínají být patrné. 

Čelem ke geopolitickým změnám

Jednou z oblastí, kde se lídři firem chovají v měnícím se prostředí rozhodně, je geopolitika. Téměř všichni generální ředitelé (97 %) v reakci na novou situaci změnili své plánované investiční strategie, přičemž téměř třetina (32 %) plánované investice zastavila.

Ačkoli je toto číslo podobné výsledkům říjnového průzkumu, nesmíme zapomenout na zásadní rozdíl. Problémy související s covidem totiž nahradila restriktivní regulační, obchodní a investiční opatření, která jako hlavní důvod pro změnu mezinárodních investic uvedlo 28 % respondentů.

Význam geopolitiky pro podnikové strategie je největší za období celé poslední generace. Vrcholní manažeři zavádějí systematické řízení politických rizik prostřednictvím nových struktur a procesů. Ty často zahrnují pravidelné reporty toho, jak geopolitický vývoj ovlivňuje současnou strategii, a také proaktivní začlenění analýzy politických rizik do rozhodovacího procesu o fúzích a akvizicích (M&A), o vstupu (či odchodu) na trh, o dodavatelském řetězci nebo o mezinárodní stopě. Zahrnutím geopolitické analýzy do DNA společností jsou organizace schopny lépe zohledňovat politická rizika při přijímání strategických rozhodnutí, což jim poskytuje potenciální výhodu oproti konkurenci.

Reakce na nové skutečnosti: posílení provozu a zdokonalení investičních strategií

Kromě strategických geopolitických reakcí se generální ředitelé zabývají kombinací krátkodobých a dlouhodobých investičních priorit.

Na jedné straně se usilovně snaží o „business as usual“, což se projevuje v plánech na posílení provozu – včetně interních funkcí, jako jsou finance, účetnictví, dodavatelský řetězec a logistika – a v zaměření na marketing, včetně zákaznické zkušenosti. Tyto kroky lze považovat za ochranu před nadcházejícími problémy.

Zřetelné jsou však i dlouhodobé změny. Od rostoucích investic do udržitelnosti, životního prostředí a širších sociálních aspektů až po zaměření na inovace a výzkum.

V této souvislosti ředitelé firem aktivně zvažují, jaká konkrétní opatření posunou jejich společnost nejdál, přičemž berou v úvahu jak její silné, tak i slabé stránky, a její postavení v konkurenčním prostředí. Zjišťují, jaká opatření jsou nutná k tomu, aby se v příštích šesti měsících stali silnějšími a získali lepší konkurenční pozici.

Klíčovými oblastmi, na které se zaměřují, jsou udržitelnější podnikání, investice do inovací a nových obchodních platforem, zvyšování loajality zákazníků pomocí technologií a zavádění nových cenových konstrukcí nebo inovativních cenových modelů s cílem zlepšit ziskovost.

Tyto kroky jsou sice odvážné, vedení je ale dobře rozmýšlí s tím, aby se jednalo o disciplinovaný postup, který podpoří růst v nejistém prostředí. Stejně tak investiční plány vyvažují velkým důrazem na správné nastavení základních principů.

Generální ředitelé se zaměřují na všechny faktory, které by mohly stát za efektivním přístupem k internímu managementu. Pozornost věnovaná kontrole nákladů, revizi projektů, kapitálových výdajů a optimalizaci pracovního kapitálu bude klíčem, který umožní pokračovat v digitální a technologické transformaci. Ta následně zajistí růst příjmů i využití provozních výhod.

Stejně tak bude řada CEOs investovat do posílení firmy v blízkém a střednědobém horizontu, a to prostřednictvím tří kroků:

• identifikace možností restrukturalizace,
• zvyšování outsourcingu a řízených služeb s cílem snížit nebo řídit fixní náklady a přesunout rizika,
• posílení podnikových financí, treasury a řízení bilance.

Tím položí základy pro vytvoření dlouhodobě udržitelné hodnoty pro všechny stakeholdery.

Reakce na nové skutečnosti: přizpůsobení náboru

Přestože globální ekonomické vyhlídky vypadají nejistě a některé organizace – zejména významné společnosti v technologickém sektoru – snižují počty zaměstnanců, celkový trh práce zůstává velmi napjatý.

To ilustruje tenkou hranici, po které musí generální ředitelé kráčet – rovnováhu mezi řízením nákladů a zachováním investic do talentů.

Někteří generální ředitelé zvažují možnosti optimalizace nákladů v souvislosti s lidmi – 42 % z nich uvažuje o přechodu na systém kontraktorů. Více než třetina (36 %) zvažuje restrukturalizaci nebo snížení počtu zaměstnanců a podobný počet plánuje snížení investic do vzdělávání a rozvoje. 

Takové výsledky zhruba odpovídají i předchozím recesím – tlak na trhu práce byl charakteristickým znakem minulých poklesů, protože se společnosti snažily zkrotit náklady. Téměř tři roky po příchodu pandemie covid-19 se však společnosti po celém světě stále obávají, že potřebných talentů je nedostatek. V důsledku toho pouze třetina z nich aktivně uvažuje o zastavení náboru.

Počet generálních ředitelů, kteří se soustředí na optimalizaci nákladů na nábor, je nejen srovnatelný, ale i převyšuje počet těch, kteří se zaměřují na klíčové způsoby, jak talenty udržet a najít dovednosti, které budou v budoucnu potřebovat.

Vzpomínky na to, kdy přišli o kvalifikovanou sílu a museli najímat zaměstnance na dost napjatém trhu práce, což je spojeno s velkými náklady a ztrátou efektivity, jsou v myslích generálních ředitelů stále čerstvé. Mnozí z nich se proto snaží rozšířit svůj stávající okruh talentů a přizpůsobit se nové pracovní realitě, která se ve světě po pandemii objevila.

Více než dvě třetiny respondentů se shodují na tom, že nová pracovní nastavení, která přinesla pandemie – flexibilní pracovní dobu nebo práci na dálku – jsou stále důležitější a důležitější, pokud vedení nechce přijít o stávající zaměstnance a zároveň chce nalákat novu sílu.  Více než polovina (59 %) také souhlasí s tím, že v době poklesu je potřeba se ještě více soustředit na dobré podmínky zaměstnanců, včetně třeba péče o děti a wellbeingu.

Odvaha zlepšovat firemní strategie v oblasti talentů přitom ředitelům nechybí.  Více než polovina z nich (57 %) tvrdí, že snižování počtu zaměstnanců ostatními firmami v době hospodářského poklesu je pro jejich organizaci příležitostí, jak přilákat a udržet nové talenty. Dokonce i v případě těch, které nechtějí zvyšovat počet zaměstnanců, podobný počet (56 %) uvádí, že začali přecházet od najímání nových talentů ke zvyšování kvalifikace svých stávajících zaměstnanců.

Reakce na nové skutečnosti: začlenění ESG do firemní strategie

Generální ředitelé také vidí zásadní výhody v začlenění faktorů ESG do strategického plánování. Tento krok posiluje značku a buduje důvěru u klíčových zainteresovaných stran, a to včetně zaměstnanců, zákazníků a okolních komunit.

Dalšími výhodami trvalého zaměření na ESG je diverzifikace nabídky produktů nebo služeb a splnění měnících se požadavků zákazníků nebo získání talentů a schopností, které urychlí jejich ESG agendu – například využívání technologií pro udržitelnost ze startupového nebo inovačního ekosystému.

Dalším klíčovým faktorem je reakce na měnící se politické prostředí, včetně rostoucí kontroly postupů ve firmách a zlepšování hodnocení ESG, které může pozitivně ovlivnit rozhodování investorů.

Stejně jako v případě trhu práce, který se nechová tak jako během předchozích poklesů, i tady generální ředitelé signalizují, že ačkoli můžeme být svědky útlumu na trhu transakcí, lze očekávat, že chuť k uzavírání transakcí udrží fúze a akvizice nad běžným trendem poklesu.

Téměř všichni dotázaní (89 %) chtějí v příštích 12 měsících uzavřít nějaký obchod, přičemž téměř polovina (46 %) chce koupit aktiva, třetina (34 %) se jich chce zbavit a 58 % chce vstoupit do společného podniku („joint venture“) nebo do strategické aliance. Tyto ambice se odrážejí i v dalších proaktivních strategiích, které generální ředitelé v tomto průzkumu prezentovali.

Jejich nákupní snahy se zaměří hlavně na investice do podniků v rané fázi vývoje, a to zejména s cílem rozšířit svá stávající portfolia, získat nové talenty nebo vytvořit nové obchodní platformy (pro 33 % respondentů jsou toto klíčové kroky zhruba v horizontu příštích šesti měsíců). Pokud nastane vhodná příležitost, dojde ale také k větším transakcím. V první polovině roku 2023 mezi nimi budou zejména odprodeje, a to tam, kde budou společnosti připraveny přistoupit k větším vyčleněním či odštěpením. Také fondy soukromého kapitálu budou mít zájem chopit se menších odprodejů a stejně tak trhy IPO, které, ačkoli do roku 2021 nezaznamenávaly žádný výraznější vzestup, jsou aktuálně vysoce kvalitním odprodejům korporátních částí otevřeny.

„Proaktivní generální ředitelé hledají strategie, jak transformovat své podniky a zajistit jim budoucí růst. Vědí, že rok 2023, který bude náročný, zároveň umožní uskutečnit takové investice či akvizice, které v normálních letech nejsou dostupné nebo jsou vysoce nákladné. V roce 2023 se akvizice zaměří především na podniky ve startupové, rané fázi vývoje, které pomohou generálním ředitelům rozšířit stávající portfolia o nové inovativní produkty, získat přístup k novým talentům nebo proniknout na nové trhy,“ shrnuje David Zlámal. 

Největší pozornost však bude věnována společným podnikům a strategickým aliancím. Společnosti se snaží transformovat své provozy a ekosystémy s cílem zvýšit odolnost, posílit inovace a zajistit si pozici pro budoucí růst.

Fúze a akvizice v roce 2023 budou přátelskou záležitostí

„Ze strany managementů stále cítíme velký zájem o transakce, 40 % z nich chce být aktivních na všech frontách a usilovat o akvizice, odprodej a vstup do nových společných podniků nebo strategických aliancí. V roce 2023 by mohlo dojít k výraznému oživení na trhu M&A,“ doplňuje Štěpán Flieger, vedoucí týmu EY M&A v oddělení Strategie a Transakce.

Jedna z klíčových charakteristik transakcí v roce 2023 se shoduje s pohledem generálních ředitelů na kritické geopolitické otázky: investiční plány se většinou omezí a koncept „friendshoringu“.

Z těch, kteří plánují akvizici v příštích 12 měsících, bude nyní méně než 1 z 10 generálních ředitelů uvažovat o akvizici na trhu, kde jejich domovská země nemá silné geopolitické a ekonomické vztahy.

Na druhém konci žebříčku jsou téměř čtyři pětiny (78 %), které se budou snažit provádět fúze a akvizice v zemích geopoliticky a ekonomicky blízkých jejich domovské zemi. 

Vzhledem k velkému zájmu o transakce si generální ředitelé zjevně stále uvědomují možnosti urychlené transformace, které fúze a akvizice přinášejí, a usilují o obchody, které jejich organizacím pomohou zajistit pozici pro budoucí růst. I po přeshraničních investicích je stále patrná velká chuť, generální ředitelé si ale budou v roce 2023 více vybírat, s kým budou transakce uzavírat, a budou usilovat spíše o „přátelské“ obchody, než aby uplatňovali skutečně globální přístup.

5 zásad pro CEOs v roce 2023

1. Získejte náskok – CEOs by si měli naplánovat možné scénáře, aby si dokázali lépe představit potenciální vývoj svého podniku a mohli se tak připravit na různé situace a výsledky.  
2. Neustále vše přehodnocujte – CEOs by měli zanalyzovat každý aspekt svého současného podnikání – provozu, portfolia i ekosystému. Měli by také zvážit, zda jsou tyto aspekty obohacující nebo spíše výplňkové, a být připraveni učinit rychlá rozhodnutí o investici, partnerství – nebo o propouštění.
3. Nezapomínejte na budoucnost – navzdory pochopitelné snaze zvládat krátkodobé složitosti a výzvy se musí generální ředitelé soustředit také na dlouhodobé příležitosti k růstu.
4. Držte si zákazníky blízko – ať už jde o investice do nových technologií na podporu loajality nebo o další přizpůsobování se stále rostoucím očekáváním v oblasti ESG, ředitelé firem by se měli stále soustředit na své zákazníky, a to i v neklidné době.
5. Buďte odvážní – předchozí recese ukázaly, že generální ředitelé, kteří během poklesu investovali do budoucích možností, během oživení profitovali nejvíce. Odvaha urychlit strategii by se mohla později vyplatit.

Prohlédněte si říjnové vydání EY CEO Outlook Pulse 2022 (EN)