5 min. čtení 9. listopadu 2021
COP26: Poslední šance dostat klimatické změny pod kontrolu

COP26: Poslední šance dostat klimatické změny pod kontrolu

Autor EY v České republice

Multidisciplinární organizace profesionálních služeb

5 min. čtení 9. listopadu 2021
Související témata Udržitelnost

Pařížská dohoda neuspěla. Hlavy států a lídři byznysu v Glasgow diskutují o tom, co dál.

Co děláme, nestačí. Požáry, tornáda a další bezprecedentní výkyvy počasí nabírají na síle a Země se i nadále otepluje. Pařížská dohoda z klimatické konference před šesti lety neuspěla, její cíle se nepodařilo naplnit a nastala doba zúčtování. Je třeba dělat víc a je to třeba dělat okamžitě. Světoví lídři a čelní představitelé byznysu proto v těchto dnech ve skotském Glasgow diskutují o tom, jak dál. Nechybí mezi nimi ani globální CEO společnosti EY Carmine Di Sibio.

Příležitosti existují a čím dál více zemí i společností je využívá. Postupujeme ale pořád příliš pomalu. Účastníci jednadvacáté klimatické konference OSN (Climate Change Conference of the Parties, tedy COP, letos s číslem 26) se v roce 2015 v Paříži vzájemně dohodli na systematickém postupu při omezování produkce emisí skleníkových plynů. Cílem bylo zavést taková opatření, která by vedla k udržení nárůstu globální průměrné teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, a ideálně aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C. Za pět let se dopad těchto opatření měl projednat a vyhodnotit.

Kvůli pandemii koronaviru tato bilanční konference neproběhla loni, jak bylo plánováno, světoví lídři se ve skotském Glasgow potkali až letos. A dozvěděli se špatnou zprávu – zavedená opatření na dosažení nastavených cílů nestačila.

Do konce dekády o půlku, ve 2050 na nulu

Zejména v posledních letech jsme dosáhli viditelného pokroku a k hranici dvou stupňů jsme se dostali výrazně blíže, vědecké poznatky ale ukazují, že je třeba udělat ještě mnohem víc než dosud. Chceme-li nárůst globální teploty omezit na 1,5 °C, je třeba jen v následujícím desetiletí snížit emise skleníkových plynů o polovinu a do roku 2050 pak emise v podstatě zcela zastavit. Což nebude možné zejména bez podpory byznysu jakožto nejvýraznějšího nositele změny.

Dobrou zprávou je, že se firmy o klimatické změny zajímají stále aktivněji, a to nejenom z toho environmentálního hlediska. Udržitelnost totiž mimo jiné pomáhá také tvořit dobrou pověst společností a zvyšuje jejich konkurenceschopnost na trhu, podporuje nábor i akvizici nového kapitálu, je vysoce ceněná zákazníky a slyší na ni také investoři. Rozhodně tedy nejde o nahodilý, momentální trend, ale o koncepční změnu chování zemí, lidí i firem, a to v globálním kontextu, která je zejména s přihlédnutím na aktuální stav ovzduší a čím dál drastičtější projevy klimatických změn více než nutná. A to rychle.

Co je ESG?

ESG (Environmental, Social and Corporate Governance) představuje soubor tří klíčových oblastí, v nichž se poměřuje udržitelnost a společenský dopad každého podnikání, ať jde o malé, střední či velké nadnárodní firmy. Naprosto zjednodušeně jde o hodnotící faktory toho, do jaké míry je vaše podnikání ohleduplné k životnímu prostředí (např. jakou uhlíkovou stopu zanecháváte, jak nakládáte s odpady, kolik vody spotřebováváte atd.), jak akcentuje aktuální společenské potřeby (např. lidská práva nebo diverzitu) a jak udržitelné je vedení vaší firmy (např. do jaké míry je váš management nezávislý na vašem boardu apod.).

Mluví se, ale nečiní

Podle globálního průzkumu společnosti EY se až 90 % CEOs domnívá, že by ESG cíle a udržitelnost jako taková měly být začleněny do strategie společnosti na všech úrovních. Jen 27 % společností ale tzv. nefinanční reporting skutečně naplňuje.

Zatímco se tak některé firmy k udržitelným cílům zavázaly už před více než dekádou (např. Google je uhlíkově neutrální od roku 2007), jiné zaostávají a udržitelností se aktivně nezabývají. Ve střední Evropě a v Česku je v tomto smyslu situace ještě o něco horší a komplexní strategii udržitelnosti tu má a využívá jen relativně málo firem.

Neutralita, negativita, net zero

EY i v České republice je jednou z nich, udržitelnost je totiž jedním z hlavních pilířů její firemní filozofie. V loňském roce se společnost stala uhlíkově neutrální (tj. stav, kdy organizace každý rok z atmosféry odstraní emise srovnatelné její vlastní uhlíkové stopě) a letos v říjnu se stala uhlíkově negativní (stav, kdy organizace investuje do takových environmentálních řešení, aby každý rok kompenzovala více emisí, než kolik sama produkuje). Do roku 2025 pak plánuje dospět k tzv. „net zero“, což je stav, kdy organizace reálně přispěla k dosažení cíle stanoveného Pařížskou klimatickou dohodou, a to sice pomohla limitovat zvyšování teploty planety jen na 1,5 °C nad její před-industriální úroveň tím, že z atmosféry odstranila všechny své zbytkové emise.

Jak se nám podařilo dosáhnout uhlíkové negativity?

1.  Neustále snižujeme emise vzniklé naším cestováním za kolegy a klienty

2.  Snižujeme množství spotřebované elektřiny a 100% přejdeme na energii z obnovitelných zdrojů

3.  Investujeme do smluv o nákupu virtuální elektřiny

4.  Investujeme do technologických řešení, která zohledňují přírodu a snižují uhlíkovou stopu

5.  Zaznamenáváme a počítáme emise jednotlivých týmů EY při práci s klienty

6.  Požadujeme, aby si 75 % našich dodavatelů stanovilo do konce fiskálního roku 2025 emisní cíle

7.  Pomáháme klientům najít výhody v dekarbonizaci jejich byznysu

„Cíl, který jsme si letos globálně stanovili, byl číselně poměrně drastický – snížit naše emise až o 40 % oproti předchozímu fiskálnímu roku. Nakonec se nám v říjnu podařilo toto číslo překonat, a to vůbec ne o málo – emise jsme snížili dokonce o 60 %, což je obrovský úspěch,“ vysvětluje Magdalena Souček, vedoucí partnerka EY Česká republika. Roli v tom samozřejmě do jisté míry hraje i pandemie a s ní spojené limitované cestování a pohyb osob, ale naše nároky zůstanou takto vysoké i po jejím odeznění. Snižovat produkované emise a být udržitelným lídrem a inspirací pro společnosti po celém světě, je totiž naší dlouhodobou strategií.“  

Kromě toho, že jde sama příkladem, pomáhá EY aktivně k dekarbonizaci i svým klientům, mezi nimiž najdeme jak soukromé společnosti, tak i veřejný sektor. Není proto divu, že se konference v Glasgow účastní i globální CEO společnosti EY Carmine Di Sibio.

Ten se zde podílí hned na několika panelech, kde hovoří o udržitelnosti v byznysu a o tom, jak může EY pomoci nejenom klientům, ale také širším komunitám a v konečném důsledku tak dostát svému globálnímu mottu – tvořit lépe fungující svět.

Souhrn

Pařížská dohoda neuspěla. Hlavy států a lídři byznysu v Glasgow diskutují o tom, co dál.

O tomto článku

Autor EY v České republice

Multidisciplinární organizace profesionálních služeb

Související témata Udržitelnost