5 min. čtení 3. března 2021
ESG ve finančním sektoru: Nová priorita pro regulátory i finanční instituce

ESG ve finančním sektoru: Nová priorita pro regulátory i finanční instituce

Autor Vladimír Macálka

EY Česká republika, manažer oddělení consultingu

Vladimír působí na pozici manažera v týmu consultingu. Specializuje se na regulaci v oblasti finančních trhů. Dříve působil v ČNB a v několika českých bankách.

Přispěvatelé
5 min. čtení 3. března 2021
Související témata Udržitelnost

ESG aspekty se dostávají do popředí i ve finančním sektoru. Přinášejí s sebou řadu regulací, ale také mnoho zajímavých příležitostí.

Změna klimatu a nutnost se reálně zabývat jejími dopady se dostává do popředí i ve finančním sektoru. Pojí se s ní totiž ekonomická a společenská transformace, se kterou souvisejí zase obchodní a finanční rizika. V zájmů finančních institucí je proto dnes více než kdy dříve pochopit svou expozici nejen vůči klimatickým, ale obecně vůči všem ESG rizikům, a počítat s jejich dopady ve svém rozhodování i dlouhodobé strategii.

Přechod k udržitelnému podnikání totiž nepřináší jen limitace, ale také příležitosti. U klientů například roste poptávka po investicích do „zelených“ odvětví a projektů a při svém rozhodování přikládají udržitelnosti stále větší váhu, reagovat na tuto změnu jejich preferencí včas proto může znamenat velkou konkurenční výhodu.

Připravte se na regulace

Tím zatím asi nejvýznamnějším hnacím motorem pronikání ESG agendy do finančního sektoru je narůstající objem regulace. Veřejné instituce a regulátoři si totiž uvědomují, že finanční sektor hraje v procesu přechodu k udržitelné ekonomice významnou roli. Jsou to právě finanční instituce, které svými investičními rozhodnutími ovlivňují toky finančních prostředků do jednotlivých projektů a odvětví ekonomiky. Zároveň jsou ale vystaveny také tím nejvýznamnějším rizikům.

V roce 2018 proto na půdě Evropské komise vznikl tzv. Action Plan: Financing Sustainable Growth, který dokazuje odhodlání Evropské unie intenzivně zapojit finanční sektor do snahy o dosažení udržitelného růstu.  

Plán má tři klíčové cíle:

  • Nasměrovat toky kapitálu do udržitelných investic
  • Řídit rizika plynoucí ze změny klimatu a degradace životního prostředí
  • Podporovat transparentnost a dlouhodobý vhled do finanční a ekonomické aktivity

V reakci na tento plán jsme v Evropě aktuálně svědky obrovské aktivity regulátorů a dohledových orgánů, které ESG agendu vnímají jako jednu ze svých priorit. Množství regulací i jejich význam tak bude i nadále růst, pro účastníky finančního trhu je proto nezbytné situaci monitorovat a včas odhalit nutnost zavádění příslušných změn, a to jak ve své činnosti, interních procesech nebo ve zveřejňovaných dokumentech.

Jaké ESG regulace už např. existují?

Řízení ESG rizik

Regulatorní novinky v oblasti klimatických a ESG rizik pro bankovní sektor nedávno přinesly Evropská centrální banka (ECB) a Evropský orgán pro bankovnictví (EBA).

ECB vydala v listopadu loňského roku Zásady týkající se klimatických a environmentálních rizik, v nichž nastiňuje svá očekávaní toho, jak mají banky řídit a informovat o těchto rizicích v rámci současných obezřetnostních pravidel. Dokument uvedená rizika definuje a popisuje také, jak by se měly odrazit v obchodní strategii banky, její organizační struktuře či rizikovém apetitu, a jak by měly vstupovat do řízení úvěrového, tržního, operačního nebo likviditního rizika. Také uvádí očekávání týkající se zveřejňování informací souvisejících s expozicemi vůči těmto rizikům a s jejich řízením. Dokument je závazný pro významné instituce pod dohledem ECB, ale jako inspirace má sloužit také pro ostatní banky.

Banky pod přímým dohledem ECB by v tomto roce měly navíc provést sebehodnocení vzhledem k očekáváním uvedeným v tomto dokumentu. V následujícím roce pak ECB plánuje nad postupy těchto bank v oblasti řízení a vykazování uvedených rizik vykonat úplný dohled a v případě potřeby také přijmout nápravná opatření. Pro rok 2022 plánuje ECB zátěžový test zaměřený na rizika související s klimatem.

Na rozdíl od zásad ECB může být dokument od EBA k řízení a dohledu nad ESG riziky potenciálně transformován do pravidel závazných pro všechny české banky. Nedávno prošel připomínkovým řízením a vydání finální verze se očekává v polovině tohoto roku. EBA v něm přináší harmonizované definice ESG faktorů a příslušných rizik, jako např. fyzické riziko nebo riziko transmise. Na rozdíl od dokumentu ECB se ovšem nevěnuje pouze klimatickým a environmentálním faktorům a rizikům, ale ESG rizikům obecně.

EBA v něm také nastiňuje konkrétní indikátory, metriky a metody pro identifikaci a měření těchto rizik a popisuje rovněž jejich dopad na oblast vnitřní správy, odměňování a kontrolní systém. Neopomíná ani rizikový apetit a možná mitigační opatření a věnuje se také klimatickému stres testu.

Prostřednictvím tohoto dokumentu EBA plní jeden z cílů víceletého plánu vytyčeného v tzv. EBA Action Plan On Sustainable Finance v prosinci 2019.

Zveřejňování informací

V oblasti zveřejňování informací hraje v Evropské unii důležitou roli zejména Nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (tzv. SFDR – Sustainable Finance Disclosure Regulation), které vstupuje v platnost 10. března 2021 (některé články nabydou účinnosti až později, v roce 2022 a 2023).

Nařízení je přímo účinné v členských státech EU a stanovuje harmonizovaná pravidla pro všechny účastníky finančního trhu (např. pojišťovny poskytující produkty s investiční složkou, investiční a úvěrové instituce poskytující správu portfolia, správce alternativních investičních fondů apod.) a také pro finanční poradce. Pravidla se týkají poskytování informací souvisejících s udržitelností ve vztahu k finančním produktům a také k transparentnosti, s ohledem na začleňování rizik týkajících se udržitelnosti a zohledňováním nepříznivých dopadů jejich činnosti na udržitelnost.

Nařízení SFDR mj. požaduje zveřejnění řady informací o ESG na webových stránkách, další informace pak musejí být poskytnuty v rámci plnění informačních povinností před uzavřením smlouvy s klientem, ESG relevantní informace se budou objevovat i v pravidelných zprávách (např. výroční zpráva) a dopad lze čekat i na marketingovou komunikaci, která nesmí být v rozporu s informacemi, které účastníci finančního trhu dle nařízení zveřejnili.

ESG se dostává i do české legislativy. V poslanecké sněmovně je aktuálně vládní návrh zákona, kterým se mění některé dosud platné zákony v oblasti finančního trhu (sněmovní tisk č. 1117). Novela na řadě míst odkazuje na přímo použitelné nařízení SFDR, které popisujeme výše. Například statut fondu kolektivního investování a jeho výroční zpráva musí obsahovat určité údaje týkající se udržitelnosti dle nařízení SFDR apod.   

Evropské ale i české finanční instituce, zejména pak banky, už nyní zveřejňují řadu informací týkajících se udržitelnosti a dopadů své činnosti na životní prostředí v rámci nefinančního reportingu podle Směrnice EU 2014/95/EU (tzv. NFRD – Non-financial Reporting Directive) a ve svých výročních zprávách. Jedná se o informace, jako jsou například spotřeba energií podle jednotlivých typů energetických zdrojů, spotřeba papíru a jeho recyklace nebo množství elektrických aut ve firemní flotile. Z těchto ukazatelů následně odvozují svou uhlíkovou stopu ve formě tzv. CO2-ekvivalentu, který reprezentuje emise skleníkových plynů dané instituce vznikající přímo její hlavní činností a nepřímo z pořízených energií (tzv. Scope 1 a Scope 2 emise).

Jeden hovězí steak zanechává třikrát větší uhlíkovou stopu než desetikilometrová cesta autem. A zasazení jednoho stromu dokáže zcela neutralizovat veškeré emise pocházející ze spalování dřeva jednoho stromu. A to i přesto, že spalování dřeva produkuje o 20 % více emisí než spalování uhlí.

V současné době se do popředí daleko více dostává element financovaných emisí neboli emisí klientů, které instituce financuje prostřednictvím poskytování úvěrů nebo vlastních investic do dluhopisů či akcií (tzv. Scope 3 emise). V Evropě ale i celosvětově vznikají nejrůznější iniciativy, které přicházejí s návrhy přístupů, jak tyto uhlíkové emise u klientů nebo klientských segmentů monitorovat a měřit, anebo třeba jak nastavovat cíle v rámci celého konceptu ESG strategie. Významným počinem v této oblasti je zejména sdružení PCAF (Partnership for Carbon Accounting Financials), které v tuto chvíli čítá 97 institucí.

Pomůžeme i vám

Pražská kancelář společnosti EY v tomto ohledu aktuálně úzce spolupracuje s významnou středoevropskou bankovní skupinou na tvorbě metodiky, která má pokrýt veškerá její financovaná odvětví v celém středoevropském regionu, samozřejmě se zohledněním lokálních specifik a omezení.

V rámci této spolupráce mapujeme a vyhodnocujeme dostupné informační zdroje pro emisní faktory v regionu CEE a tyto pak propojujeme s interními klientskými daty, finančními ukazateli a hlavními emisními činiteli pro jednotlivé klienty a odvětví.

Souhrn

Změna klimatu a nutnost se reálně zabývat jejími dopady se dostává do popředí i ve finančním sektoru. Pochopit svou expozici vůči všem ESG rizikům, a počítat s jejich dopady ve svém rozhodování i dlouhodobé strategii je tak v zájmu finančních institucí více než kdy dříve.

O tomto článku

Autor Vladimír Macálka

EY Česká republika, manažer oddělení consultingu

Vladimír působí na pozici manažera v týmu consultingu. Specializuje se na regulaci v oblasti finančních trhů. Dříve působil v ČNB a v několika českých bankách.

Přispěvatelé
Související témata Udržitelnost