5 min. čtení 20. ledna 2021
Nejste udržitelní? Nemusíte letos získat podporu ani půjčku

Nejste udržitelní? Nemusíte letos získat podporu ani půjčku

Autor Alice Machová

EY Česká republika, vedoucí partner poradenství v oblasti finančního účetnictví, CFO agendy a udržitelného rozvoje

Alice je expertkou na CFO agendu a finanční účetnictví. Zaměřuje se na digitální technologie, finanční procesy a účetní standardy. Věnuje se nefinančnímu reportingu, udržitelnému rozvoji a CSR.

5 min. čtení 20. ledna 2021
Související témata Udržitelnost

Evropa chce být prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Od letoška tak začne limitovat podporu neekologickým firmám.

Evropa má ambici stát se prvním klimaticky neutrálním kontinentem. A protože to plánuje stihnout do roku 2050, mnoho regulačních (ale i stimulačních) opatření zavádí už nyní. Některé jsou pouze informativního či doporučujícího charakteru, jiné se ale mohou velmi razantně dotknout i reality vašeho podnikání. Směrnice o klimatických a environmentálních rizicích Evropské centrální banky (ECB), která začíná platit od letošního roku, má např. za cíl v dlouhodobém horizontu výrazně limitovat možnost poskytovat půjčky společnostem podnikajícím v neekologických aktivitách. Principy tzv. ESG by tak měly zajímat nejen nadnárodní firmy.

Co je ESG?

ESG (Environmental, Social and Corporate Governance) představuje soubor tří klíčových oblastí, v nichž se poměřuje udržitelnost a společenský dopad každého podnikání, ať jde o malé, střední či velké nadnárodní firmy. Naprosto zjednodušeně jde o hodnotící faktory toho, do jaké míry je vaše podnikání ohleduplné k životnímu prostředí (např. jakou uhlíkovou stopu zanecháváte, jak nakládáte s odpady, kolik vody spotřebováváte atd.), jak akcentuje aktuální společenské potřeby (např. lidská práva nebo diverzitu) a jak udržitelné je vedení vaší firmy (např. do jaké míry je váš management nezávislý na vašem boardu apod.).

Kde se ESG vzalo?

Sociální odpovědnost společností se začala řešit už v padesátých a šedesátých letech minulého století. V letech sedmdesátých ovšem slavný ekonom a nositel Nobelovy ceny Milton Friedman prohlásil, že společensky odpovědné aktivity nepříznivě ovlivňují finanční výsledky firem a že ty by se proto měly hodnotit pouze a jen podle zisku. Toto přesvědčení panovalo až zhruba do devadesátých let, než si společnosti konečně uvědomily, že odpovědné společenské chování jim nové zákazníky a s nimi spjatý vyšší zisk může naopak přinést spíše, než že by ho ponižovalo. I přes současnou pandemii, nebo možná i díky ní, tak snahy o vytvoření společnosti, která vyznává i jiné hodnoty než jen maximalizaci zisku, sílí. A právě zde hrají významnou roli ESG cíle.

Jablka a hrušky

Univerzální ESG cíle pro všechny bez rozdílu aktuálně bohužel neexistují a jednotný návod na to, jaké konkrétní informace by firmy měly zveřejňovat a jak by jejich tzv. nefinanční reporting měl do detailu vypadat, nikde nenajdete. Pro investory a ratingové agentury je proto momentálně velmi těžké porovnávat, jak je na tom jaká společnost oproti jiné. 

Mezi nejznámější rámce ESG standardů patří GRI (Global Reporting Initiative), SASB (Sustainability Accounting Standards Board), SDG (Sustainable Development Goals) a TCFD (Task Force on Climate-related Financial Disclosure), které mezi sebou ovšem nejsou harmonizované, a tudíž nejsou ani jasně porovnatelné. Diskuse o tom, jak mohou firmy smysluplně měřit a komunikovat vytváření dlouhodobých hodnot, je proto na stole už delší dobu a věnuje se jí celá řada projektů.

Za všechny bych jmenovala iniciativu Světového ekonomického fóra a Mezinárodní obchodní rady, která ve spolupráci s EY a celou Velkou čtyřkou loni na podzim zveřejnila dokument Measuring Stakeholder Capitalism. V něm došlo ke sladění cílů udržitelného rozvoje OSN, které jsou primárně nastavené pro země, a k jejich modifikaci na cíle a metriky relevantní pro společnosti.

Dokument navrhuje stěžejní soubor 21 primárních a 34 sekundárních ESG parametrů zařazených do čtyř základních oblastí, podle kterých lze společenskou odpovědnost firem napříč odvětvími efektivně a univerzálně posuzovat.

Mluví se, ale nečiní

Podle globálního průzkumu společnosti EY se až 90% CEOs domnívá, že by ESG cíle a udržitelnost jako taková měly být začleněny do strategie společnosti na všech úrovních. Jen 27% společností ale nefinanční reporting skutečně naplňuje.

Zatímco se tak některé společnosti k udržitelným cílům zavázaly už před více než dekádou (např. Google je uhlíkově neutrální od roku 2007), jiné zaostávají a udržitelností se aktivně nezabývají. Ve střední Evropě a v Česku je v tomto smyslu situace ještě o něco horší a komplexní strategii udržitelnosti tu má a využívá jen relativně málo firem.

Společnost EY dostála svého závazku stát se globálně uhlíkově neutrální na konci roku 2020.

Jedním z důvodů může být fakt, že řada společností, které zde působí, má zahraniční vlastníky a český trh je pro ně primárně zdrojem příjmů, a nikoliv strategickým místem odbytu. Pořád nedostatečná je také osvěta, o udržitelném rozvoji v kontextu byznysu se tu totiž stále ještě příliš detailně neví a velmi často ani nemluví. Klimatické změny se přitom chtě nechtě týkají nás všech.

Půjčky, dotace, konkurenční výhody

Je jednoznačné, že lidé od firem, pro které pracují, kde nakupují a do kterých investují, požadují mnohem více než dříve. A částečně na to reaguje i ekonomika. Přestože globální banky rozšířily od podpisu Pařížské klimatické dohody financování fosilních paliv o 1,9 miliardy dolarů (což je zhruba 14krát vyšší částka než v případě zelených dluhopisů a půjček) – jsou tu jasné náznaky změny.

Například:

Pozitivní pobídkové financování půjček, které spojuje nižší náklady na kapitál s příznivými environmentálními výsledky, ve světě roste. Velké banky přizpůsobují svá investiční a úvěrová portfolia emisním cílům dohodnutým v Paříži a rok 2021 mají na to, aby implementovaly výše zmíněnou směrnici ECB. Lze tak očekávat jak nárůst produktů spojených se zeleným financováním, tak ale zároveň i výrazné omezení financování v odvětvích, která nejsou v souladu s touto environmentální směrnicí či jdou proti jasně danému směru dekarbonizace.

Netýká se to ale jen financování. Nedávný průzkum společnosti EY například zjistil, že by 9 z 10 Millennials ochotně přešlo ke značkám spojeným s nějakým posláním a 6 z 10 by akceptovalo i snížení platu, jen aby mohlo pracovat pro odpovědnou společnost. Že by organizace měly pomáhat zlepšovat životní prostředí, pak silně cítí celých 81% spotřebitelů.

5 důvodů, proč byste měli o ESG vědět

-  Informovanost – měli byste vědět o přímých dopadech změny klimatu na váš provoz

Financování – banky budou při posuzování investic mnohem více pohlížet na udržitelnost a projektům, které ji neakcentují, už nemusí poskytnout financování

Regulace – lze očekávat nárůst regulace tažený požadavky vlád, zákazníků i spotřebitelů

Obezřetnost – přichází rostoucí riziko soudních sporů souvisejících s klimatickými změnami

Konkurenceschopnost – technologické změny zaváděné v souladu se zásadami udržitelnosti kromě nákladů přinesou také velké příležitosti, které – když zaspíte – mohou vaši konkurenti využít proti vám

Aktuální trendy jasně ukazují, že až globální koronavirová krize odezní, budou to právě společnosti, které se zaměřují na to, co je nejdůležitější pro jejich dlouhodobý úspěch, kdo bude mít největší šanci na úspěšný rozvoj a kdo nejúčinněji zvládne vytvářet dlouhodobé hodnoty jak ve vztahu ke svému vedení a zaměstnancům, tak ve vztahu ke svým zákazníkům a společnosti. Právě udržitelný rozvoj je klíčovou podmínkou těchto hodnot.

Souhrn

Evropa má ambici stát se prvním klimaticky neutrálním kontinentem, mnoho regulačních (ale i stimulačních) opatření proto zavádí už nyní. Některé jsou pouze doporučujícího charakteru, jiné se ale mohou velmi razantně dotknout i reality vašeho podnikání. Nová směrnice Evropské centrální banky např. výrazně limituje možnosti poskytovat půjčky společnostem podnikajícím v neekologických aktivitách.

O tomto článku

Autor Alice Machová

EY Česká republika, vedoucí partner poradenství v oblasti finančního účetnictví, CFO agendy a udržitelného rozvoje

Alice je expertkou na CFO agendu a finanční účetnictví. Zaměřuje se na digitální technologie, finanční procesy a účetní standardy. Věnuje se nefinančnímu reportingu, udržitelnému rozvoji a CSR.

Související témata Udržitelnost