5 min. čtení 2. února 2021
Uhlíkovou stopu zanechává elektrárna, člověk i hovězí steak

Uhlíkovou stopu zanechává elektrárna, člověk i hovězí steak

Autor EY v České republice

Multidisciplinární organizace profesionálních služeb

5 min. čtení 2. února 2021
Související témata Udržitelnost

Klimatické změny se týkají nás všech. Ovlivnit je také můžeme všichni, musíme ale být organizovaní a znát svá čísla. Např.: Víte, jakou zanecháváte uhlíkovou stopu?

Klimatické změny jsou bezesporu jednou z největších výzev naší společnosti a obecně panuje shoda, že k nim z velké části přispívá člověk. Téměř všechno, co moderní člověk dělá, totiž produkuje emise skleníkových plynů, a to ať už se jedná o oxid uhličitý (CO2), metan či vodní páru. Podle zprávy britského meteorologického úřadu Met Office se jejich koncentrace v atmosféře zvýšila od dob před průmyslovou revolucí o 50 %, což je alarmující zjištění. Skleníkové plyny totiž přispívají ke skleníkovému jevu (efektu), kdy odražené vlny tepelné energie méně unikají do vesmíru a místo toho zůstávají „pod pokličkou“ atmosféry, což neznamená jenom oteplování, ale komplexní změnu normálních jevů atmosféry pro danou geografickou oblast, která probíhá tak rychle, že se na to ekosystémy nejsou schopny adaptovat.

Příkladů z nedávné doby najdeme hned několik – sněžení v Madridu decimující místní floru, ničivé hurikány v USA nebo změny historicky „normální“ teploty daného regionu. Program Copernicus pro dálkový průzkum Země koordinovaný a řízený Evropskou unií ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou ukázal, že byl rok 2020 v Evropě tím dosud úplně nejteplejším. Překonal tak předchozí rekord z roku 2019 o 0,4 ° C.

Jak jsme na tom, ukáže uhlíková stopa

Změny klimatu lze zmírnit a zpomalit především vhodnými opatřeními na regulaci emisí skleníkových plynů. Pro nastavení takových opatření je třeba měřit tzv. uhlíkovou stopu, která říká, kolik emisí CO2 daná činnost člověka produkuje za určité časové období. Do výpočtu se započítávají nejen emise například z výroby energií, ale i z dopravy, u potravin i výroba obalu nebo proces obhospodařování půdy apod.

Uhlíkovou stopu lze měřit u provozu elektráren, lidského života i hovězího steaku. Průměrný Brit například podle organizace Oxfam vyprodukuje 8,3 tun CO2 ročně a každý hovězí steak, jak propočítal Our World in Data, zanechá cca 15kg CO2 stopu. „Pokud lze uhlíkovou stopu změřit a v průběhu času její vývoj kontrolovat, lze sledovat i vliv a efektivitu opatření, která zavádíme pro její minimalizaci,“ upozorňuje Zuzana Vrbová z Consultingu pro Energy & Utilities.

Kdo jsou největší „uhlíkáři“

Není asi velkým překvapením, že obyvatelé vyspělých zemí zanechávají větší uhlíkovou stopu než lidé žijící v těch chudších. Šokující však je, jak velký rozdíl to je. Již zmiňovaná organizace Oxfam např. spočítala, že každý Brit vyprodukuje za pět dní stejně uhlíku jako Rwandaň za celý rok.

Pokud se pak na uhlíkovou stopu podíváme z úhlu lidské činnosti, tak podle Climate Watch a World Resources Institute nejvíce emisí skleníkových plynů pochází z výroby elektřiny a tepla, a to zejména pro potřeby průmyslové výroby. Značně neekologická je také letecká doprava. Jen pro srovnání – jeden let z Londýna do Madridu vyprodukuje 265 kg emisí ekvivalentu CO2, zatímco vlak jich vyprodukuje „jen“ 43 kg.

Státy bijí na poplach

Současné tempo snižování uhlíkové stopy je vzhledem k postupující klimatické krizi nedostatečné. Proto 195 zemí světa včetně EU podepsalo Pařížskou dohodu o klimatu, jejímž cílem je dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Uhlíková neutralita znamená rovnováhu mezi emisemi uhlíku a jeho pohlcováním z atmosféry do takzvaných úložišť uhlíku. Těmi hlavními přírodními uhlíkovými „zachytávači“ jsou půda, lesy a oceány.

Protože se situace dotýká nás všech, investují do opatření na snižování emisí aktuálně i ti největší znečišťovatelé. Např. i Čína, největší emitent skleníkových plynů na světě, snížila podíl uhlí na vyrobené elektřině za posledních 10 let přibližně o patnáct procentních bodů, ten tak aktuálně činí něco málo přes 60 % (pro srovnání – v ČR je to přibližně 39 %). Indie, další významný producent emisí, na konci minulého roku položila základy pro zatím největší elektrárenský park založený čistě na obnovitelných zdrojích energie.

„Cestou k dosažení klimatické neutrality jsou ale nejen větší strukturální změny jako přechod na obnovitelné zdroje energie či vhodně nastavený daňový systém, ale i změna životního stylu u každého jedince. Snížení konzumace masa, preference vlakové dopravy před leteckou či šetření energiemi může provést každý z nás,“ podotýká Zuzana.

My se už zapojili

Rovněž společnost EY se na začátku roku 2020 přihlásila k cíli být uhlíkově neutrální, což se nám v prosinci 2020 také povedlo. „Uhlíkovou stopu, která v případě EY pochází především z létání, ale také z jiných způsobů dopravy a provozu našich budov, vykompenzoval EY Global investicemi do projektů, které prokazatelně snižují emise jinde,“ říká Alice Machová, vedoucí partnerka poradenství v oblasti CFO agendy a udržitelného rozvoje, a jako příklad uvádí investici do výrobny energie z obnovitelných zdrojů, která by jinak byla vyrobena například z uhlí.

Dalšími cíli pro nás jsou uhlíková negativita už letos a pak i „net zero“ stav do roku 2025, ke kterému jsme se jako společnost globálně zavázali v lednu letošního roku. Kromě 35% snížení našich emisí vzniklých cestováním toho chceme dosáhnout také snížením množství spotřebované elektřiny a úplným přechodem k využívání energie z obnovitelných zdrojů. Udržitelnost našeho podnikání navíc nevnímáme jen z pohledu environmentálního, ale úsilí a zdroje investujeme také do podpory společenské odpovědnosti naší značky, např. skrze pozitivní motivaci a vzdělávání mladé generace.

Zkrátka a dobře – chceme se stát globálním lídrem v udržitelném podnikání a vlastním příkladem motivovat nejen naše klienty, ale i ostatní firmy na trhu. „I jednoprocentní snížení emisí u někoho, kdo je například průmyslovou či energetickou společností, může mít totiž významný dopad,“ zdůrazňuje Alice.

Souhrn

Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře se od dob před průmyslovou revolucí zvýšila o 50 %, což je značně alarmující zjištění. Klimatická změna ale neznamená pouze oteplování, nýbrž komplexní změnu normálních jevů atmosféry pro danou geografickou oblast, která navíc probíhá tak rychle, že se na ni ekosystémy nejsou schopny dostatečně adaptovat.

Řada států, ale i firem už však závažnost situace pochopila a přijala nezbytná opatření. Jedním z nich je přijetí opatření k dosažení uhlíkové neutrality. 

O tomto článku

Autor EY v České republice

Multidisciplinární organizace profesionálních služeb

Související témata Udržitelnost