10 min. čtení 21. října 2022
Blahoslav Němeček

Blahoslav Němeček: 100 eur pro plyn a 200 pro elektřinu by byl adekvátní strop

Autor Blahoslav Němeček

EY Česká republika, partner týmu consultingu pro klienty z odvětví energetiky v regionu střední a jihovýchodní Evropy

Blahoslav je partnerem pro sektor energetiky ve střední a jihovýchodní Evropě. Zabývá se mezinárodními integračními projekty s cílem dosažení jednotného trhu s elektřinou a tvorbou regulačních modelů.

10 min. čtení 21. října 2022
Související témata Consulting

Jak by měla vypadat energetická podpora velkých podniků, vysvětluje Blahoslav Němeček, partner EY pro energetický sektor, v rozhovoru pro server idnes.cz.

Před astronomickými účty za elektřinu a plyn má české domácnosti a některé podniky ochránit cenový strop. Ten se ovšem zatím netýká velkých průmyslových firem. Blahoslav Němeček by zastropování pro průmysl viděl někde na úrovni zhruba sto eur za megawatthodinu pro plyn a okolo 200 eur za elektřinu. Shodnout se na tom ale musí celá Evropská unie.

Jste spoluautorem cenového stropu elektřiny a plynu v Česku. Můžete popsat, jak se opatření rodilo?

Jedním slovem „bleskově“ – v podstatě za tři týdny. Avšak delší dobu se diskutovalo o řadě opatření. Jak postupně cena rostla a zákazníkům končily fixace, lidé naskakovali z nízkých cen na vysoké. Nespokojenost obyvatel a podnikatelů s tím, že stát reaguje pomalu, vyžadovala nutně nějaký zásah.

Koncem září bylo na evropské úrovni přijato nařízení, které zjednodušeně říká, že státy mohou zastropovat ceny pro konečné odběratele. Do té doby to evropská legislativa zapovídala. Problém vidím v tom, že státy to mohou udělat jen pro segment malých a středních podniků, domácností a veřejných služeb. Trochu se zapomnělo na energeticky náročný průmysl a velké podniky. Ty mohou využít takzvaný dočasný krizový rámec a zpětně žádat o úhradu nákladů na zvýšené ceny energií.

V čem je tedy problém?

Aby na takovou pomoc firma dosáhla, musí být ve ztrátě. Taková dotace pro někoho, kdo v podstatě není schopen normálně fungovat a třeba už propustil zaměstnance, moc smysl nedává. Navíc je systém individuálních žádostí značně administrativně náročný. V mediálním prostoru jsou sice informace o tom, že některé státy cenové stropy zavedly i pro průmysl, je však otázka, jak je to přesně v jejich národních legislativách zakotveno.

Německá expertní komise navrhla zastropování cen plynu na sedmi centech za kilowatthodinu pro německý průmysl. To je v rozporu s evropskými pravidly pro poskytování dotací?

V tuto chvíli je to sporné. Není to rozhodně možné udělat automaticky, vyžaduje to notifikaci Evropské komise. Zároveň není předem řečeno, že to není možné, protože situace je výjimečná. Podle mě by se mělo nyní využít relativně častých setkávání energetických a hospodářských ministrů a dospět ke konsenzu, že se cena pro průmysl zastropuje někde na úrovni zhruba 100 eur za megawatthodinu pro plyn a zhruba někde okolo 200 eur za elektřinu. Státy by nemohly jít s případnými stropy pod tyto úrovně. Nedošlo by tak ke zvýhodnění soutěžitelů na evropském trhu. Zároveň by se nemělo kompenzovat například více než 80 procent historické spotřeby, aby se vytvářel tlak na úspory.

Proč u plynu zrovna sto eur?

V budoucnu se ceny plynu z LNG mají pohybovat někde na úrovni 60 až 70 eur. Pokud nyní chceme, aby se plynem neplýtvalo, a zároveň nechceme, aby podniky krachovaly, tak je 100 eur za mě férová hodnota. Zároveň to vyšle jasný signál pro všechny firmy, že pokud mají možnost nahradit plyn pro nejbližší období něčím jiným nebo nespotřebovávat, tak by to měly udělat. Jedině pokles poptávky přispěje k poklesu ceny plynu.

Nemělo by přesto Česko představit samostatně pomoc pro velké firmy a průmyslové podniky? Zástupci byznysu po tom dlouho volají.

My se o zastropování pro průmyslové podniky velice seriózně bavíme a dnes máme na stole dvě varianty, jak podnikům pomoci. Situaci trochu komplikuje, že jsme v tuto chvíli předsednická země EU. Udělat něco, co by mohlo být vnímáno jako potenciální rozpor s čerstvě přijatým evropským nařízením, a nemít k tomu podporu většiny států Evropy, to by nevysílalo moc dobrý signál.

Ale když to dělá Německo…

Jenže v Německu to teprve navrhla expertní komise – poradní orgán, který říká, udělejte to takto. To ještě neznamená, že to německá vláda přesně takto udělá. 

Blahoslav Němeček

 

Vystudoval Elektrotechnickou fakultu na Českém vysokém učení technickém v Praze, kde v roce 2010 získal doktorský titul v oboru Ekonomika a řízení v energetice. V roce 2001 spoluzakládal Energetický regulační úřad, kde byl po jedenáct let místopředsedou. Působil rovněž jako člen Rady regulátorů Agentury pro spolupráci energetických regulátorů. Od roku 2012 působí v mezinárodní poradenské společnosti EY, kde je partnerem pro sektor energetiky ve střední a jihovýchodní Evropě.

My máme připravenou alternativní variantu, kterou bychom teoreticky mohli spustit a byli bychom v souladu s kritérii veřejné podpory. Jenže ta má určité provozní nevýhody. Takže spíš bychom chtěli jít cestou zastropování i pro velký průmysl.

Jak by alternativní varianta vypadala?

Nechci zabíhat do podrobností. V principu by se jednalo o uvolnění určité dosud neprodané výrobní kapacity pro český průmysl, který nemá kontrahované dodávky na příští rok. A jak jsem již uvedl, není to preferovaná varianta. Řešila by jen elektřinu, a ještě jen zčásti.

Proč je pro vás tak důležité dohodnout se na zastropování na úrovni Evropské unie?

Vede mě k tomu právě Německo, které je pro nás v mnoha ohledech ekonomickým konkurentem. Zároveň bude mít vždy tu výhodu, že může do ekonomiky napumpovat mnohem více peněz než my. Když si to každý stát udělá po svém, menší země budou znevýhodněny, protože budou mít omezenější možnosti, jak podpořit své firmy. Mohlo by se stát, že začneme průmyslové podniky dotovat, ale pořád to nebude stačit, protože velké země jako Německo budou schopny do nich nalít mnohem více peněz.

Když se vrátíme ke stropu, který byl schválen v Česku pro domácnosti a malé a střední podniky, kdy jste do navrhování tohoto opatření naskočil?

Na přelomu srpna a září. Byli jsme osloveni Úřadem vlády ČR, zdali bychom mohli poskytnout konzultační služby v této oblasti. Na analýzu situace a představení našeho návrhu řešení byl velmi krátký čas, asi deset dní. Já jsem jedenáct let působil v Energetickém regulačním úřadu a mám v týmu řadu kolegů, kteří působili ve státní správě a jsou skvělí legislativci, takže jsme se toho nezalekli. Navrhli jsme takový kaskádový způsob – nejdříve přišel zákon, který definoval mimořádnou tržní situaci v energetice a dal vládě široké kompetence, aby mohla situaci flexibilně menežovat. Vymezily se čtyři základní okruhy, jež jsou následně naplňovány konkrétními nařízeními vlády. První už je vydané. Jedno z dalších bude nařízení řešící kompenzace pro určitý okruh regulovaných subjektů.

Co máte na mysli?

Aby vláda dosáhla žádaného tlumení dopadů na koncové zákazníky, prováděly se zásahy i do regulované části ceny elektřiny a plynu. Dotace, která směřuje do regulovaných subjektů, přesahuje 35 miliard korun. Ty se vláda rozhodla pokrýt, aby se jejich zvýšené náklady nepromítly do účtů zákazníků a pomohly i průmyslu.

Vedle ceny silové elektřiny tedy bude zastropovaná i regulovaná část ceny, tedy poplatky za distribuci, systémové služby a podobně?

Ona nebude zastropovaná, ale některé složky, které zákazník hradí, budou zmrazeny na úrovni roku 2022. To vyvolá deficit například na straně provozovatele přenosové soustavy ČEPS zhruba na úrovni 15,5 miliardy korun. O ně bude ČEPS přímo žádat stát, který mu na to poskytne dotaci. Podobně se poplatek za distribuci zmrazí na úrovni roku 2022, což distributorům vyvolá potřebu kompenzace zhruba okolo 20,5 miliardy korun.

Můžete vyčíslit, jaký bude mít zmrazení ceny regulované složky dopad na zákazníka?

U elektřiny lze výši regulované složky odhadovat pro příští rok na úrovni 2,50 koruny za kilowatthodinu. Kdyby stát nezasáhl, tak by to mohlo být ještě o korunu víc.

Takže lidé budou platit celkově zhruba 8,50 koruny za kilowatthodinu elektřiny?

To záleží na velikosti spotřeby a distribuční sazbě zákazníka. Domácnosti, které používají elektřinu na vytápění a mají větší spotřebu, budou mít cenu někde okolo sedmi korun za kilowatthodinu. Zákazníkům s nižší spotřebou, typicky těm v panelákových bytech, se cena bude pohybovat kolem 8,50 Kč.

Můžete to vyčíslit i u plynu?

I tam záleží na spotřebě. Domácnosti, které využívají plyn k ohřevu vody, zaplatí zhruba čtyři koruny, ti, kdo topí, přibližně 3,50 za kWh.

Panovaly na vládě neshody ohledně řešení drahých energií? Zvenčí to vypadalo tak, že zřízením poradního týmu a nastavením cenového stropu jde premiér Petr Fiala proti ministru průmyslu Jozefu Síkelovi.

To si nemyslím. Návrhy v oblasti energetické legislativy předkládá na vládu hlavně ministr průmyslu a obchodu. Na vládní úrovni se hodně diskutovalo o tom, zdali zvolit jednoduché plošné řešení, anebo najít sofistikovanější opatření, které by ale bylo náročnější na implementaci. Kvůli této debatě se celý proces natáhl, protože tam nebyla shoda. Když cena pořád rostla, tak se v určitý okamžik ukázalo, že úsporný tarif je přežité řešení, které sice pomůže pro konec roku 2022, ale určitě by nebylo efektivní pro rok 2023. Jakmile na trzích padla magická tisícovka eur za megawatthodinu, tak už byla jednoznačná shoda na zastropování.

Jedno z nařízení, které vláda musí vydat do konce roku, se týká toho, jak bude stát kompenzovat stropy obchodníkům s elektřinou a plynem. Mluví se o tom, že příprava takového mechanismu je složitá. V čem?

Bude náročné to spravedlivě zkontrolovat a kompenzovat, neboť se jedná o zpětný zásah do trhu a je zde velké spektrum subjektů s různým způsobem nákupu. Na rok 2023 mají už velcí dodavatelé z převážné části nakoupeno, mnozí menší nakupují hlavně na krátkodobém trhu. Systém bude muset být složitý a precizní i proto, aby se nedal zneužít. Je na tom ještě hodně práce. Nařízení zřejmě bude vládě předloženo ke schválení až na konci listopadu.

Kdo by toho mohl zneužít, dodavatelé?

Kdyby se to neudělalo chytře, mohl by například dodavatel, který nakupoval postupně a má díky tomu ve svém portfoliu relativně levnější elektřinu, teoreticky udělat to, že tuto levnou elektřinu prodá nyní zpátky na trh, zinkasuje současnou vysokou cenu a pak se bude tvářit, že teprve teď šel pro své zákazníky nakupovat, nakoupil za vysokou cenu a chtěl by ji kompenzovat. Takovým manipulacím je potřeba zabránit, respektive nastavit mechanismus tak, aby je bylo možné odhalit a kompenzaci neposkytnout.

Shrnutí

Aktuální zastropování cen energií platí pro domácnosti a malé a střední podniky. O tom, jak pomoct i těm velkým, se se Sárou Mazúchovou pro server idnes.cz bavil Blahoslav Němeček, partner společnosti EY pro sektor energetiky ve střední a jihovýchodní Evropě

O tomto článku

Autor Blahoslav Němeček

EY Česká republika, partner týmu consultingu pro klienty z odvětví energetiky v regionu střední a jihovýchodní Evropy

Blahoslav je partnerem pro sektor energetiky ve střední a jihovýchodní Evropě. Zabývá se mezinárodními integračními projekty s cílem dosažení jednotného trhu s elektřinou a tvorbou regulačních modelů.

Související témata Consulting
  • Facebook
  • LinkedIn
  • Twitter