Dopady pandemie? Firmy to nezlikviduje, může to být i příležitost, říkají manažeři
Dopady koronavirové krize v regionu střední a východní Evropy se podle finančních ředitelů značně liší od prognóz OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), národních bank a vlád. Za největší riziko považuje více než čtvrtina finančníků globální recesi, 8 z 10 respondentů si myslí, že pandemie přeroste v ekonomickou krizi. Téměř polovina (48 %) dotázaných si uvědomuje, že pokles důvěry spotřebitelů naruší dodavatelský řetězec. Vyplynulo z nejnovějšího průzkum EY ve spolupráci s Klubem finančních ředitelů a společností pro executive search Stanton Chase, kterého se zúčastnili finanční ředitelé firem regionu střední a východní Evropy
Finanční ředitelé ve střední Evropě jsou optimističtější než OECD a místní vlády
- 45 % finančníků si myslí, že v následujících třech letech se tržby nezmění nebo dokonce porostou
- Více než tři čtvrtiny finančních manažerů očekávají maximálně 7% propad HDP v letošním roce
- Bez mála všichni respondenti si myslí, že dopady COVID-19 nebudou pro firmy likvidační. 7 z 10 ředitelů financí dokonce vnímá krizi jako příležitost
Mezi finančními řediteli panuje na rozdíl od zpráv OECD optimismus, co se týče dopadů pandemie koronaviru na HDP států střední a východní Evropy. Více než tři čtvrtiny (77 %) respondentů odhaduje propad letošního HDP maximálně do 7 %, avšak 40 % z nich odhaduje snížení pouze o 3 až 5 %. Pro 7 z 10 organizací je současná krize příležitost.
Obavy z budoucího vývoje se mimo poklesu spotřeby, resp. tržeb týkají také navyšování přímých i nepřímých daní. Na nejistý výhled opatření proti koronaviru upozorňuje desetina respondentů, kteří nemají dostatek informací k učinění správných rozhodnutí.
„Pětina finančních ředitelů spatřuje hlavní příčinu recese v poklesu důvěry a snížení spotřeby koncových zákazníků. Firmám poklesnou tržby a zisk, zhorší se likvidita, nebudou schopné dostát svým závazkům vůči dodavatelům a celý řetězec se naruší. Dvě třetiny manažerů letos čeká pokles tržeb mezi 10 a 30 %. Značky musí neustále budovat vztah se zákazníkem, aby mohly na získané důvěře stavět v období ekonomické krize,“ říká Alice Machová, vedoucí partnerka poradenství v oblasti finančního účetnictví, CFO agendy a udržitelného rozvoje ve společnosti EY.
Každý druhý finanční ředitel očekává stejné nebo dokonce rostoucí tržby
Sedmdesát čtyři procent finančních ředitelů vidí další vývoj pozitivně. Očekávají, že se ekonomika vrátí do podoby z roku 2019 v horizontu následujících dvou let. To potvrzuje i fakt, že skoro každý druhý finanční manažer předpokládá, že se v následujících třech letech tržby nezmění nebo dokonce porostou v porovnání s loňským rokem. „Taková úvaha se značně odlišuje od prognóz Mezinárodního měnového fondu, OECD, Světové banky či dokonce předpovědí vlád. Ačkoliv to může být do určité míry optimismus přehnaný, je to pro ekonomiku lepší než pesimismus, který by podvazoval spotřebu a investice,“ uvádí Marek Jindra, partner v oddělení transakcí a podnikových financí ve společnosti EY.
Digitalizace procesů je nejlepším lékem na krizi
Pro posílení odolnosti následkem krize sníží třetina náklady, čtvrtina odloží nebo dokonce zruší plánované investice a 12 % finančních ředitelů přemýšlí o kompletní změně plánu financování společnosti. Každý druhý je přesvědčený o tom, že flexibilní strategie, propracovaný krizový plán a finanční rezervy jsou nezbytné pro boj s krizí. Bez mála pětina dotázaných si je vědoma toho, že se v současné době bez interní a externí digitalizace firmy neobejdou. „Německo je náš nejvýznamnější obchodní partner, a proto musí české firmy bedlivě sledovat dění na tamějším trhu. Je zapotřebí investovat do takových technologických inovací, aby pro ně výrobky tuzemských firem měly přidanou hodnotu,“ zmiňuje Alice Machová.
Aktuální zpráva OECD uvádí, že česká ekonomika bude jednou z nejvíce zasažených v souvislosti s opatřeními proti pandemii COVID-19, přičemž stagnace začala ještě před úderem koronaviru. Je zřejmé, že hlavní příčinou poklesu ekonomiky jsou podle finančních manažerů opatření proti COVIDu, zároveň uvádějí, že druhou vlnu pandemie neočekávají.
O průzkumu
Dotazníkové šetření uskutečnily EY, Klub finančních ředitelů a společnost pro executive search Stanton Chase. Pro průzkum byl vybrán region CEE – Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Polsko a Slovinsko. Zúčastnilo se jej více než 250 respondentů napříč odvětvími národního hospodářství. Drtivá většina (85 %) z nich zastává pozici CEO nebo CFO. Nejvíce byly zastoupeny podniky z oblasti bankovnictví a finančních služeb, automobilového průmyslu, chemického průmyslu a výroby léčiv, spotřebního zboží a maloobchodu, stavebnictví, telekomunikací a strojírenství. Z pohledu obratu a počtu zaměstnanců byly rovnoměrně zastoupeny všechny firmy, které byly rozděleny do celkem šesti kategorií a průzkum postihoval stejnoměrně podniky s orientací na tuzemské trhy, ale i proexportní. Cílem průzkumu bylo získat nezávislý pohled finančních ředitelů napříč podnikovou sférou v regionu CEE na současný a budoucí vývoj ekonomiky ovlivněný dopadem pandemie COVID-19, respektive opatřením přijatým na ochranu zdraví. V tomto je průzkum jedinečný a poskytuje zrcadlo prognózám nadnárodních institucí (MMF, OECD, Světová banka), národním bankám a zástupcům politické reprezentace v regionu i České republice. Průzkum a jeho výsledky byly zpracovány v technologickém prostředí Qualtrics, které poskytla společnost SAP. Šetření probíhalo na přelomu května a června 2020.
