Ukazatel pákového poměru (Leverage Ratio)
Finanční krize odhalila, že mnohé finanční instituce používají velký pákový poměr, tj. velký poměr mezi celkovou expozicí (výše rozvahových a podrozvahových aktiv) a výší kapitálu. Dosud nebyl tento poměr nijak limitován, neboť se spoléhalo, že ukazatel kapitálové přiměřenosti dokáže dostatečně podchytit rizikovost jednotlivých bank. Novelizace CRR představuje závazný požadavek na pákový poměr jako komplementární ukazatel pro rizikově vážené kapitálové požadavky. Velikost tohoto požadavku je stanovena ve výši 3 % coby minimální poměr Tier1 kapitálu k celkové expozici banky. Tato hodnota bude ještě zvýšena pro globální systémově významné banky.
Software jako odečitatelná položka kapitálu
Banky v současné době musí odečítat hodnotu svých softwarových aktiv ze svého regulatorního kapitálu. V novelizaci se zákonodárci rozhodli vyjmout určitá softwarová aktiva z tohoto požadavku, aby podpořili investice do softwaru v kontextu čím dál více digitalizovaného prostředí. EBA obdržela mandát vytvořit standard, který by definoval požadavky na takový software.
Tržní rizika na obchodní knize
Změny v oblasti tržních rizik v rámci obchodní knihy byly již v minulé verzi CRR zapracovány. Mělo se totiž za to, že regulace známá jako FRTB je na úrovni basilejského výboru již finální. Některé elementy FRTB však byly v nedávné době revidovány, a tudíž se evropští zákonodárci rozhodli, že by nebylo správné původní návrhy implementovat, neboť by došlo k jejich změně v relativně krátkém časovém období. Od bank však bude požadován reporting v této oblasti, který začne v momentě, kdy elementy, které byly revidovány na mezinárodní úrovni (BCBS), budou zachyceny v dodatečných evropských dokumentech (formou nařízení komise či RTS vydaný EBA).
Úvěrové riziko protistrany
V této oblasti dochází ke změně metod výpočtu výše expozice, které následně vstupuje do výpočtu kapitálových požadavků. Ačkoliv se metody změnily, zůstává zachována možnost výběru mezi jednoduchými a více složitými metodami. Novinkou je, že jednodušší metody mohou používat pouze menší banky, které splňují jasně definovaná kritéria.
Zásada proporcionality
Zásada proporcionality je využívána v mnoha regulatorních dokumentech, ale její citace je vždy velmi obecná a bez konkrétních parametrů. V podstatě se jedná o princip, kdy větší banky se složitějším obchodním modelem mají dané aktivitě věnovat více pozornosti nežli banky menší či banky s jednoduchým obchodním modelem. Hranice, od kdy by se banka měla považovat za první případ, však není jasně stanovena. Novelizace CRR nyní jasně definuje, jaké parametry musí banka splňovat, aby se mohla považovat za „malou a nepříliš složitou“ instituci. Mezi tyto parametry patří mimo jiné velikost aktiv, objem obchodní knihy, hodnota derivátových obchodů na obchodní knize či fakt, že banka nepoužívá interní modely pro výpočet kapitálových požadavků. Pokud banka splní všechna tato kritéria a je považována za „malou a nepříliš složitou“ instituci, plynou jí z toho určité výhody. Mezi tyto výhody patří povinnost uveřejňovat méně informací a zejména možnost aplikovat jednodušší metody výpočtu kapitálového požadavku pro tržní rizika na obchodní knize, úvěrové riziko protistrany či pro úrokové riziko na bankovní knize v rámci druhého pilíře. Rovněž je těmto bankám umožněn zjednodušený výpočet ukazatele čistého stabilního financování (NSFR).
Hlavní změny v CRD
Rozsah změn v dokumentu CRD je menší ve srovnání s CRR, ale i zde se objevují věci, které budou mít na banky významný vliv. Jelikož se jedná o směrnici, je nutné transponovat její znění do lokálních nařízení či vyhlášek. Jednotlivé členské státy by tak měly učinit do konce roku 2020 s tím, že až na pár výjimek bude jejich účinnost od stejného data.
Skutečností, která sice neovlivní český trh, ale evropský zcela určitě ano, je fakt, že bankovní skupiny, jejichž sídlo je mimo Evropskou unii a jejichž aktiva na trzích EU přesahují částku 40 miliard EUR, budou muset vytvořit tzv. zprostředkující mateřský podnik v EU, do kterého zahrnou své EU operace. Cílem je více holistický dohled EU aktivit a možnosti řešení krizí v rámci Unie.
Další změny se týkají tzv. druhého pilíře, konkrétně úprav v oblasti úrokového rizika bankovní knihy či možnosti regulátorů dát pokyn k držení dodatečného kapitálu (P2G).
