9 min. čtení 1. září 2019
Bankovní balíček s cílem podpořit stabilitu bankovního sektoru

Bankovní balíček s cílem podpořit stabilitu bankovního sektoru

Autor

Martin Majdloch

EY Česká republika, partner oddělení consultingu pro finanční instituce v regionu střední Evropy

Martin vede tým pro řízení rizik a regulatorní consulting klientům ze sektoru finančních služeb ve střední a jihovýchodní Evropě, stejně tak i rostoucímu počtu nadnárodních finančních skupin.

9 min. čtení 1. září 2019
Související témata Finanční služby

V květnu 2019 byl Evropským parlamentem schválen a v červnu oficiálně publikován tzv. Bankovní balíček (Banking package). Jedná se o novelizaci čtyř dokumentů, které dnes tvoří základ bankovní regulace a jejichž hlavním cílem je přispět ke stabilitě bankovního sektoru. 

Tyto dokumenty jsou známé pod zkratkami CRR (Capital Requirements Regulation), CRD (Capital Requirements Directive), BRRD (Bank Recovery and Resolution Directive) a SRMR (Single Resolution Mechanism Regulation). Nutno poznamenat, že celý legislativní proces trval více než dva a půl roku, neboť první návrh novelizace těchto dokumentů byl vydán ke konci roku 2016.

V tomto článku se budeme věnovat pouze změnám v prvních dvou dokumentech, tedy CRR a CRD.

Hlavní změny v CRR

Jelikož se jedná o nařízení, jeho účinnost je okamžitá pro všechny země Evropské unie. Není tedy nutné tento dokument jakkoliv transponovat do české legislativy. CRR zajišťuje stejné podmínky pro všechny banky s licencí vydanou v kterémkoliv státu EU, a to je také důvod, proč je tento dokument robustnější než směrnice CRD, která dává jednotlivým členským státům EU určitou diskreci. Logicky tedy i novelizace přinesla více novinek do tohoto dokumentu.

Ukazatel čistého stabilního financování (NSFR)

Změnou s patrně největším dopadem na banky je zavedení závazného požadavku ukazatele čistého stabilního financování (NSFR). Tento ukazatel požaduje, aby banky zajistily, že jejich dlouhodobá aktiva budou financována stabilními zdroji. Před finanční krizí banky při financování svých dlouhodobých aktiv příliš spoléhaly na krátkodobé výpůjčky na trhu, což mělo za následek někdy výprodej aktiv za nepříznivé ceny, jindy nutnost požádat o pomoc centrální banky v momentě, kdy se tento trh stal nelikvidním. Nejedná se o žádnou novinku, neboť tento koncept je známý již několik let, ale dosud nebyla stanovena minimální závazná výše tohoto ukazatele. Vývoj NSFR (dle metodiky BCBS) na vzorku bank, které se účastnily dopadové studie EBA, lze vidět na grafu. Jelikož se jedná o ukazatel likvidity, který doplňuje stávající ukazatel LCR, definice a kalibrace parametrů v obou těchto ukazatelích jsou konzistentní. 

Výše ukazatele NSFR (pravá osa) a procentní změna obou komponent (levá osa)

Zdroj: EBA QIS data (červen 2018)

Ukazatel pákového poměru (Leverage Ratio)

Finanční krize odhalila, že mnohé finanční instituce používají velký pákový poměr, tj. velký poměr mezi celkovou expozicí (výše rozvahových a podrozvahových aktiv) a výší kapitálu. Dosud nebyl tento poměr nijak limitován, neboť se spoléhalo, že ukazatel kapitálové přiměřenosti dokáže dostatečně podchytit rizikovost jednotlivých bank. Novelizace CRR představuje závazný požadavek na pákový poměr jako komplementární ukazatel pro rizikově vážené kapitálové požadavky. Velikost tohoto požadavku je stanovena ve výši 3 % coby minimální poměr Tier1 kapitálu k celkové expozici banky. Tato hodnota bude ještě zvýšena pro globální systémově významné banky.

Software jako odečitatelná položka kapitálu

Banky v současné době musí odečítat hodnotu svých softwarových aktiv ze svého regulatorního kapitálu. V novelizaci se zákonodárci rozhodli vyjmout určitá softwarová aktiva z tohoto požadavku, aby podpořili investice do softwaru v kontextu čím dál více digitalizovaného prostředí. EBA obdržela mandát vytvořit standard, který by definoval požadavky na takový software.

Tržní rizika na obchodní knize

Změny v oblasti tržních rizik v rámci obchodní knihy byly již v minulé verzi CRR zapracovány. Mělo se totiž za to, že regulace známá jako FRTB je na úrovni basilejského výboru již finální. Některé elementy FRTB však byly v nedávné době revidovány, a tudíž se evropští zákonodárci rozhodli, že by nebylo správné původní návrhy implementovat, neboť by došlo k jejich změně v relativně krátkém časovém období. Od bank však bude požadován reporting v této oblasti, který začne v momentě, kdy elementy, které byly revidovány na mezinárodní úrovni (BCBS), budou zachyceny v dodatečných evropských dokumentech (formou nařízení komise či RTS vydaný EBA).  

Úvěrové riziko protistrany

V této oblasti dochází ke změně metod výpočtu výše expozice, které následně vstupuje do výpočtu kapitálových požadavků. Ačkoliv se metody změnily, zůstává zachována možnost výběru mezi jednoduchými a více složitými metodami. Novinkou je, že jednodušší metody mohou používat pouze menší banky, které splňují jasně definovaná kritéria.

Zásada proporcionality

Zásada proporcionality je využívána v mnoha regulatorních dokumentech, ale její citace je vždy velmi obecná a bez konkrétních parametrů. V podstatě se jedná o princip, kdy větší banky se složitějším obchodním modelem mají dané aktivitě věnovat více pozornosti nežli banky menší či banky s jednoduchým obchodním modelem. Hranice, od kdy by se banka měla považovat za první případ, však není jasně stanovena. Novelizace CRR nyní jasně definuje, jaké parametry musí banka splňovat, aby se mohla považovat za „malou a nepříliš složitou“ instituci. Mezi tyto parametry patří mimo jiné velikost aktiv, objem obchodní knihy, hodnota derivátových obchodů na obchodní knize či fakt, že banka nepoužívá interní modely pro výpočet kapitálových požadavků. Pokud banka splní všechna tato kritéria a je považována za „malou a nepříliš složitou“ instituci, plynou jí z toho určité výhody. Mezi tyto výhody patří povinnost uveřejňovat méně informací a zejména možnost aplikovat jednodušší metody výpočtu kapitálového požadavku pro tržní rizika na obchodní knize, úvěrové riziko protistrany či pro úrokové riziko na bankovní knize v rámci druhého pilíře. Rovněž je těmto bankám umožněn zjednodušený výpočet ukazatele čistého stabilního financování (NSFR).

Hlavní změny v CRD

Rozsah změn v dokumentu CRD je menší ve srovnání s CRR, ale i zde se objevují věci, které budou mít na banky významný vliv. Jelikož se jedná o směrnici, je nutné transponovat její znění do lokálních nařízení či vyhlášek. Jednotlivé členské státy by tak měly učinit do konce roku 2020 s tím, že až na pár výjimek bude jejich účinnost od stejného data.

Skutečností, která sice neovlivní český trh, ale evropský zcela určitě ano, je fakt, že bankovní skupiny, jejichž sídlo je mimo Evropskou unii a jejichž aktiva na trzích EU přesahují částku 40 miliard EUR, budou muset vytvořit tzv. zprostředkující mateřský podnik v EU, do kterého zahrnou své EU operace. Cílem je více holistický dohled EU aktivit a možnosti řešení krizí v rámci Unie.

Další změny se týkají tzv. druhého pilíře, konkrétně úprav v oblasti úrokového rizika bankovní knihy či možnosti regulátorů dát pokyn k držení dodatečného kapitálu (P2G).

Souhrn

Výčet změn není zdaleka kompletní a není cílem tohoto článku popsat je všechny. Objevuje se velké množství změn, které nebudou mít tak významný, celobankovní dopad jako výše zmíněné. Jedná se o první rozsáhlou změnu po téměř šesti letech, a to vše v době velmi dynamického vývoje. Počet změn tak není překvapující.

Účinnost většiny hlavních změn je dva roky od oficiálního uveřejnění dokumentu CRR, případně je dána jednotlivým státům lhůta 18 měsíců k novelizaci lokální regulace, která by zohlednila novinky v dokumentu CRD.

Ani to však neznamená konec reakce regulátorů na finanční a bankovní krizi z roku 2008. V blízké době lze očekávat další novelizaci Evropské bankovní regulace zejména v oblasti úvěrového rizika a operačního rizika. Tyto změny budou reflektovat doporučení v dokumentu „Basel III: Finalising post-crisis reforms“ vydaného Bankou pro mezinárodní platby (BIS) v prosinci roku 2017. Jak již vyplývá z názvu, teprve v ten moment bude možné považovat celou iniciativu, která je v bankovním světě známá pod zkratkou Basel III, za aplikovanou do evropské legislativy.

O tomto článku

Autor

Martin Majdloch

EY Česká republika, partner oddělení consultingu pro finanční instituce v regionu střední Evropy

Martin vede tým pro řízení rizik a regulatorní consulting klientům ze sektoru finančních služeb ve střední a jihovýchodní Evropě, stejně tak i rostoucímu počtu nadnárodních finančních skupin.

Související témata Finanční služby