12 min. čtení 26. dubna 2021
Výběr regulatorních novinek za první čtvrtletí roku 2021 pod drobnohledem

Výběr regulatorních novinek za první čtvrtletí roku 2021 pod drobnohledem

Autor Vladimír Macálka

EY Česká republika, manažer oddělení consultingu

Vladimír působí na pozici manažera v týmu consultingu. Specializuje se na regulaci v oblasti finančních trhů. Dříve působil v ČNB a v několika českých bankách.

12 min. čtení 26. dubna 2021
Související témata Finanční služby Consulting

Uplynulo první čtvrtletí roku 2021 a společnost EY vám přináší tradiční výběr zajímavostí ze světa regulací. 

Tentokrát náš příspěvek nezahrnuje žádnou regulaci v oblasti obezřetnosti, přesto takto úvodem upozorňujeme na dvě zásadní oblasti. První oblastí je bankovní identita, která přináší řadu zajímavých možností pro všechny, kteří chtějí svým klientům dopřát skutečně efektivní, rychlý a spolehlivý způsob online identifikace či podpisu smluv. Druhou neméně důležitou oblastí je regulace tzv. udržitelnosti neboli ESG či zelené finance. Téma ESG se po částečném upozadění v roce 2020 dostává zpět do popředí a do budoucna bude dominantním zdrojem regulatorních změn, které více či méně dopadnou na všechny společnosti působící ve světě finančních služeb.  

Bankovní identita

Prvního ledna tohoto roku byla, díky nabytí účinnosti novely zákona o bankách a AML zákona, spuštěna pro klienty dlouho očekávaná a z inovačního pohledu významná služba bankovní identity. Zatímco na začátku roku existovaly dvě uskupení: BankID od společnosti Bankovní identita, a.s. a Aliance pro bankovní identitu, tak v únoru se Air Bank, Equa bank, Fio banka, mBank, MONETA Money Bank, Raiffeisenbank a UniCredit Bank rozhodly, že budou spolupracovat na sjednocení standardu bankovní identity s Bankovní identitou, a.s., aby soukromí poskytovatelé online služeb nebyli nuceni implementovat několik různých technických řešení a uživatelé mohli snadno a srozumitelně využívat bankovní identitu pod značkou BankID pro širší okruh online služeb.

V minulém roce získaly akreditaci tři banky (ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka) a v březnu tohoto roku další dvě (Air Bank a Moneta Money Bank). Do poloviny roku by akreditaci chtěly získat také Fio banka, Raiffeisenbank, UniCredit Bank a Equa bank (pod Raiffeisenbank). Ve třetím čtvrtletí roku 2021 se chce připojit mBank.

Nyní je v plánu rozšíření služeb BankID pro ověřování vůči soukromým společnostem – dodavatelům energie, společnostem v oboru pojišťovnictví a ve finančním sektoru, telekomunikačním operátorům, e-shopům atd. Tyto společnosti tak získávají unikátní možnost jak efektivně, rychle, spolehlivě a zejména online ověřovat potřebné údaje o svých nových či stávajících klientech, tyto klienty identifikovat a např.  s nimi online uzavírat či měnit smlouvy. Společnost EY v této oblasti spolupracuje s Bankovní identitou, a.s., a pomáhá společnostem s implementací BankID do jejich procesů.

Silné ověření klienta

Od 1. 1. 2021 musí být platby kartou na internetu prováděné pouze na základě tzv. silného, minimálně dvoufaktorového, ověření uživatele s určitými výjimkami, kterých mohou poskytovatelé platebních služeb využít (např. nízké částky transakcí, opakující se transakce, seznam důvěryhodných příjemců).

V případě využívání autentizační mobilní aplikace by se nemělo pro klienty nic měnit, avšak pro klienty bez mobilní aplikace by se nově kromě zadání jednorázového kódu na jejich mobilní telefon formou SMS měla zpravidla přidat ještě nutnost potvrdit transakci na internetové platební bráně zadáním speciálního hesla, případně jiné řešení splňující požadavky na silné ověření.

Z našich zkušeností je zřejmé, že téma silného ověření přináší celou řadu regulatorních otázek, které jsou částečně řešeny odpověďmi, které na svých stránkách pravidelně zveřejňuje EBA. V této souvislosti je důležité upozornit, že zavedení silného ověřování klientů s sebou nese i povinnost pravidelného ročního auditu bezpečnostních opatření a případně též tzv. TRA auditu. V praxi vidíme, že požadavky na provedení auditu se u jednotlivých poskytovatelů platebních služeb značně liší, a to v závislosti na rozsahu poskytovaných platebních služeb a počtu využitých výjimek. Pro některé poskytovatele platebních služeb problém představuje i poměrně striktní požadavek na expertní znalost interních auditorů v oblasti platebních služeb a IT bezpečnosti.

ESG - Nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb

V březnu nabylo účinnosti Nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (tzv. SFDR – Sustainable Finance Disclosure Regulation).

Nařízení je přímo účinné v členských státech EU a stanovuje harmonizovaná pravidla pro všechny účastníky finančního trhu (např. pojišťovny poskytující produkty s investiční složkou, investiční a úvěrové instituce poskytující správu portfolia, správce alternativních investičních fondů apod.) a také pro finanční poradce. Pravidla se týkají poskytování informací souvisejících s udržitelností ve vztahu k finančním produktům a také k transparentnosti, s ohledem na začleňování rizik týkajících se udržitelnosti a zohledňováním nepříznivých dopadů jejich činnosti na udržitelnost.

Nařízení SFDR mj. požaduje zveřejnění řady informací o ESG na webových stránkách, další informace pak musejí být poskytnuty v rámci plnění informačních povinností před uzavřením smlouvy s klientem, ESG relevantní informace se budou objevovat i v pravidelných zprávách (např. výroční zpráva) a dopad lze čekat i na marketingovou komunikaci, která nesmí být v rozporu s informacemi, které účastníci finančního trhu dle nařízení zveřejnili.

ESG se dostává i do české legislativy. V poslanecké sněmovně je aktuálně vládní návrh zákona, kterým se mění některé dosud platné zákony v oblasti finančního trhu (sněmovní tisk č. 1117). Novela na řadě míst odkazuje na přímo použitelné nařízení SFDR, které popisujeme výše. Například statut fondu kolektivního investování a jeho výroční zpráva musí obsahovat určité údaje týkající se udržitelnosti dle nařízení SFDR apod.  

Téma ESG s sebou přináší celou řadu nových regulací a bude mít dopad na téměř všechny společnosti působící ve světě finančních služeb. Za zmínku stojí tzv. taxonomie, nefinanční reporting nebo v březnu zveřejněný konzultační materiál k návrhu prováděcích technických norem, který stanoví, jakým způsobem zveřejňovat ESG rizika v souladu s požadavky CRR.

Pokračující implementace V. AML směrnice

V. AML směrnice přinesla nejen změnu zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu („AML zákon“), ale také avizovaný zákon o evidenci skutečných majitelů a změnu tzv. AML vyhlášky.

Zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů je platný od 3. února 2021 a účinný bude od 1. června 2021. Obecně upravuje:

  • Přístup do evidence skutečných majitelů, kdy částečný výpis bude přístupný všem, ale úplný výpis bude přístupný pouze osobám vyjmenovaným v zákoně;
  • údaje budou přístupné v evidenci skutečných majitelů 5 let ode dne zániku právnické osoby nebo právního uspořádání;
  • zápis do evidence skutečných majitelů bude proveden buď soudem, notářem, nebo automatickým průpisem např. u svěřenských fondů, společností s ručením omezením, akciových společností atd. v rámci jejich zápisu do veřejného rejstříku;
  • nesrovnalosti budou oznamované orgánem veřejné moci soudu (vedle toho ale také stojí povinnost povinných osob (např. bank) upozorňovat na nesrovnalosti podle AML zákona), kdy soud poté vyzve k odstranění nesrovnalosti a po marném uplynutí lhůty případně zahájí řízení o nesrovnalosti a spolu s tím se zapíše poznámku o nesrovnalosti do evidence skutečných majitelů.

V souvislosti s výše uvedeným zákonem o evidenci skutečných majitelů je navrhována i vyhláška o náležitostech formulářů k evidenci skutečných majitelů a o změně souvisejících vyhlášek, která je prováděcím předpisem tohoto zákona. Vyhláška bude stanovovat některé technické a formální náležitosti formulářů souvisejících s fungováním evidence skutečných majitelů, kdy vybraná pravidla stávající vyhlášky č. 323/2013 Sb., o náležitostech formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku a o zrušení některých vyhlášek budou přesunuta do nové vyhlášky a zároveň nová vyhláška doplní do notářského tarifu odměny pro notáře za vydání osvědčení a zápis do evidence skutečných majitelů. Vyhláška byla k 31. březnu zaevidována Legislativní radou vlády pro jednání Pracovní komise.

Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 67/2018 Sb. aktuálně (k 31. březnu), prošla připomínkovým řízením a čeká na zprocesování Úřadem vlády. Cílem novelizace vyhlášky je zajistit soulad tzv. AML vyhlášky a AML zákona a dále zohlednit podněty z dohledové a výkladové praxe a implementovat doporučení plynoucí z mezinárodních hodnocení (např. hodnocení ČR výborem Rady Evropy Moneyval).

Metodické pokyny FAÚ – metodický pokyn ke kontrole klienta, povinnosti podle AML zákona ve vztahu k advokátním úschovám a indikátory rizika praní peněz pomocí obchodních aktivit

V souladu s tím, jak na konci minulého roku FAÚ avizoval, vydal v únoru tohoto roku upravený metodický pokyn č. 5 týkající se provádění mezinárodních sankcí OSN a nový metodický pokyn č. 9 o kontrole klienta.

Metodický pokyn č. 9 obecně popisuje kontrolu klienta včetně všech jejích častí a přidává i problémy z praxe, kdy se například ukazují jako problematická čestná prohlášení a jiné formy prostého nepodloženého tvrzení klienta. Zároveň ale FAÚ přiznává, že v případě nízkého či středního rizika dle individuálních okolností se mohou povinné osoby rozhodnout čestná prohlášení využívat jako jediný zdroj informací. Dále FAÚ doporučuje kopírovat (vč. skenování) si všechna čestná prohlášení a ostatní dokumenty předkládané klientem v rámci kontroly klienta.

FAÚ také upozorňuje, že kontrola klienta není statická, naopak jde o dynamický proces (nestačí kontrola klienta pouze na začátku spolupráce s klientem, ale informace se musí udržovat aktuální a sledovat po celou dobu obchodního vztahu).

V případě KYC FAÚ v metodickém pokynu č. 9 obecně definuje, jaké otázky by si měla povinná osoba zodpovědět před uzavřením a v průběhu obchodního vztahu a přidává tabulku pro povinné osoby s příklady doplňujících informací a dokumentů pro případ, kdy klient jako zdroj finančních prostředků uvádí vybrané skutečnosti (např. úspory, půjčky, dar, prodej majetku…) a povinná osoba dojde k závěru, že je třeba si dané skutečnosti ověřit.

FAÚ v metodickém pokynu také upozorňuje, že rozsah prováděné kontroly klienta by neměl být na úkor její kvality. V praxi jsou například nedůvodně oznamovány podezřelé obchody v případech, kdy je zjištěna pouze částečná a nikoli plná shoda se sankčním seznamem, nebo v minulosti nebyly ukončeny obchodní vztahy s klientem, který využíval účet pro tranzitní transakce (tedy počáteční kontrola klienta byla provedena, ale již nedošlo ke kvalitní průběžné kontrole klienta).

FAÚ v únoru také vydala stanovisko ohledně povinností podle AML zákona ve vztahu k advokátním úschovám. V případě zřízení advokátní úschovy jsou povinnou osobou dle AML zákona k těmto finančním prostředkům a majetku jak advokát, tak banka, která úschovní účet vede. Kontrolu a identifikaci klienta má povinnost provádět primárně advokát, avšak banka je povinna provádět kontrolu a identifikaci jak advokáta, tak vkladatele, jakožto skutečného majitele prostředků na účtu. Ve stanovisku FAÚ zmiňuje, že advokátní úschovy a obecně správa cizího majetku včetně přijímání peněz a listin do úschovy za účelem jejich vydání dalším osobám nejsou považovány za právní službu ve smyslu zákona o advokacii a na advokátní úschovy se neaplikuje ustanovení § 27 AML zákona.

V březnu také FAÚ informoval, že Finanční akční výbor („FATF“) a Egmontská skupina společně vydaly přehled indikátorů rizika praní peněz pomocí obchodních aktivit („TBML“). Indikátory jsou platné jak pro veřejný, tak soukromý sektor a jsou rozděleny na několik sekcí:

  • Indikátory strukturálního rizika (neprůhledná vlastnická struktura, entita bez fyzického sídla, negativní zprávy…);
  • indikátory rizika obchodní aktivity (obchodní aktivita je nekonzistentní s hlavním zaměřením businessu, obchodní aktivity jsou komplexní se zapojením množství třetích stran…);
  • indikátory rizika obchodních dokumentů a komoditního rizika (vágní smluvní dokumentace, nesrovnalosti mezi smlouvami, fakturami a dalšími dokumenty…);
  • indikátory rizika účetních a transakčních aktivit (transakce neodpovídající obchodnímu zaměření entity, účet se jeví jako tranzitní…).

Směrnice 2021/338, kterou se mění směrnice MiFID II

V únoru Evropská komise přijala v rámci balíčku pro oživení ekonomiky po krizi způsobené onemocněním COVID-19 finální znění Směrnice 2021/338, kterou se mění Směrnice 2014/65 o trzích finančních nástrojů. Očekává se, že nové požadavky budou členskými státy transponované nejpozději do 28. 11. 2021 a na subjekty finančního trhu se budou aplikovat od 28. 2. 2022.

Zásadní změna, kterou směrnice přináší s cílem přispět k oživení ekonomiky, souvisí s regulací výzkumu vztahujícímu se k malým a středním podnikům. Směrnice zavádí, za splnění určitých podmínek, možnost společné nebo kombinované platby za provádění výzkumu a poskytování služby provádění transakcí, přičemž je nutné dodržet podmínku, že výzkum se bude vztahovat pouze k emitentům, kteří po dobu 36 měsíců před prováděním výzkumu, resp. pokud se jedná o nově založené společnosti s dobou činností kratší než 12 měsíců, od data jejich založení, nepřekročili hodnotu tržní kapitalizace ve výši 1 miliardy EUR vyjádřenou v kotacích na konci roku.

Přijaté změny reagují i na nedostatky směrnice MiFID II v oblasti ochrany investora, které bránily hladkému poskytování investičních služeb. Přijatá směrnice zavádí jako standardní způsob komunikace se zákazníky elektronickou formu, informace mohou být v papírové formě poskytovány neprofesionálním zákazníkům na jejich žádost.

Další významnou pozitivní změnou související s plněním informačních povinností je jejich výrazné omezení vůči profesionálním zákazníkům a způsobilým protistranám. Těmto klientům, s výjimkou poskytování investičního poradenství a správy portfolia, již nebude potřeba sdělovat standardizované a povinné informace o nákladech a poplatcích, ve vztahu ke všem investičním službám se nebude vyžadovat podávání pravidelných nebo ad hoc zpráv o poskytovaných službách. Dále ve vztahu k těmto klientům nebude potřeba provádět analýzu přínosů a nákladů, v případě, že budou požadovat výměnu finančních nástrojů.

Zmírněné požadavky se zavádí i v souvislosti s vydáváním dluhopisů, které neobsahují jiný vložený derivátový prvek než doložku o právu na předčasné splacení („make-whole clause“). Na tyto produkty se již nebudou vztahovat požadavky Product Governance, včetně stanovování cílových trhů. Výjimka z aplikace požadavků na řízení produktů se bude vztahovat i na produkty, které jsou výhradně nabízené nebo distribuované způsobilým protistranám.

Směrnice dále pozastavuje povinnost zveřejňovat zprávy o provádění pokynu za nejlepších podmínek pro zákazníka obchodními systémy, systematickými internalizátory a místy provádění minimálně do 28. 2. 2023 a také upravuje problematiku komoditních derivátů, kde mj. za účelem zefektivnění stávající regulace se požadavky na limity pozic a jejich reportování omezí, s výjimkou derivátů zemědělských komodit, na nově definované zásadní a významné komoditní deriváty, jejichž seznam bude navržen ze strany ESMA. 

Souhrn

Uplynulo první čtvrtletí roku 2021 a společnost EY vám přináší tradiční výběr zajímavostí ze světa regulací. Tentokrát náš příspěvek nezahrnuje žádnou regulaci v oblasti obezřetnosti, přesto takto úvodem upozorňujeme na dvě zásadní oblasti. První oblastí je bankovní identita, která přináší řadu zajímavých možností pro všechny, kteří chtějí svým klientům dopřát skutečně efektivní, rychlý a spolehlivý způsob online identifikace či podpisu smluv. Druhou neméně důležitou oblastí je regulace tzv. udržitelnosti neboli ESG či zelené finance. Téma ESG se po částečném upozadění v roce 2020 dostává zpět do popředí a do budoucna bude dominantním zdrojem regulatorních změn, které více či méně dopadnou na všechny společnosti působící ve světě finančních služeb.  

O tomto článku

Autor Vladimír Macálka

EY Česká republika, manažer oddělení consultingu

Vladimír působí na pozici manažera v týmu consultingu. Specializuje se na regulaci v oblasti finančních trhů. Dříve působil v ČNB a v několika českých bankách.

Související témata Finanční služby Consulting