15 min. čtení 13. července 2022
bankovni trezor

Výběr regulatorních novinek za druhé čtvrtletí roku 2022

Autor Tomáš Rýdl

EY Česká republika, Director, Financial Services Consulting, Regulatory Team

Tomáš se věnuje regulatornímu poradenství bankám a dalším finančním institucím, zejména v oblasti general compliance a governance.

15 min. čtení 13. července 2022
Související témata Financial Services Consulting

Představujeme významné regulatorní akty nebo jejich návrhy s dopadem na činnost bank, které se ve druhém čtvrtletí objevily na mezinárodním, evropském nebo tuzemském poli.

V České republice je z nich bezpochyby nejdůležitější již účinná rozsáhlá změna řady zákonů, kterou přinesla implementace předpisů EU týkajících se unie kapitálových trhů. K dynamickému vývoji dochází i v oblasti ESG a mezinárodních sankcí reagujících na pokračování války na Ukrajině.

Obezřetnostní regulace

Na úrovni EU bylo vydáno prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/631, kterým byly novelizovány regulační technické normy, pokud jde o zpřístupňování informací o expozicích vůči úrokovému riziku u pozic nezahrnutých do obchodního portfolia. Prováděcí nařízení navazuje na přezkum rámce pilíře 3, který proved Basilejský výbor pro bankovní dohled v roce 2019, včetně přezkumu požadavků na zpřístupňování informací (disclosures) o úrokovém riziku bankovní knihy (IRRBB), a na následnou novelu CRR. Obsahuje standardizovanou tabulku k vyplnění a zveřejnění kvalitativních informací o úrokových rizicích investičního portfolia a novou šablonu kvantitativních informací o úrokových rizicích investičního portfolia. V návaznosti na to ČNB doplnila Přílohu č. 1 k úřednímu sdělení č. 9/2021 Věst. ČNB, která stanoví vzory pro uveřejňování informací podle části osmé CRR.

Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) zahájil veřejnou konzultaci k návrhu regulačních technických standardů (RTS) o identifikaci skupiny ekonomicky či jinak spjatých osob (group of connected clients). Návrh RTS ve spojení s obecnými pokyny EBA o propojených klientech poskytuje kompletní rámec pro identifikaci těchto skupin klientů, s nimiž je pro povahu jejich vztahů rozumné zacházet jako s jedním rizikem. Kromě toho návrh RTS obsahuje vyvratitelné domněnky pro posouzení situací, kdy vedle sebe existuje kontrola a ekonomická závislost, a proto je třeba vytvořit jednu celkovou skupinu, na rozdíl od více samostatných skupin klientů. Konzultace potrvá do 8. září.

EBA rovněž vydala zásady, jimiž upřesnila používání dat ovlivněných obdobím pandemie COVID-19 pro IRB modely úvěrového rizika. Ty by měly dopomoci k lepšímu zhodnocení reprezentativnosti dat v interních modelech bank a budou součástí dohledové příručky (handbook), kterou EBA plánuje vydat ještě v letošním roce s cílem harmonizovat přístup ke „covidovým datům“ především tam, kde úvěrová moratoria a další zásahy veřejné moci ovlivnily ukazatele (ne)splácení pohledávek.

Kapitálové trhy

Evropská komise přijala nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/975, kterým posunula začátek zveřejňování dokumentu klíčových informací (KID) pro strukturované retailové investiční produkty a pojistné produkty s investiční složkou (PRIIPs) podle nových pravidel z 1. července 2022 na 1. ledna 2023. Do té doby mohou být tyto informace v odpovídajících případech nahrazeny informacemi z dokumentu klíčových informací pro investory (KIID) podle směrnice o UCITS (2009/65/ES). Slaďuje tím dobu použití tohoto přechodného ustanovení se souvisejícími přechodnými ustanoveními, podle kterých jsou z určitých povinností podle nařízení o PRIIPs (1286/2014/EU) osvobozeny správcovské společnosti, investiční společnosti, osoby poskytující poradenství o podílových fondech UCITS nebo tyto jednotky prodávající.

Nově vydané nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/629 změnilo regulační technické normy, pokud jde o úpravu prahových hodnot likvidity a obchodního percentilu používaného k určení konkrétního objemu pro daný nástroj, použitelné pro určité nekapitálové nástroje. Tyto technické normy stanoví požadavky na transparentnost vztahující se k dluhopisům, strukturovaným finančním produktům, emisním povolenkám a derivátům. Od roku 2019 dochází ke každoročnímu postupnému zavádění některých prahových hodnot transparentnosti. To se týká zejména (i) kritéria „průměrného denního počtu obchodů“, které se používá pro určení dluhopisů, pro něž existuje likvidní trh, a (ii) obchodních percentilů používaných k určení konkrétního objemu pro daný nástroj (SSTI), který umožňuje výjimky z povinností týkajících se předobchodní transparentnosti. Dle názoru Komise je nyní vhodné přejít u dluhopisů, pro něž existuje likvidní trh, a u SSTI pro dluhopisy do stadia 3, což by mělo zvýšit úroveň transparentnosti na trhu s dluhopisy bez negativního dopadu na likviditu trhu.

Dále byla vydána dvě nařízení Komise v přenesené pravomoci (2022/749 a 2022/750) týkající se změny regulačních technických norem, pokud jde o přechod na nové referenční hodnoty, na něž se odkazuje v některých OTC derivátových smlouvách. Tato úprava řeší ukončení zveřejňování referenčních sazeb EONIA, GBP LIBOR a JPY LIBOR a jejich nahrazení sazbami EURIBOR, €STR, SONIA či SOFR.

Evropský orgán pro cenné papíry (ESMA) se ve sledovaném období rozsáhle věnoval problematice ústředních protistran (central counterparties, CCP). Jednak zveřejnil šest závěrečných zpráv k režimům řešení krize ústředních protistran podle nařízení o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran, včetně návrhů souvisejících RTS. Závěrečné zprávy obsahují pravidla k situacím, kdy je CCP považována za instituci, jež je v selhání nebo jejíž selhání je pravděpodobné, a dále metodologii k oceňování každé smlouvy před ukončením. Dále ESMA zahájila čtyři veřejné konzultace k režimu řešení krize ústředních protistran, které jsou otevřené do 1. srpna 2022.

ESMA rovněž zaslala Evropské komisi své vyjádření ke konzultaci k revizi nařízení EMIR se zaměřením na centrální clearingový rámec EU. Navrhuje soubor opatření, kterými by byla zvýšena atraktivita evropských trhů a snížena expozice k ústředním protistranám mimo EU, zejména ve Spojeném království.

Pokud jde o právní úpravu podnikání na kapitálovém trhu v České republice, nejvýznamnější novinkou je bezesporu zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu zejména v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie týkajících se unie kapitálových trhů (č. 96/2022 Sb.), jež nabyl účinnosti dne 29. května. Cílem unie kapitálových trhů je integrovat kapitálové trhy jednotlivých členských států EU. Mezi nejvýznamnější změny, které tato rozsáhlá a průřezová legislativní úprava přinesla, patří:

  • revize kapitálových požadavků na obchodníky s cennými papíry,
  • harmonizace právní úpravy krytých dluhopisů,
  • revize právní úpravy přeshraničního nabízení investičních fondů,
  • podpora růstu trhu malých a středních podniků (SMEs),
  • adaptace českých zákonů na předpisy EU v oblasti udržitelného financování,
  • harmonizace přeshraničního poskytování služeb skupinového financování (crowdfunding),
  • posílení pravomocí evropských orgánů dohledu (ESAs).
Vedle toho začíná Poslanecká sněmovna projednávat vládní návrh (drobné) novely zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Ta transponuje pravidlo, podle něhož bude sdělení klíčových informací splňující požadavky podle nařízení č. 1286/2014/EU o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (nařízení PRIIPs) považováno za splňující požadavky rovněž podle směrnice č. 2009/65/ES (směrnice UCITS), resp. podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech.

Ochrana spotřebitele

Evropská Komise předložila návrh přísnějších pravidel pro online poskytování finančních služeb spotřebitelům. Jedná se o novelizaci směrnice 2011/83/EU o právech spotřebitelů, pokud jde o smlouvy o finančních službách uzavíraných na dálku. S cílem zajistit podporu poskytování finančních služeb na vnitřním trhu a vysokou úroveň ochrany spotřebitele Komise navrhuje:

  • Snazší přístup k 14dennímu právu na odstoupení od smlouvy o finančních službách uzavřené na dálku. Poskytovatelé budou muset při elektronickém prodeji dávat k dispozici viditelné tlačítko pro odstoupení od smlouvy. Obchodník bude navíc povinen zaslat oznámení o právu odstoupit od smlouvy, pokud spotřebitel obdrží předsmluvní informace méně než jeden den před uzavřením smlouvy.
  • Modernější pravidla pro elektronickou komunikaci. Prodávajícímu ukládá povinnost poskytnout spotřebiteli předem např. informaci o případných skrytých nákladech nebo o riziku spojeném s finanční službou. Informace musí být rovněž viditelně uvedeny na obrazovce. Zavádí se pravidla ohledně automatického otevírání oken a vrstvených odkazů pro poskytování informací.
  • Povinnost obchodníků, aby zavedli spravedlivé a transparentní online systémy a aby při používání online nástrojů (např. roboadvice nebo chat boxy) poskytovali náležité vysvětlivky. Návrh zavádí právo spotřebitele požádat o lidský zásah, když interakce s těmito online nástroji nebude žádaná.
  • Plnou harmonizaci pravidel (tj. obdobná pravidla pro všechny poskytovatele ve všech členských státech bez možnosti odchýlení) k zajištění stejné vysoké úrovně ochrany spotřebitele v rámci EU.
Komise navrhuje tento rámec doplnit přísnějšími sankcemi, a to v případě rozsáhlého přeshraničního protiprávního jednání ve výši nejméně 4 % ročního obratu pachatele. Návrh nyní budou projednávat Rada a Evropský parlament. Členské státy mají mít na transpozici 24 měsíců od přijetí směrnice.

K vyšší ochraně spotřebitele směřují i návrhy obsažené v odpovědi, kterou EBA adresovala Komisi k revizi směrnice o hypotéčních úvěrech (směrnice 2014/17/EU o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení). EBA navrhuje rozpracovat rozsah působnosti směrnice, předsmluvní a marketingové informace, dopad digitalizace (včetně otázek posuzování úvěruschopnosti) a způsoby, jak usnadnit přeshraniční poskytování hypoték. Zabývá se také tím, jak může tato směrnice přispět k finanční stabilitě, a vazbou na otázky udržitelnosti (koncept green mortgages).

Platební styk

Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci k revizi PSD2 a otevřeným financím. Směrnice o platebních službách na vnitřním trhu (2015/2366/EU, PSD2) měla za cíl zjednodušit i zabezpečit online platby, podpořit inovace v této oblasti, posílit práva uživatelů a chránit je proti podvodům a zneužití. Zajistila také přístup k informacím týkajícím se uživatelských účtů, čímž umožnila třetím stranám nabízet konkurenční finanční a informační služby, a položila tím základ pro tzv. „otevřené finance“. Konzultace má za cíl posbírat názory na to, zda směrnice splnila své cíle, a jestli je na místě ji doplnit či upravit. Veřejná konzultace běží do 2. srpna a dvě cílené konzultace vyžadující expertní znalost byly otevřené do 5. července.

EBA přitom v rámci své rozsáhlé odpovědi na konzultaci předložila více než 200 konkrétních návrhů dalších úprav unijní platební legislativy. Zasazuje se o další posílení hospodářské soutěže, jakož i zajištění harmonizovaného a jednotného uplatňování právních požadavků v celé EU. Podporuje na jednu stranu usnadnění inovací a uživatelsky přívětivé služby, na druhou stranu se zasazuje o silnější ochranu finančních prostředků a údajů klientů či zabránění vyloučení některých skupin obyvatel z přístupu k platebním službám (de-risking).

Na vnitrostátní úrovni nabyla k 1. červenci účinnosti novela zákon o platebním styku a dalších souvisejících zákonů (zákon č. 129/2022 Sb.). Přináší technické změny v návaznosti na problémy vzniklé v aplikační praxi, ať již na straně poskytovatelů platebních služeb nebo orgánu dohledu. Dotýká se požadavků pro udělení povolení poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, přístupu k platebním účtům vedeným u bank pro nebankovní poskytovatele platebních služeb a důvodů pro odmítnutí této služby, upřesnění lhůty pro provedení platební transakce v rámci jednoho poskytovatele i správního trestání. Zavádí novou kategorii autorizovaného a regulovaného subjektu: poskytovatele služby dynamické směny měn, přičemž dává finančnímu arbitru pravomoc rozhodovat rovněž spory vzniklé z této služby. Současně se zákonem vstupují v účinnost novely dvou prováděcích vyhlášek ČNB.

ESG

Basilejský výbor pro bankovní dohled vydal zásady pro efektivní řízení a dohled nad finančními riziky souvisejícími s klimatem. Výbor si klade za cíl prosazovat přístup založený na zásadách (principle-based approach) ke zlepšení řízení rizik bank i postupů orgánů dohledu souvisejících s finančními riziky vázaných na klima. Dokument stanoví 18 principů týkajících se corporate governance, vnitřní kontroly, řízení rizik a výkaznictví. Výbor se jimi snaží docílit jednak zlepšování postupů a dále jednotnosti pravidel u mezinárodně aktivních bank a orgánů dohledu. Principy zachovávají dostatečnou flexibilitu vzhledem k postupně se vyvíjející praxi v této oblasti.

Na úrovni EU provedla Evropská komise konzultaci k udržitelnostním a úvěrovým ratingům, zaměřenou na ESG rizika a udržitelnostní faktory v úvěrovém ratingu. Konzultace probíhala do 6. června, nyní jsou vyhodnocovány odpovědi.

Rovněž EBA zahájila konzultaci k materiálu o roli environmentálních rizik v obezřetnostním rámci. Tento příspěvek přináší analýzu rozsahu, ve kterém jsou již environmentální rizika zahrnuta v požadavcích na vlastní zdroje v rámci 1. pilíře. Zdůrazňuje potřebu holistického a dlouhodobého regulatorního přístupu a propojení s účetním rámcem. Konzultace běží do 2. srpna. Zároveň Evropská bankovní federace (EBF) zveřejnila své stanovisko ke kapitálovému požadavku k environmentálnímu riziku v rámci 1. pilíře. EBF sice chápe, že klimatická změna s sebou nese nové rizikové faktory, nicméně je přesvědčena, že kapitálový požadavek v rámci 1. pilíře není vhodným nástrojem pro řešení těchto problémů.

ESMA poskytla dohledovým orgánům nad kapitálovým trhem návod k začlenění udržitelnostních rizik a zveřejňování informací do oblasti správy aktiv. Vydala briefing, který pokrývá jednak návod k dohledu nad fondovou dokumentací a marketingovými materiály, včetně hlavních principů k používání termínů spojených s udržitelností v názvech fondů. Dále nabízí postup ke sjednocení dohledového přístupu k začlenění udržitelnostních rizik správci jak standardních UCITS, tak fondů kvalifikovaných investorů. Cílem je konzistentní implementace nových pravidel v rámci EU, zvýšení efektivity dohledu a boj s greenwashingem v oblasti kolektivního investování.

Evropské dohledové autority (EBA, EIOPA a ESMA) zveřejnily společné prohlášení poskytující vysvětlení k návrhům RTS vydaných podle nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (SFDR), které zahrnuje zveřejňování informací o finančních produktech podle nařízení o taxonomii. Vysvětlení se dotýká zejména následujících oblastí:

  • používání indikátorů udržitelnosti,
  • zveřejňování hlavních nepříznivých dopadů (PAI),
  • zveřejňování finančních produktů,
  • přímé a nepřímé investice,
  • zveřejňování finančních produktů souvisejících s taxonomií,
  • zveřejňování „nepoškozují významně“ (do not significantly harm, DNSH),
  • zveřejňování pro produkty s investičními opcemi.

AML

Evropské dohledové autority zveřejnily společnou zprávu, která poskytuje analýzu úplnosti, přiměřenosti a jednotnosti platných právních předpisů a postupů při odebírání licence za závažná porušení pravidel boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu (AML/CFT). Společná zpráva navrhuje, aby bylo do všech příslušných sektorových předpisů EU zavedeno konkrétní pravidlo pro odebírání licencí z tohoto důvodu. Stanoví rovněž jednotná kritéria pro naplnění pojmu závažného porušení pravidel AML/CFT, s tím, že identifikace závažného porušení podléhá posouzení případ od případu orgánem dohledu. Evropské dohledové autority dále vyzývají k tomu, aby jednou z podmínek pro udělení povolení nebo registrace bylo vyhodnocení adekvátnosti opatření a procesů žadatele k zajištění souladu s pravidly AML/CFT. Za tímto účelem by měla fungovat spolupráce a výměna informací mezi orgány obezřetnostního dohledu a orgány dohledu v oblasti praní peněz a financování terorismu. Společná zpráva zdůrazňuje význam vhodného začlenění problematiky AML/CFT do obezřetnostní regulace a dohledu, a to i v aktuálním evropském návrhu na regulaci trhů s krypto-aktivy (MiCA).

EBA zveřejnila obecné pokyny, které specifikují roli a povinnosti pověřené osoby pro boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu (AML/CFT compliance officer) a řídícího orgánu úvěrových nebo finančních institucí. Cílem pokynů je zajistit jednotný výklad platné AML legislativy a odpovídající vnitřní implementaci v rámci dotčených institucí v celé EU. Obecné pokyny stanoví konkrétní očekávání ohledně role, úkolů a odpovědností AML/CFT compliance officera a představenstva či jiného řídícího orgánu. Úvěrové nebo finanční instituce by měly jmenovat jednoho člena svého řídícího orgánu, který bude odpovědný za plnění závazků v oblasti AML/CFT. Pokud je instituce součástí skupiny, obecné pokyny předepisují, aby byl jmenován skupinový AML/CFT compliance officer, a stanoví úkoly a povinnosti této osoby.

V tuzemsku začíná Poslanecká sněmovna projednávat vládní návrh novely zákona o evidenci skutečných majitelů. Návrh reaguje na kritiku Evropské komise a zahájení řízení o porušení povinnosti dle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie pro nesprávné provedení AML směrnice. Konkrétně je nesprávná transpozice spatřována v nadbytečnosti prvku tzv. koncového příjemce ve vymezení skutečného majitele a v některých výjimkách z evidenční povinnosti podle tohoto zákona. Vláda se rozhodla zákon upravit i s ohledem na to, aby předešla ohrožení čerpání plateb z unijních strukturálních a investičních fondů v rámci Národního plánu obnovy. Návrh především vymezuje, kdo „v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osobu nebo právní uspořádání“. U subjektů, které budou mít nově evidenční povinnost (v současnosti spadají pod režim § 7 zákona), zamýšlí předkladatel využít v maximální možné míře mechanismu automatického průpisu z veřejných rejstříků, čímž by mělo dojít k odbřemenění dotčených subjektů i registrujících orgánů.

Závěrem k této části doplňujeme, že 1. května na Slovensku vstoupil v účinnost zákon o centrálním registru účtů a změně a doplnění některých zákonů. Centrální registr účtů spravuje Ministerstvo financí SR, přičemž jeho účelem je – obdobně jako v jiných členských státech EU – usnadnit přístup oprávněným orgánům k údajům o účtech a bezpečnostních schránkách vedených nebo pronajímaných na území Slovenské republiky.

Mezinárodní sankce

Rada EU ve druhém čtvrtletí přijala s ohledem na pokračující válku na Ukrajině další dva soubory sankcí vůči Ruské federaci a Běloruské republice.

Součástí pátého balíčku sankcí z dubna je zákaz:

  • dovozu uhlí a dalších tuhých fosilních paliv z Ruska,
  • vstupu všech ruských plavidel do přístavů v EU,
  • vstupu ruských a běloruských silničních dopravců do EU,
  • dovozu dalšího zboží, jako je dřevo, cement, mořské plody a lihoviny,
  • vývozu tryskového paliva a dalšího zboží do Ruska.

Součástí těchto restrikcí je i úplný zákaz transakcí vztahující se na čtyři velké ruské banky (Otkritie FC Bank, Novikombank, Sovcombank, VTB Bank), jež dohromady drží 23% podíl na ruském bankovním trhu.

Dále pátý balíček obsahuje například zákaz účasti ruských společností na veřejných zakázkách v členských státech, zastavení veškeré finanční podpory poskytované ruským veřejnoprávním subjektům, rozšíření zákazu vkladů na kryptopeněženky, stejně jako zákazu vývozu bankovek a prodeje převoditelných cenných papírů denominovaných v měně členského státu EU jakékoli osobě nebo orgánu v Rusku a Bělorusku.

Za účelem zvýšení tlaku na obě země z důvodu pokračující válečné agrese přijala Rada začátkem června šestý balíček sankcí. Mimo jiné se v jeho rámci zakazuje nákup, dovoz nebo převod surové ropy a některých ropných produktů z Ruska do EU. Omezení se budou uplatňovat postupně: do šesti měsíců v případě surové ropy a do osmi měsíců v případě rafinovaných ropných produktů. Dočasná výjimka se stanoví pro dodávky surové ropy do členských států EU, které jsou obzvlášť závislé na dovozu z Ruska a nemají k dispozici žádné schůdné alternativní možnosti, mezi něž se řadí Česko.

K ostatním opatřením patří vyloučení tří dalších ruských bank a jedné běloruské banky ze systému SWIFT, dále zákaz poskytovat ruským příjemcům účetní a auditorské služby, služby daňového poradenství nebo zákaz udělování registrace a poskytování sídla či obchodní adresy, jakož i správcovských služeb svěřenskému fondu, jehož zakladatelem nebo obmyšleným jsou za stanovených podmínek ruské fyzické či právnické osoby nebo orgány usazené v Rusku.

Unie rovněž v rámci obou těchto souborů sankcí přijala individuální sankce vůči dalším desítkám osob a subjektů, čímž na sankčním seznamu EU figurovalo již 1 158 osob a 98 subjektů (ke dni 27.6.2022). Omezení se vztahují i na rodinné příslušníky některých osob uvedených na seznamu, aby bylo ztíženo obcházení sankcí přes blízké osoby.

S cílem snížení nákladů a zajištění jednotného přístupu přeshraničně působících bankovních skupin EBA uveřejnila formulář pro každoroční vykazování informací o vkladech ruských a běloruských subjektů, na které se vztahují sankční pravidla EU. Šablona je k dobrovolnému použití příslušnými vnitrostátními orgány (FAÚ v ČR) a Evropskou komisí, jimž mají být tyto informace předávány.

Komise rovněž na pozadí pokračující války na Ukrajině navrhla evropskou právní úpravu pro zmrazování a konfiskaci majetku těch, kdo porušují omezující opatření, a pachatelů související trestné činnosti. Porušení unijních omezujících opatření má být trestným činem EU. Tato společná pravidla by usnadnila, aby se porušování omezujících opatření ve všech členských státech vyšetřovalo, stíhalo a trestalo stejně. Návrhy mají zajistit, aby majetek jednotlivců a subjektů porušujících omezující opatření mohl být v budoucnu účinně zkonfiskován, a rovněž účinné vysledování, zmrazení a správu výnosů pocházejících z porušování omezujících opatření. Návrh počítá také s tím, že bude v každém členském státě zřízen úřad pro správu majetku, který bude moci zadržený majetek případně prodat, pokud by se mohl snadno znehodnocovat nebo jehož údržba byla nákladná.

V České republice byl připraven vládní návrh změny zákona o provádění mezinárodních sankcí. Ta spolu s doprovodnými novelami reaguje na aktuální situaci při provádění mezinárodních sankcí vyplývajících přímo použitelných předpisů EU. Návrh umožňuje rychlejší vložení „plomby“ při zmrazování majetku do veřejných rejstříků. Při správě zmrazeného majetku norma upřesňuje procesní postupy a zavádí poplatek za jeho správu. Stát by mohl zmrazený majetek prodat ve veřejném zájmu. Současně vláda schválila návrh zákona o omezujících opatřeních proti některým závažným protiprávním jednáním (tzv. sankční zákon). Novelizovaná úprava by měla umožňovat vydání vnitrostátního (národního) sankčního seznamu.

Shrnutí

Představujeme významné regulatorní akty nebo jejich návrhy s dopadem na činnost bank, které se ve druhém čtvrtletí objevily na mezinárodním, evropském nebo tuzemském poli. V České republice je z nich bezpochyby nejdůležitější již účinná rozsáhlá změna řady zákonů, kterou přinesla implementace předpisů EU týkajících se unie kapitálových trhů. K dynamickému vývoji dochází i v oblasti ESG a mezinárodních sankcí reagujících na pokračování války na Ukrajině.

O tomto článku

Autor Tomáš Rýdl

EY Česká republika, Director, Financial Services Consulting, Regulatory Team

Tomáš se věnuje regulatornímu poradenství bankám a dalším finančním institucím, zejména v oblasti general compliance a governance.

Související témata Financial Services Consulting
  • Facebook
  • LinkedIn
  • X (formerly Twitter)