Závěr roku 2021 nám přinesl i zvýšenou regulatorní aktivitu na evropské úrovni. EY pro vás sleduje regulatorní dění a vybrali jsme řadu následujících důležitých regulatorních novinek. Mezi nejdůležitější patří novela obezřetnostních pravidel CRR III a CRD VI, další akty v oblasti udržitelnosti / ESG, nové návrhy v rámci evropské unie kapitálových trhů (CMU), ochrany spotřebitele v oblasti spotřebitelských úvěrů a pozornost zaslouží i návrh novely zákona o platebním styku. Přejeme vám přínosné čtení.
Kapitálová přiměřenost
Koncem října přijala Evropská komise návrh novely obezřetnostních pravidel CRR III a CRD VI, který finalizuje implementaci Basel III v EU. Nejvýznamnější novinky zahrnují následující oblasti:
- Úvěrové riziko – standardizovaný přístup: Změny nastanou v oblasti podrozvahových položek a konverzních faktorů. U expozic vůči bankám s externím ratingem jsou změny minimální. Banky bez ratingu však bude potřeba zařadit na základě vyhodnocení určitých kritérií do jednoho ze tří stupňů, které pak stanoví příslušnou váhu. V oblasti expozic vůči podnikům lze nalézt drobnou úpravu rizikových vah u podniků s ratingem. Nejvýznamnější změny jsou u retailových expozic zajištěných nemovitostmi. Rozlišování hypoték na rezidenční a komerční zůstane, výslednou rizikovou váhu však významněji ovlivní další aspekty: poměr hodnoty úvěru k hodnotě nemovitosti, závislost splácení od příjmů z nemovitosti nebo pokročilost výstavby. Možných rizikových vah pro tyto expozice tak bude víc než doposud. Zavádí se třída specializovaného úvěrování, která zahrne projektové, objektové a komoditní financování, přičemž rizikové váhy budou nabývat hodnot 20–150 procent.
- Úvěrové riziko – přístup IRB: Přístup A-IRB nebude možný pro expozice vůči podnikům s obratem vyšším než 500 milionů eur, vůči institucím a jiným finančním institucím. Pro akciové expozice bude IRB přístup zcela zakázán. Zavede se nová třída pro regionální vlády. Zavedení IRB přístupů pro expoziční třídu nově není podmíněno zavedením IRB pro všechny expoziční třídy. Upravují se a zavádí nové „input floors“, tj. spodní limity pro rizikové parametry vstupující do výpočtu. Navíc se odstraní faktor 1,06. Upraví se rozsah použití a výpočet konverzního faktoru (CCF). Změní se i přístup zohlednění osobního zajištění úvěrového rizika. Pro F-IRB se upravují hodnoty a výpočet LGD.
- Operační riziko: V oblasti provozních rizik v prvním pilíři banky čeká nahrazení stávajících přístupů novým standardizovaným přístupem. Ten se dle standardu Basel III skládá ze dvou komponent: byznys indikátoru a multiplikátoru historické ztráty. Dle aktuálního návrhu to však vypadá tak, že v EU se multiplikátor ztráty uplatňovat nebude. Velké banky ale budou muset historické ztráty stejně evidovat a počítat z nich roční ztrátu z operačního rizika pro vykazovací účely.
- Tržní rizika: Oblast tržních rizik se mění hlavně v důsledku implementace revidované verze FRTB. Alternativní standardizovaný přístup a alternativní přístup založený na interních modelech, které jsou pro účely reportingu definovány již v stávajícím nařízení, nahradí dnešní metody výpočtu kapitálových požadavků. Současný standardizovaný přístup k pozičnímu, FX a komoditnímu riziku je nově označený jako zjednodušený standardizovaný přístup a je třetí možností určenou pro instituce s méně významnou expozicí vůči tržním rizikům. Návrh také jasněji vymezuje kritéria pro zařazení nástrojů do obchodní nebo investiční knihy.
- Riziko úvěrové úpravy v ocenění (CVA): Návrh CRR III reviduje metody výpočtu kapitálových požadavků k CVA. Pokročilá a standardizovaná metoda je nahrazena standardizovaným přístupem, základním přístupem a zjednodušeným přístupem. Zjednodušený přístup spočívá v prostém vydělení kapitálového požadavku k riziku protistrany multiplikátorem 12,5. V případě základního přístupu se pak jedná o robustnější formu dnes platné standardizované metody. Nejkomplexnější, standardizovaný přístup využívá zjednodušené formy alternativního standardizovaného přístupu pro tržní rizika k agregaci citlivostí regulatorního CVA modelu a způsobilých zajištění na široké spektrum rizikových faktorů.
- Output floor: Očekávanou novinkou je zavedení spodního limitu na kapitálové požadavky. Tzv. floor kapitálových požadavků (tj. na výstupu) počítaných interním modelem je stanoven jako 72,5 procenta z hodnoty kapitálových požadavků dle standardizovaných přístupů. Návrh definuje postupný náběh v průběhu pěti let z hodnoty 50 procent a uplatnění flooru až na nejvyšší úrovni konsolidace v EU.
- Opatření v oblasti ESG: Banky budou muset systematicky identifikovat, řídit a vykazovat rizika ESG. Návrh přináší jednotné definice těchto rizik a také nové vykazovací povinnosti o expozicích vůči těmto rizikům. Mají se také zrychlit úvahy o začlenění rizik ESG do kapitálových požadavků.
Návrh má být účinný od ledna 2025. Jelikož se jedná o zásadní změny kapitálové přiměřenosti, do únorového vydání Bankovnictví připravujeme detailnější rozbor této problematiky.
Oblast udržitelnosti
V oblasti udržitelnosti bylo vydáno nařízení 2021/2178, upřesňující obsah a strukturu informací, které mají zveřejňovat podniky v souvislosti s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi, a s upřesněním metodiky za účelem plnění této povinnosti zveřejňování informací. Uvedené nařízení je delegovaným aktem, provádějícím článek 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, o taxonomii, který ukládá subjektům, které mají povinnost dle směrnice (EU) 2014/95/EU o nefinančním reportingu (NFRD), aby vykazovaly, jakým způsobem a do jaké míry činnosti podniku souvisejí s hospodářskými činnostmi, které se podle nařízení o taxonomii kvalifikují jako environmentálně udržitelné. Tento delegovaný akt obsahuje metodiku pro výpočet podílů environmentálně udržitelných aktivit v závislosti na činnosti povinných subjektů. S ohledem na úzký dopad povinných subjektů dle směrnice o nefinančním reportingu dopadá tato povinnost pouze na velké podniky, nicméně s ohledem na revizi této směrnice se pravděpodobně okruh subjektů povinných k vykazování tohoto typu informací do budoucna významně rozšíří.
Koncem listopadu předložily tři evropské orgány dohledu, EBA, EIOPA a ESMA, Evropské komisi svou závěrečnou zprávu s návrhem regulačních technických norem (dále jako „návrh RTS“) týkající se zveřejňování podle nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (SFDR) ve znění nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic (nařízení o taxonomii). Zveřejnění se týkají finančních produktů, které umožňují přispívat k cílům ochrany životního prostředí. Návrh RTS pokrývá obsah a prezentaci dalších informací k produktům podle SFDR, včetně zveřejnění, kde produkt vytváří udržitelné investice přispívající zejména k cíli ochrany životního prostředí a boje proti změně klimatu. Vzhledem k tomu, že SFDR RTS zahrnoval povinné šablony pro předsmluvní a pravidelné informace, RTS související s taxonomií poskytuje upravené šablony s dalšími specifickými požadavky na zveřejnění související s taxonomií.
Cílem návrhu RTS je poskytnout koncovým investorům informace o investicích finančních produktů do environmentálně udržitelných ekonomických činností a poskytnout jim srovnatelné informace, aby mohli činit informovaná investiční rozhodnutí. Dalším cílem je vytvořit jednotný soubor pravidel pro zveřejňování informací o udržitelnosti podle SFDR a nařízení o taxonomii. Následující další kroky jsou, že Evropská komise návrh RTS prověří a rozhodne, zda je schválí, do tří měsíců od jejich zveřejnění.
V souvislosti s udržitelností Česká bankovní asociace připravila vzorový ESG dotazník, který má umožnit firmám postupně se připravit na povinnosti plynoucí z nefinančního reportingu. Dotazník tvoří čtyři oblasti: kromě identifikačních údajů klienta jsou to obecné i specifické otázky k ESG a také oblast řízení rizik ESG. Dotazník je přístupný na webu ČBA.
Na evropské úrovni vydala ECB metodiku klimatického zátěžového testu pro rok 2022, která se aplikuje na jí dohlížené banky. Stejná instituce zveřejnila také výsledky loňského posouzení toho, jak banky eurozóny řídí klimatická a environmentální rizika. Toto posouzení zahrnovalo 112 bank pod přímým dohledem ECB. V závěrech ECB konstatuje, že banky sice vyvinuly plány ke zlepšení postupů řízení rizik ESG, žádná z nich se však nepřibližuje ke splnění všech dohledových očekávání, jak byla definovaná v příručce ECB vydané koncem roku 2020. ECB bankám sdělila své výhrady a identifikované nedostatky a letos plánuje komplexní revizi.
Kapitálové trhy
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu (implementace unie kapitálových trhů) – nově sněmovní tisk 95
Nové Poslanecké sněmovně byl předložen návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu, zejména v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie týkajících se unie kapitálových trhů. Cílem návrhu je především implementovat potřebné evropské právní předpisy, a očekává se tedy, že uvedený balíček změn, který byl již připomínkován a předkládán předchozí sněmovně (dřívější sněmovní tisk 1117), bude přijat co nejdříve. Jedná se především o revizi právní úpravy kapitálových požadavků na obchodníky s cennými papíry, harmonizaci úpravy krytých dluhopisů, právní úpravu přeshraničního nabízení fondů kolektivního investování, právní úpravu podpory růstu trhu malých a středních podniků, zakotvení právní úpravy tzv. financování udržitelnosti (sustainable finance) a harmonizaci a zjednodušení přeshraničního poskytování služeb skupinového financování (crowdfunding). Rovněž je navrhováno implementovat přijaté předpisy v souvislosti s koronakrizí.
Evropská komise uveřejnila v rámci projektu unie kapitálových trhů další legislativní návrhy
V listopadu Evropská komise uveřejnila v rámci balíčku týkajícího se unie kapitálových trhů nové legislativní návrhy, které nyní projednají Evropský parlament a Rada. Přehled návrhů:
- Jednotné evropské přístupové místo (ESAP): V současné době jsou finanční informace a informace související s udržitelností obchodních společností roztříštěny, objevují se v mnoha jazycích a na mnoha platformách. Tyto nedostatky představují bariéru pro přeshraniční investování. ESAP by mělo sloužit jako jednotné přístupové místo pro informace o společnostech a investičních produktech EU týkající se veřejných financí a udržitelnosti. Úlohou ESAP by mělo být shromažďování veřejně dostupných informací o EU obchodních společnostech a investičních produktech.
- Přezkum nařízení o evropských fondech dlouhodobých investic (ELTIF): Trh s fondy dlouhodobých investic je poměrně malý a málo využívaný. V současné době existuje pouze asi 57 fondů, které jsou pouze ve čtyřech státech EU. Revize nařízení si má klást především za cíl zatraktivnění investování do fondů dlouhodobých investic. Zejména mají být liberalizovány některé požadavky, pokud jde o nabízení ELTIF profesionálním zákazníkům. Rovněž má být posílena role drobných investorů, aby do těchto fondů více investovali.
- Přezkum směrnice o správcích alternativních investičních fondů (AIFMD): Změny zvýší účinnost a integraci trhu s alternativními investičními fondy. Návrh harmonizuje pravidla týkající se fondů, které poskytují úvěry společnostem. To usnadní poskytování úvěrů reálné ekonomice a zároveň lépe ochrání investory a zajistí finanční stabilitu.
- Přezkum nařízení o trzích finančních nástrojů (MiFIR): Komise navrhla, aby byl zaveden „evropský systém konsolidovaných obchodních informací“, který investorům umožní přístup k údajům o obchodování s akciemi, dluhopisy a deriváty v téměř reálném čase ve všech obchodních systémech v EU. Tento přístup měl dosud pouze omezený počet profesionálních investorů.
IOSCO aktualizuje zásady outsourcingu
Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (dále jako „IOSCO“) se v rámci své činnosti zavázala k lepšímu pochopení nejnovějšího vývoje v oblasti outsourcingu prováděného účastníky trhu cenných papírů a došla k rozhodnutí, že je třeba aktualizovat již existující zásady. Práce se zúčastnilo několik výborů a ratingových agentur. Působnost nových principů se však rozšířila i na zprostředkovatele finančního trhu, obchodní místa (trading venues) a ratingové agentury. Nové principy představují soubor základních pravidel a sedm základních principů. Nové zásady zahrnují: procesy povinné péče při výběru vhodného poskytovatele služeb a při monitorování jeho průběžného výkonu; uzavřít právně závaznou písemnou smlouvu, včetně řešení ukončení a výstupní strategie; poskytovatel služeb zavede postupy a kontroly na ochranu majetku regulovaného subjektu, informací a softwaru souvisejících s klientem a zároveň zajistí kontinuitu služby pro regulovaný subjekt včetně plánu obnovy s pravidelným testováním záložních zařízení; zavedení opatření k ochraně důvěrných informací a údajů subjektu a jeho klientů před úmyslným nebo neúmyslným neoprávněným zpřístupněním třetím stranám; mapování a řízení rizik; rychlé zpřístupňování (vč. fyzického) údajů, systémů, prostor i personálu, a to subjektům, jimi pověřeným osobám i dohledovým orgánům.
Regulatorní technické standardy pro crowdfunding
Nařízení o crowdfundingu vstoupilo v platnost dne 10. listopadu 2021. ESMA se rozhodla počátkem listopadu vydat svou závěrečnou zprávu o technických standardech pro crowdfunding. Znamená to výrazný posun k harmonizaci crowdfundingu v rámci Evropy. Návrh obsahuje 12 standardů a pokrývá všechny aspekty ochrany investorů v rámci nařízení o crowdfundingu. Návrh technických norem byl předložen Evropské komisi, která zahájí proces schvalování.
Role ČNB u správců podle § 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech
Česká národní banka v listopadu zveřejnila upozornění pro veřejnost, v kterém se zabývala tím, jakou roli má ČNB u správců podle § 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech. ČNB upozornila, že společnosti, které provádějí správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním podle § 15, nepodléhají dohledu České národní banky. Tento typ malého správce funguje bez licence ČNB a jeho činnost v oblasti správy cizího majetku není ČNB ani nijak dohlížena.
Novinky z oblasti ochrany spotřebitele
Na začátku října tohoto roku bylo zveřejněno stanovisko evropského inspektora ochrany údajů a Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nové směrnice o spotřebitelských úvěrech, která má nahradit dosavadní aktuálně platnou směrnici 2008/48/EU o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen „CCD“). Evropský inspektor ochrany údajů i evropský hospodářský a sociální výbor obecně vítají změny v návrhu směrnice, oba však doporučují návrh směrnice ještě doplnit o určité oblasti, jako je například více se zaměřit na dopad digitalizace, více do detailu upravit posuzování úvěruschopnosti spotřebitelů (blíže vymezit kategorie údajů, které lze či nelze použít pro účely posouzení úvěruschopnosti, více jednoznačně uvést, které externí zdroje lze využít pro posouzení úvěruschopnosti, více upravit úvěrové databáze, jasně vymezit kategorie osobních údajů, které mohou být použity k vypracování individuální nabídky, harmonizovat kategorie informací, které mohou být obsaženy v databázích pro posuzování úvěruschopnosti…), zajistit rovné zacházení pro všechny věřitele apod. Evropský hospodářský a sociální výbor také zmiňuje, že by komise měla provést podrobnější analýzu povinností týkajících se předsmluvních informací, aby byla zajištěna rovnováha mezi potřebou a relevancí těchto informací pro spotřebitele a co nejefektivnějším a nejpružnějším způsobem jejich poskytování, to vše rovněž se zřetelem k digitalizaci celého procesu. Je tedy vhodné sledovat případné změny v textu návrhu směrnice.
Kromě již probíhající revize CCD se začala připravovat také revize směrnice 2014/17/ЕU o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení (dále jen „MCD“). Evropská komise spustila konzultaci k revizi MCD, jejímž cílem je zjistit názory na fungování a možná vylepšení stávajícího rámce, zda aktuální pravidla obstojí vůči novým výzvám, jako je například digitalizace, udržitelné finance a krize covid-19. Nadále mají samozřejmě pravidla zaručovat vysokou úroveň ochrany spotřebitele, podporovat cíle jednotného trhu a přispívat k finanční stabilitě. Konzultace běží do 28. února 2022.
Návrh vyhlášky o úvěrových ukazatelích, o kterém jsme informovali v minulém přehledu, byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 399/2021 Sb. s datem účinnosti od 1. ledna 2022. Vyhláška stanovuje způsob a pravidla výpočtu úvěrových ukazatelů (LTV, DSTI, DTI) včetně matematických vzorců a vymezení jednotlivých položek, které jsou součástí výpočtu.
ČNB zavedla s účinností od 1. dubna 2022 horní hranici všech tří úvěrových ukazatelů – LTV, DSTI, DTI. To je změna oproti aktuální situaci, kdy byl ČNB stanoven limit pouze pro úvěrový ukazatel LTV. Od 1. dubna 2022 bude tedy limit ukazatele LTV činit 80 procent (90 procent pro žadatele mladší 36 let), limit ukazatele DTI bude činit 8,5 (9,5 pro žadatele mladší 36 let) a ukazatel DSTI bude činit 45 procent (50 procent pro žadatele mladší 36 let).
Konzultace EBA k obecným pokynům týkajícím se vzdálené identifikace klienta
Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) zahájil konzultaci k návrhu Obecných pokynů pro používání řešení vzdálené identifikace klienta. Ve finančním sektoru lze pozorovat zvýšenou poptávku po řešeních umožňujících identifikaci zákazníka na dálku, která byl ještě umocněna omezeními pohybu z důvodu pandemie covidu-19. Z toho důvodu EBA považuje za důležité, aby příslušné orgány a dotčené osoby finančního sektoru porozuměly možnostem těchto nových řešení, co nejlépe využily příležitostí, které nabízejí, a zároveň podporovaly jejich řádné a odpovědné používání s uvědoměním si možných rizik z oblasti ochrany proti praní špinavých peněz a financování terorismu a nutných kroků k účinnému zmírnění těchto rizik.
Návrh obecných pokynů má za cíl stanovit společné standardy EU pro vývoj a implementaci dostatečných zásad a procesů týkajících se kontroly klienta se zohledněním specifik vzdáleného přístupu k zákazníkovi a stanovuje kroky, které by finanční instituce měly podniknout při výběru řešení umožňujících vzdálenou identifikaci zákazníka a rovněž i při posuzování jejich přiměřenosti a spolehlivosti k plnění závazků z oblasti ochrany proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Finanční instituce by například měly průběžně monitorovat způsob identifikace na dálku, dokumentovat autenticitu a integritu získaných informací, analyzovat a řídit související ICT rizika a další. Konzultace poběží do 10. března 2022.
Normy upřesňující vhodná kritéria pro určení kategorií pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která spravuje
V úředním věstníku Evropské unie bylo zveřejněno nařízení komise v přenesené pravomoci 2021/2154, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034, pokud jde o regulační technické normy, jimiž se upřesňují vhodná kritéria pro určení kategorií pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která spravuje. Tyto regulační technické normy definují manažerskou odpovědnost, kontrolní funkci a obchodní jednotku, upravují použití kritérií na individuálním a konsolidovaném základě, stanovují kvalitativní a kvantitativní kritéria pro určení pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která investiční podnik spravuje, a upřesňují, jak počítat celkovou přiznanou odměnu pro účely použití tohoto dokumentu. Regulační technické normy vstoupily v platnost 12. prosince 2021.
Novelizace předpisů o platebním styku
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku
V Poslanecké sněmovně je aktuálně projednávána novela zákona o platebním styku jako sněmovní tisk 68/0. Navrhovaná právní úprava obsahuje technické změny, kterými reaguje dle důvodové zprávy na problémy, které vyplynuly z aplikační praxe zákona. Bez těchto změn by byla další aplikační praxe provázena nejasnostmi. Z navrhovaných změn lze uvést například dílčí změny v licenčních požadavcích pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, úpravu přístupu k platebním účtům nebankovními poskytovateli platebních služeb a zavedení veřejnoprávní sankce při porušování podmínek poskytování služby dynamické směny měn („Dynamic Currency Conversion“) a zároveň pak i zavedení nové licencované kategorie poskytovatele této služby. Změny jsou provedeny taktéž v oblasti správního trestání v návaznosti na usnesení vlády č. 498 ze dne 31. července 2018 a v souladu se Zásadami tvorby právní úpravy přestupků vydanými Ministerstvem vnitra. Vzhledem k úpravám souvisejícím se službou dynamické směny měn se navrhuje i rozšíření působnosti finančního arbitra. Dále se pak také provádí navazující změny v zákoně o České národní bance a v živnostenském zákoně. Předkládaná účinnost zákona je od 1. 7. 2022.
Návrh změny vyhlášky č. 7/2018 Sb., o podmínkách k výkonu činnosti
Legislativní rada vlády projednává návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 7/2018 Sb. Tato změna je reakcí na návrh zákona, kterým se mění zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, a je rovněž reakcí na praxi s aplikací platného právního rámce, z níž vyplynula potřeba upřesnit ustanovení k řídicímu a kontrolnímu systému, zejména v oblasti řízení bezpečnostních a provozních rizik se zvláštním zaměřením na rizika v oblasti informačních a komunikačních technologií a bezpečnosti dle důvodové zprávy. Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 7/2018 Sb., aktualizuje ustanovení upravující způsob naplnění požadavků na řídicí a kontrolní systém, resp. ustanovení upravující způsob naplnění požadavků na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik a systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů. Předpokládaná účinnost vyhlášky je od 1. 7. 2022.
