9 min. čtení 18. července 2022

EY Global Integrity Report 2022: Morálka ve firmě je důležitá, chuť podvádět ale roste

Autor Andrew Gordon

EY Global Forensic & Integrity Services Leader

Global Forensics Leader focusing on helping organizations build their integrity agenda so they better anticipate and mitigate risk.

Přispěvatelé
9 min. čtení 18. července 2022

Zobrazit zdroje

Výsledky průzkumu „EY Global Integrity Report“ pro rok 2022 ukazují, jak může správné vedení společnosti přispět k firemní integritě.

Ve zkratce
  • Historicky největší počet společností si váží firemní integrity, podle řady odborníků je ale v důsledku pandemie obtížné podnikat čestně a poctivě.
  • EY Global Integrity Report 2022 odhaluje rostoucí propast mezi tím, co vedení podniku dle svých tvrzení považuje za důležité, a tím, co je ochotno udělat za účelem osobního prospěchu.
  • Firmy zavádějí nové přísnější a transparentnější metody reportování, které umožňují využívat pokročilou analytiku ke zmírnění rizik.

F

iremní integrity, neboli důsledného dodržování morálky a etických zásad, si vrcholoví manažeři i zaměstnanci cení: rekordních 97 % respondentů průzkumu EY Global Integrity Report 2022 souhlasí s tím, že zachování integrity je důležité. Stále více společností tak investuje do školení zaměstnanců zaměřených na čestné chování a zveřejňuje prohlášení o firemních hodnotách nebo kodexech chování. „Pouhé zvyšování investic do etických a dalších podobných programů samo o sobě nestačí. Mezi teorií a praxí je v tomto ohledu velký rozdíl. Abychom mohli zaváděná pravidla považovat za opravdu efektivní, důvěra zaměstnanců, resp. přijetí těchto pravidel je nezbytným předpokladem. Právě oni totiž potřebují být o upřímné motivaci společnosti přesvědčováni nejvíce, protože to ovlivňuje jednání jich samotných. Pokud uvidí, že vedení firem vlastní předpisy ignoruje, nepůsobí to ani na zaměstnance dvakrát motivačně,“ popisuje zkušenosti z praxe Tomáš Kafka, partner oddělení forenzních služeb a podpory integrity pro Česko a Slovensko. V reakci na společenská očekávání také firmy přijímají standardy společenské odpovědnosti a plní kritéria ESG (opatření v oblasti ochrany životního prostředí, společenské odpovědnosti a odpovědného přístupu k řízení společností), která ukazují, jak je společnost ochotna tyto postoje opravdu hájit.

Zobrazit zdroje

„S vyspělou firemní kulturou přichází i větší ochota zaměstnanců se interními pravidly řídit, což je svým způsobem paradox, protože v takové firemní kultuře už pravidla nejsou tolik potřeba a zaměstnanci se řídí principy a hodnotami společnosti,“ dodává Kafka. 

Výsledky ale také odhalují, že pokud jde o účinnost vlastních programů firemní integrity, vrcholový management je často až přehnaně sebejistý. Ukázalo se totiž, že panuje nesoulad mezi tím, co respondenti považují za důležité, a různými druhy podvodného jednání, které by byli ochotni přehlížet nebo sami podniknout kvůli osobnímu prospěchu. Průzkum také poukázal na to, že nové výzvy přinesla i pandemie – více než polovina respondentů uvedla, že standardy integrity zůstaly za posledních 18 měsíců stejné nebo se dokonce zhoršily.

Integrita je důležitá, firemní morálka se ale zhoršuje

97%

respondentů souhlasí s tím, že je integrita důležitá

55%

respondentů uvádí, že standardy integrity za posledních 18 měsíců buď zůstaly stejné, nebo se zhoršily

„Integrita je obtížně definovatelný pojem, protože každá společnost řeší jiná etická dilemata. Je třeba usilovat o vzájemnou provázanost mezi vlastním byznysem a společností, ve které žijeme, tím, že budeme považovat integritu za nedílnou součást firemní kultury,“ říká Katharina Weghmann, partnerka Ernst & Young GmbH v oddělení forenzních služeb a podpory integrity. Agenda progresivní integrity je víc než jen restriktivní dodržování předpisů (co zákony zakazují), oportunistické dodržování předpisů (co zákony umožňují) a vyhýbání se soudním sporům.

Z výsledků pro rok 2022 vyplývá, že pouze jedna třetina (33 %) respondentů považuje chování v souladu s etickými normami za důležitou součást integrity, zatímco polovina (50 %) se odvolává na dodržování zákonů, předpisů a kodexů chování. Ukázalo se ale, že když přijde na předpisy a pravidla, ochota je obcházet panuje více u nejvyššího vedení firem.

„Integrita je složité téma,“ říká Jon Feig, vedoucí oddělení forenzních služeb a podpory integrity EY pro Severní a Jižní Ameriku a centrální oblast USA. „Agenda integrity se opírá o záměry organizace a skutečné chování. Špatné rozhodnutí ze správných důvodů nepřestává být špatným rozhodnutím, pokud narušuje etické hodnoty.“

S vyspělou firemní kulturou přichází i větší ochota zaměstnanců se interními pravidly řídit, což je svým způsobem paradox, protože v takové firemní kultuře už pravidla nejsou tolik potřeba a zaměstnanci se řídí principy a hodnotami společnosti.
Tomáš Kafka
EY Česká republika, Senior Advisor

Vedení by si nemělo dělat iluze, že vytvoření kultury integrity je řešením ze dne na den. Přestože organizace více investují do komunikačních a školicích programů, toto úsilí nestačí. Zatímco 60 % vedoucích respondentů tvrdí, že jejich organizace v posledních 18 měsících často komunikovala se zaměstnanci o důležitosti čestného a poctivého chování, pouze 30 % zaměstnanců si to pamatuje.

„Firemní kultura je dynamická a její změna trvá mnohem déle než zavedení nových pravidel a předpisů,“ říká Maryam Hussain, partnerka Ernst & Young LLP v oddělení forenzních služeb a podpory integrity z Velké Británie.

V době, kdy se dostáváme z pandemie a začínáme s procesem obnovy ekonomiky a změny pracovních procesů v digitálním provozním prostředí, má vedení příležitost nedostatky napravit a odhalené mezery překonat. Výsledky totiž naznačují, jak mohou společnosti integritu definovat a zařadit ji jako součást vlastní kultury, jak vytvořit optimální prostředí, kde se bude integritě dařit, a jak inovovat a transformovat program integrity s cílem minimalizovat vnější hrozby a chránit dlouhodobé hodnoty.

„Podvody velmi často cílí na slabý článek, který má sklony ke korupčnímu chování,“ říká Maryam Hussain. „Těmto podvodníkům se ale málokdy v podnikové kultuře s vysokými hodnotami integrity daří.“

Podvody velmi často cílí na slabý článek, který má sklony ke korupčnímu chování. Těmto podvodníkům se ale málokdy v podnikové kultuře s vysokými hodnotami integrity daří.
Maryam Hussain
Partnerka Ernst & Young LLP v oddělení forenzních služeb a podpory integrity z Velké Británie.
  • O nejnovějším reportu

    V období od června do září 2021 vedli výzkumníci — celosvětová agentura pro výzkum trhu Ipsos MORI — 4 762 průzkumů v místním jazyce se členy představenstva, vedoucími manažery, manažery a zaměstnanci ve vzorku největších organizací a veřejných orgánů v 54 zemích a teritoriích po celém světě.

    Zobrazit metodiku (pdf).

Překonaní propasti mezi nastavenými cíli a skutečným chováním
(Chapter breaker)
1

Kapitola č. 1

Překonaní propasti mezi nastavenými cíli a skutečným chováním

Interní komunikace k vytvoření kultury integrity nestačí.

Výsledky Global Integrity Survey 2022 ukázaly, že pandemie firmám ztížila situaci a je tak obtížné jednat čestně. Zatímco společnosti ve stále větší míře zavádějí programy zaměřené na dodržování předpisů, vypadá to, že šéfové firem začali být k neetickému chování tolerantnější, a to zejména ve vlastních řadách. Rostoucí počet respondentů by byl ochoten ignorovat neetické chování dodavatelů, distributorů nebo jiných osob třetích stran, falšovat finanční záznamy nebo oklamat externí strany, tedy například auditory nebo regulační orgány.

Letošní průzkum také ukazuje, že standardy na úrovni vrcholového vedení od počátku pandemie výrazně poklesly: více než 4 z 10 (42 %) členů představenstva souhlasí s tím, že neetické chování vedoucích nebo vysoce postavených pracovníků je v jejich organizaci tolerováno (oproti 34 % v roce 2020), a více členů představenstva (34 %) oproti roku 2020 (25 %) souhlasí s tím, že je snadné obcházet obchodní pravidla v jejich organizaci.

Zároveň se zvyšuje povědomí o rizicích, zejména při práci s dodavateli a třetími stranami. Ve srovnání se situací před dvěma lety se povědomí o kybernetických rizicích zvýšilo z 20 % na 27 %, účetní chyby ze 17 % na 25 % a skryté vysoce rizikové vztahy ze 17 % na 24 %.  

Přestože se význam integrity pro reputaci firem a udržení zaměstnanců stále více zdůrazňuje, výskyt velkých podvodů za posledních 14 let neklesá. A co víc – v době prozatímního vrcholu pandemie se dokonce statistika vyšplhala dosud nejvýše.

Vytvoření optimálního prostředí pro zachování integrity
(Chapter breaker)
2

Kapitola č. 2

Vytvoření optimálního prostředí pro zachování integrity

Zaměstnanci musejí mít pocit, že mají právo se ozvat a jsou chráněni před represemi.

Letošní průzkum také ukázal, co se může stát, když organizace stanoví procesy k zavedení standardů integrity pouze formálně, aniž by vybudovaly skutečnou firemní kulturu umožňující zachování integrity. Velmi rychle může vzniknout nesoulad mezi tím, jak situaci vnímá vrcholové vedení, a tím, jak ji vnímají zaměstnanci.

Zaměstnanec bude jen těžko motivován k etickému jednání v organizaci, jejíž vedení zastává výše uvedené názory, zejména pokud se mu naskytne příležitost a pokušení pravidla obcházet. Vytvoření optimálního prostředí pro zachování integrity se vztahuje na celou firmu – stejné hodnoty musí platit na všech úrovních, stejně tak vysoká míra transparentnosti a nulová tolerance případů jejího porušení.

Zásadním měřítkem kultury integrity je pak to, do jaké míry společnost zajišťuje ochranu oznamovatelů, tzv. whistleblowerů. Zaměstnanci na všech úrovních musejí mít jistotu, že mohou oznamovat případy porušení integrity bez obav z negativních důsledků a že ten, kdo se dopustí takového porušení, ponese následky. Podle výsledků ale mají zaměstnanci velmi často pocit, že oznámení žádnou změnu nevyvolá: respondenti totiž uvádějí, že hlavním důvodem (38 %) nehlášení případů porušení je obava, že nebudou přijata žádná opatření (v roce 2020 to bylo 33 %).

„Ochrana oznamovatelů je zásadním předpokladem důvěry mezi vedením a zaměstnanci,“ říká Feig. „Jde o vzájemnou ochranu: žádáme, aby zaměstnanci dbali na bezpečí ve firmě, a na oplátku je musíme chránit před případnými negativními důsledky.“ Je povzbudivé, že ochranná opatření se za poslední tři roky výrazně zlepšila.

Muž skákání do ústí jeskyně v Banda Aceh Indonésie
(Chapter breaker)
3

Kapitola č. 3

Podpora udržitelné budoucnosti

Technologie mohou hrát důležitou roli ve firemní strategii dodržování předpisů.

Dobrý management a transparentnost jsou základem důvěry, o kterou se opírá vláda, kapitálové trhy i společnost.

A právě situace, při které by došlo k odhalení, že mezi tím, co společnost říká a jak se ve skutečnosti chová, může být pro dobré jméno společnosti i jejího generálního ředitele, velkou hrozbou. Pod podrobnější hledáček se firmy navíc dostanou v chvíli, jakmile vstoupí v platnost přísné povinnosti zveřejňování informací v oblasti ESG.

Vedení firem tak může tohoto impulsu využít k prosazení změn a podpoře programu integrity. Organizace dnes využívají sofistikovanou analýzu dat, která dokáže zmapovat lidské chování a určit potenciální nepříznivé změny v každodenní činnosti celého podniku, týmu nebo oddělení. Ty mohou být včasnými varovnými signály nekonzistentní nebo narušené kultury.

„Významnou roli v prosazování agendy integrity hrají technologie,“ říká Corey Dunbar z Ernst & Young LLP, ředitel forenzních služeb a podpory integrity ve Spojených státech. „Od anonymních krizových linek až po vymáhání práva ze strany regulatorních orgánů – s tím, jak data zvyšují transparentnost všech interakcí a transakcí společnosti, bude stále méně míst, kde se schovat.“ Zaměřením se na technologicky orientované a datově orientované způsoby měření kultury integrity a budováním správných kontrolních mechanismů mohou společnosti transformovat své compliance programy tak, aby vytvářely dlouhodobou hodnotu.

Pět kroků k nastartování firemní integrity

1. Znát vlastní podnik

Základem cesty k ochraně organizace je posouzení rizika podvodu a korupce. Zcela vážně je potřeba brát rizika na všech úrovních podniku, mít k dispozici správná data a pravidelně rizika posuzovat, a tím odhalovat případné nedostatky nebo slabiny.

2. Zaměřit se na lidský faktor

Podvody nepáchají systémy a procesy, ale lidé. I ten nejlepší systém může být obejit, pokud ve firmě není nastavena kultura dobré morálky. Její vybudování je proto stejně důležité jako vytvoření kontrolního mechanismu.

3. Využít sílu vlastních dat

Nárůst objemu dat neberte jako hrozbu, ale jako příležitost, která vám může pomoct v boji proti podvodům. Využívejte vlastní data k odhalování nestandardního chování a zaměřte se na jeho prevenci. Najděte takové způsoby sběru dat, které korespondují s principy ESG a podporují firemní integritu.

4. Informovat a vzdělávat, nikoliv školit

Jak ukázaly výsledky, důležitost integrity se pomalu dostává do povědomí, chuť na nekalé praktiky ale vzrůstá. Zasaďte se o to, že zaměstnanci budou mít o integritě povědomí tím, že místo školení budete informovat a vzdělávat, aby všichni pochopili, co firemní integrita vlastně je a proč je důležitá.

5. Ozvat se a podpořit oznamování nekalých praktik

Dejte lidem možnost ohlásit podezření na protiprávní jednání a dejte jim pocit bezpečí tím, že jim zajistíte ochranu před restrikcemi.

Shrnutí

Integrita v byznysu není jen o dodržování předpisů a řízení rizik: jde o ochranu organizace, jejího majetku a pověsti. Je základem posílení důvěry mezi akcionáři a vedením, společnostmi a zaměstnanci, dodavateli a partnery. EY Global Integrity Report 2022 je varovným signálem pro správní rady společností, vedoucí právních oddělení a pracovníky odpovědné za dodržování předpisů a ukazuje, že je potřeba zaměřit se na vysoké etické normy v rámci celé organizace a využít data k dosažení těchto cílů.

O tomto článku

Autor Andrew Gordon

EY Global Forensic & Integrity Services Leader

Global Forensics Leader focusing on helping organizations build their integrity agenda so they better anticipate and mitigate risk.

Přispěvatelé