žena na vrcholu horu ukazující směr

Strategie pro ochranu přírody a biodiverzity: Praktický průvodce pro firmy


Environmentální témata se dnes dostávají do popředí zájmu veřejnosti, investorů i regulátorů, a ochrana přírody a biodiverzity se tak stává nedílnou součástí odpovědného podnikání. Pro firmy, které chtějí být součástí řešení, a ne problému, je zásadní mít jasně definovanou strategii, jak k těmto otázkám přistupovat.

Pro firmy, které chtějí přispět k udržitelnější budoucnosti, je klíčovým krokem vypracovat strategii pro ochranu biodiverzity a přírody. Díky tomuto průvodci a využití nástrojů a odborných znalostí EY může vaše společnost vytvořit robustní strategie, které přinesou smysluplné a měřitelné přínosy pro biodiverzitu a soulad s globálními cíli udržitelnosti. Porozumění vlastním dopadům a rizikům, jež z toho vyplývají, je zásadní zejména v rámci hodnotového řetězce. To je však pro většinu společností největší neznámá, protože mnohé mají dopady na biodiverzitu až v rozsahu 3 (scope 3).

Krok za krokem vám proto vysvětlíme, jak takovou strategii vytvořit, a poskytneme vám strukturovaný postup od prvotní motivace až po implementaci a měření dopadů. Využijeme k tomu zkušenosti z praxe a poznatky z klíčových zdrojů a ukážeme, jak vám EY může pomoci se svými nástroji Nature Analytics Tool a Climate Analytics Platform. To vše vám umožní lépe porozumět vašim dopadům na přírodu a efektivně s nimi pracovat.

1. Identifikace motivace

Co od strategie očekáváte?

Důležité je motivace pojmenovat a pochopit, co konkrétně vaše firma od strategie očekává. Pomůže vám to hned na začátku nastavit správný směr. Zamyslete se nad tím, proč je pro vaši organizaci důležité otázky biodiverzity řešit. V mnoha případech jde o čistě praktickou stránku: bez zdravých ekosystémů není možné dlouhodobě podnikat – ať už jde o vodu, půdu nebo suroviny. Motivace může být různorodá:

  • Regulatorní tlak – nové směrnice, jako např. CSRD, CSDDD, EUDR nebo TNFD, vyžadují transparentnost v oblasti dopadů na přírodu.
  • Reputační rizika – zákazníci a investoři stále častěji preferují firmy, které se chovají odpovědně k životnímu prostředí.
  • Provozní závislosti – podniky závislé na přírodních zdrojích (např. voda, půda, suroviny) potřebují zajistit jejich dlouhodobou dostupnost.

2. Nastavení rozsahu

Jaká rozhodnutí bude strategie ovlivňovat?

Rozsah strategie určuje její ambice a praktickou použitelnost. Správné nastavení rozsahu vám pomůže lépe řídit očekávání a zaměřit se na to, co je opravdu důležité, například:

  • Geografický rozsah vašeho působení – bude strategie platit globálně, nebo jen pro vybrané lokality?
  • Organizační rozsah – zahrnuje pouze vlastní provozy, nebo i hodnotový řetězec?
  • Tematický rozsah – zaměříte se na všechny aspekty přírody (voda, půda, druhová rozmanitost), nebo jen na vybrané?
  • Interní procesy – např. nákupní rozhodnutí, výběr dodavatelů, plánování investic nebo vývoj produktů.

3. Zvážení kontextu

Jak může být strategie pro vaši společnost co nejrelevantnější?

Strategie musí odpovídat realitě vašeho podnikání. Základní kroky pro její zjištění jsou:

  • Analýza ekosystémových služeb – jaké služby příroda vaší firmě poskytuje (např. opylování, čištění vody)?
  • Mapování interakcí s přírodou – kde a jak vaše činnost ovlivňuje přírodní prostředí?
  • Analýza zainteresovaných stran – kdo má zájem na ochraně přírody ve vašem okolí (komunity, úřady, partneři)?

4. Pochopení dopadů a vazeb

Kde máte největší dopady? Na které přírodní zdroje se spoléháte?

Zde přichází na řadu analýza. Je potřeba zjistit, kde a jak vaše firma ovlivňuje přírodu – ať už přímo (např. emisemi nebo spotřebou vody), nebo nepřímo (např. skrze dodavatelský řetězec). Dopady scope 3 bývají často největší, ale zároveň nejobtížněji měřitelné. Tento krok je analytickým jádrem strategie. Zaměřte se například na:

  • Identifikaci materiálních dopadů – např. odlesňování, znečištění vody, ztráta stanovišť.
  • Kvantifikaci dopadů – využijte data z provozů, dodavatelských řetězců a satelitních snímků.
  • Analýzu hodnotového řetězce – kde vznikají největší dopady?

5. Stanovení cílů

Jak a kdy stanovit cíle?

Bez jasných cílů se strategie snadno rozplyne v obecnou snahu „něco dělat“. Proto je důležité si hned na začátku stanovit, čeho chcete dosáhnout – a jak to budete měřit.

Dobré cíle by měly být:

  • SMART – specifické, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově ohraničené.
  • Vědecky podložené – v souladu s rámci jako SBTN nebo Global Biodiversity Framework.
  • Měřitelné – nastavte metriky (např. počet obnovených hektarů, snížení emisí dusíku, počet zapojených partnerů).

6. Monitorování a zapojení stakeholderů

Koho zapojit a jak sledovat pokrok?

Úspěšná strategie vyžaduje spolupráci a transparentnost. Je potřeba nastavit systém, jak budete sledovat, jestli se posouváte správným směrem. Zaměřte se především na:

  • Interní stakeholdery – vedení (board), tým ESG/sustainability, nákup, výroba, HR.
  • Externí stakeholdery – dodavatelé, zákazníci, místní komunity, neziskové organizace.

7. Integrace

Jak strategii propojit s dalšími oblastmi?

Příroda není izolovaná oblast a samostatná disciplína – naopak je úzce propojena s klimatem, vodou, odpady a sociálními aspekty.

Proto integrujte:

  • Cíle ochrany biodiverzity do klimatických strategií – např. obnova mokřadů jako nástroj pro zachytávání uhlíku a snižování emisí CO₂ (Typické roční zachycení CO₂: přibližně 3 až více než 10 tun na hektar, v závislosti na typu mokřadu).
  • Biodiverzitu nebo environmentální due diligence do rozhodovacích procesů – např. při výběru lokality pro nový závod.
  • ESG reporting – sladění s rámci jako CSRD, GRI, CDP, TNFD.

8. Implementace a průběžné zlepšování

Jak zajistit, že strategie nezůstane jen na papíře?

  • Jasně určit odpovědnosti – kdo má co na starosti, kdo rozhoduje, kdo reportuje.
  • Budovat know-how – školení, sdílení zkušeností, zapojení expertů.
  • Zavést opatření do praxe – např. do nákupních kritérií, vývoje produktů nebo plánování investic.
  • Pravidelně vyhodnocovat a upravovat – strategie by měla být živý dokument, který se vyvíjí podle nových dat a zkušeností.

Další tipy:

  • Využijte veřejně dostupné nástroje jako IBAT (Integrated Biodiversity Assessment Tool) nebo ENCORE k identifikaci rizik a závislostí.
  • Spolupracujte s dodavateli na získání dat a zvažte využití nástrojů jako SBTN (Science Based Targets for Nature) pro hodnocení dopadů.
  • Příklad cíle může být „Zajistit, že XY % dodavatelů bude mít do roku 2027 vlastní plán pro ochranu přírody“.
  • Vytvořte interaktivní dashboard pro sledování pokroku a pravidelně komunikujte výsledky.
  • Pravidelně revidujte – strategie by měla být živým dokumentem, který se přizpůsobuje novým poznatkům a výzvám.
  • Pomoci může tzv. konzervační hierarchie – tedy postupné kroky: vyhnout se dopadům, minimalizovat je, obnovit postižené oblasti a až nakonec kompenzovat to, co už nejde napravit jinak.
  • Komunikujte úspěchy – interně i externě. Pomáhá to budovat důvěru a motivaci.
  • Nebojte se začít v malém – pilotní projekty vám pomohou získat zkušenosti a podporu.

Související články a analýzy


    O tomto článku