- Změna metodiky na přesnější WLTP přinesla za dva roky papírový růst emisí i spotřeby u většiny segmentů aut na českém trhu. V řadách SUV rostly emise i spotřeba reálně
- Nejvíce rostly emise od roku 2018 u hybridů, nejvyšších absolutních hodnot dosahují SUV. Nejméně hospodárné jsou benzínové agregáty s průměrnou uváděnou spotřebou 5,5–6,1 l/100 km (1-2% změna)
- Auta se spalovacím motorem s integrovaným plug-in hybridním ústrojím spotřebují nejméně paliva, v průměru 1,6–1,7 l/100 km (-0,2 % změna)
Změna a zpřesnění metodiky v měření spotřeby osobních automobilů vedla za poslední dva roky k navýšení deklarovaných emisí i spotřeby u většiny kategorií osobních aut v nabídce pro české řidiče. Mimo segment SUV jde ale většinou o růst papírový a automobilkám se díky výrazným investicím do nových technologií daří oba ukazatele reálně spíše snižovat. Přesto je dnešní nabídka zatím daleko od stavu, který po automobilkách do budoucna požaduje Evropská unie. Může to vést až ke stažením některých modelů z trhu, ukazuje zpráva EY se zaměřením na vývoj emisí a spotřeby nabízených vozidel, která je součástí pravidelného Cenového indexu EY.
Porovnání emisí CO2 na jeden kilometr mezi začátkem roku 2018 a třetím čtvrtletím roku letošního přináší navýšení prakticky ve všech segmentech. Způsobila jej především změna metodiky měření spotřeby (pozn.: z NEDC na WLTP, platné pro nové vozy od 1.9.2019). Průměrné rozmezí emisí pro benzínové motorizace se posunulo o jeden gram na 126-142 g CO2/km (1% změna). Razantnější vývoj lze sledovat u naftových agregátů, kde vidíme růst o 4 % na 113-128 g CO2/km.
„Reálné porovnání hodnot z roku 2018 s letošními čísly je vzhledem ke změně metodiky problematické a vyznívá hůře zejména pro vozy nižších kategorií. Jen díky změně výpočtu můžeme sledovat v průměru nárůst emisí o 20 g CO2. Vezmeme-li to v potaz, svědčí výsledné navýšení v řádu jednotek gramů naopak o velkém technickém pokroku ze strany automobilek,“ říká Petr Knap, vedoucí partner společnosti EY pro automobilový sektor v regionu střední, východní a jihovýchodní Evropy a střední Asie.
Největší emise vypouští SUV
Rekordmany z pohledu nárůstu emisí jsou mild a mikro hybridní motorizace, a to zejména kvůli rozšíření i na obecně méně „spořivé“ motorizace. Hodnoty HEV z letošního roku jsou sice podstatně nižší než u motorizací bez hybridní technologie, přesto jsou i tak o poznání výše, než je požadovaná průměrná meta pro rok 2021 (cca 95 g CO2/km). Po jejím překročení vyplyne pro výrobce teoretická povinnost uhradit výraznou pokutu.
„Teoretická proto, že je ve výpočtu uvažována i hmotnost přihlášených vozidel, a tak pro každého výrobce platí hodnota jiná vycházející z konkrétní modelové skladby. Pro evropské statistiky určující velikost případné pokuty je rozhodující i počet registrovaných BEV a PHEV vozidel, který hodnotu průměrných flotilových emisí za automobilku snižuje. Každý si ale umí udělat obrázek, jak moc jsou automobilky nuceny do registrací těchto vozidel s emisemi nižšími, než je 50 g CO2 na jeden kilometr, pokud nadále prodávají zákazníky poptávaná SUV s emisemi překračujícími 130 g CO2,“ vysvětluje Petr Knap.
Z pohledu segmentů je zjevné, že největší emise vypouští kategorie SUV, a to napříč všemi dostupnými motorizacemi. V průměru vypustí SUV auta na jeden kilometr o 20-40 g CO2 více než malá vozidla. Automobilky na druhou stranu v celé kategorii mini a malých vozidel dramaticky omezily nabídku vznětových motorů, které mají emise obecně nižší.
Snížení hodnot emisí v porovnání se začátkem roku 2018 je patrné u plug-in hybridních vozidel (cca o 20 % nižší, 33-40 g/km). To je kromě metodiky dáno zejména vstupem této technologie do mainstreamových modelů. Dosud byla její dostupnost vymezena primárně pro vozidla vyšších tříd. Nižší emise vykazují vozidla s pohonem na plyn, ať už LPG (nyní 104-124 g/km, -22 až -7 %), či CNG (nyní 95-98 g/km, -5 %).