„Zabývali jsme se mimo jiné tím, jak může digitalizace pomoci urychlit vyřizování Příspěvku na péči. A přestože je digitalizace zcela zásadní, je třeba se zaměřit i na zapojené struktury, tedy na úřady státní a veřejné správy a jim podřízené instituce. Je třeba změnit například posloupnost vybraných procesů tak, aby neprobíhaly lineárně, nýbrž paralelně,“ uvedla Romana Smetánková, partnerka společnosti EY Česká republika, a vysvětlila: „Pokud by došlo ke změně procesu řízení ve smyslu paralelnosti procesů, které vykonává Úřad práce a Obvodní správa sociálního zabezpečení, nemuselo by docházet k přerušení řízení a lhůty by bylo možné zkrátit.“
V 55 % případů se překročení zákonné lhůty pohybuje v rozmezí 4 až 6 měsíců, což může být důsledkem toho, že lhůta pro vydání rozhodnutí neběží na dobu posouzení stupně závislosti žadatele okresní správou sociálního zabezpečení (OSSZ). Pro vydání posudku o zdravotním stavu má OSSZ stanoveno 45 dnů, což odpovídá zhruba 1,5 měsíci. K dalšímu prodlení může nastat zejména pokud vydání posudku brání závažné důvody. Lhůta se v těchto případech vždy prodlužuje o 30 dnů, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší.
„U pacientů v závěru života je příspěvek na péči zcela kritický nástroj, který může rodinám zásadně pomoci zajistit péči o nemocného v domácím prostředí. Bohužel jsme často svědky toho, že pacient zemře dříve, než proběhnou všechny potřebné úkony a rodina, která se často týdny a někdy měsíce starala o svého blízkého, přijde o podporu, na kterou má ze zákona nárok. I když udělali vše, co mohli. Je to beznaděj,“ komentoval situaci Martin Loučka, ředitel Centra paliativní péče, z.ú. a vítěz EY Společensky prospěšného podnikatele 2022.