Odměny top manažerů: Brusel vyslyší po minoritních akcionářích i zájmy dalších zainteresovaných skupin

Velké evropské společnosti zalistované na burzách očekávají, že se nejpozději na konci března dozvědí detaily, jak by měly oznamovat odměňování svého top managementu. 

„Pravidla reportování odměn mají pomoci jejich standardizaci, mají formu doporučení, a jejich uplatňování tak bude dobrovolné,“ uvedla Maija Laurila, vedoucí oddělení Firemní legislativy v generálním ředitelství pro Spravedlnost a spotřebitele Evropské komise, v Praze na konferenci věnované nefinančnímu reportingu a udržitelnému rozvoji firem (tzv. ESG).

Ačkoli se pravidla týkají v akciových společnostech často jen úzké skupiny vrcholného managementu, jedná se o citlivé téma, které je široce sledováno všemi zainteresovanými stranami, jakými jsou zaměstnanci nebo akcionáři. Poptávka po pravidlech původně vycházela z legislativního ukotvení ochrany zájmů akcionářů, zejména těch menšinových.

To na konferenci potvrdil Rients Abma, výkonný ředitel sdružení Eumedion, které v Nizozemí hájí zájmy institucionálních investorů v akciových společnostech. „Evidujeme četná hlasování proti schválení zpráv o odměňování vedení společností ze strany jejich akcionářů, i když se většinou jedná jen o symbolické gesto,“ komentoval Rients Abma potřebu větší transparentnosti ve výplatách odměn v představenstvech firem.

Do připravovaných Pravidel reportování odměn stále více promlouvá směřování firemní kultury k principům udržitelnosti. Nefinanční reporting, který už je pro část velkých organizací a firem v Evropské unii povinný, pak má vést k jasným ukazatelům, jakých chce firma dosáhnout v oblasti životního prostředí, sociálních otázek a odpovědného řízení organizace. A právě na plnění i těchto ukazatelů by podle nových pravidel mělo být odměňování vrcholných manažerů navázáno.

„Nejen ziskovost společnosti a růst její tržní hodnoty, ale i snížení uhlíkové stopy nebo diverzita v zaměstnávání lidí tak mohou být faktory, které rozhodnou o bonusech ředitelů a ředitelek,“ uvedla k tomu Alice Machová, partnerka EY pro agendu CFO a udržitelný rozvoj, a doplnila: „Tímto záměrem se má navíc podtrhnout snaha o to, aby se odměny vedení více odvíjely od plnění dlouhodobých cílů, k čemuž udržitelnost v podnikání z podstaty inklinuje.“

Mezi první české společnosti, které odměňování váží na nefinanční ukazatele vedle těch tradičních finančních, patří ČEZ. Kateřina Bohuslavová, ředitelka pro udržitelnost a ESG ČEZ, prezentovala systém řízení ESG ve společnosti, jehož součástí jsou i cíle pro politiku odměňování. Pro rok 2022 je ČEZ v nefinanční oblasti rozděluje do třech oblastí. Vedle implementace konkrétních iniciativ ESG a splnění veřejně deklarovaných závazků je jimi i dosažení cílové úrovně mezinárodního ratingu ESG od nezávislých ratingových agentur.

Řada firem na trhu, zejména ve střední Evropě, se však podle účastníků stále s udržitelností potýká a bere její praxi a reporting spíše za zátěž než za přínos. Základem úspěchu je pak podle Alice Machové smysluplně zakomponovaná udržitelnost do strategie firmy: „To je věc, kterou manažerům nikdo z Bruselu neporadí. Ukazuje se, že efektivním zdrojem nápadů, kterými firmy podpoří svůj byznys a zároveň vyhoví požadavkům na udržitelné působení, jsou sami zaměstnanci. Od nich přicházejí praktické nápady, počínaje návrhy na úspory energií a dalších zdrojů přes zlepšení procesů až po inkluzi komunit do aktivit firmy.“ Alice Machová tak mimo jiné poukazuje na aspekt plnění podmínek bonusů manažerů, který už nemusí zainteresované skupiny, jako jsou zaměstnanci, akcionáři nebo komunity, rozdělovat, nýbrž naopak spojovat v dlouhodobých společných cílech.

Odměny top manažerů „pod kuratelou“ udržitelnosti

S tím, jak udržitelnost vstupuje do firemních strategií, tak i odměňování managementu čeká evoluce, která jej více vzdálí dobám, kdy se bonusy ředitelů/ek navázaly primárně na výkonnost akcie. V případě velkého výkyvu směrem nahoru si pak – i za ostatních příznivých okolností – šéfové mohli na bonusech přivydělat i stonásobky svého „základu“.

Nejen aby se zvýšila kontrola odměňování top manažerů v souladu se zájmy akcionářů, je tu iniciativa Evropské komise v oblasti pravidel reportování odměn managementu. Novým cílem je, aby prostřednictvím odměn CEO a jeho týmu existovala další pobídka ke směrování velkých korporací k ochraně klimatu a dalším ukazatelům odpovědného podnikání.

Jinými slovy, nejen ziskovost společnosti a růst její tržní hodnoty, ale i snížení uhlíkové stopy nebo diverzita v zaměstnávání lidí mohou být faktory, které rozhodnou o bonusech ředitelů/ek. Tímto záměrem se má navíc podtrhnout snaha o to, aby se odměny vedení více odvíjely od plnění dlouhodobých cílů, k čemuž udržitelnost v podnikání z podstaty inklinuje.

Není však třeba šířit paniku nad tím, „co si to zase v Bruselu vymysleli“. Pravidla pro reportování odměn managementu, která mají být vydána do konce března 2023, jsou dokumentem doporučujícím, nikoli nařizujícím. Jejich užitečnost je v ukázání směru, jak se rámec podnikání bude vyvíjet.

To, co chybí mnohým firmám, včetně těch velkých a veřejně obchodovaných, nejen v Česku, ale i středoevropském regionu vůbec, je samotná strategie, která začlení udržitelný rozvoj do podstaty byznysu. A to je věc, kterou manažerům nikdo z Bruselu neporadí. Ukazuje se, že efektivním zdrojem nápadů, kterými firmy podpoří svůj byznys a zároveň vyhoví požadavkům na udržitelné působení, jsou sami zaměstnanci. Od nich přicházejí praktické nápady, počínaje návrhy na úspory energií a dalších zdrojů přes zlepšení procesů až po inkluzi komunit do aktivit firmy.

Když top manažeři sestoupí do provozu mezi lidi, kteří znají nejlépe podstatu tvorby hodnoty ve svém oboru, pak mohou najít řešení, která promění v dlouhodobý „bonus“ nejen pro management, ale pro všechny zaměstnance, akcionáře a další skupiny zainteresované v podnikání dané firmy.