I nezávazné vyjádření celního úřadu může založit dobrou víru

I nezávazné vyjádření celního úřadu může založit dobrou víru

22. července 2021
Předmět Tax Alert
Kategorie Ostatní daně

Zobrazit zdroje

Nejvyšší správní soud (NSS) nepodpořil Generální ředitelství cel (GŘC) ve sporu o to, zda může nezávazné vyjádření celního úřadu založit dobrou víru deklaranta. Rozsudkem ve věci 2 Afs 338/2019 – 37 potvrdil zrušení pokuty za poskytnutí nesprávného údaje (kódu nomenklatury) celnímu úřadu.

Deklarant použil při dovozu zboží kód nomenklatury dle nezávazného vyjádření celního úřadu, o které předtím požádal. V žádosti o nezávazné vyjádření zboží popsal v dostatečném detailu na to, aby mu mohlo být nezávazné vyjádření vydáno. Kód nomenklatury stanovený celním úřadem však nebyl správný. Deklarant později podal i žádost o závazné posouzení identického zboží u jiného celního úřadu. Řízení o této žádosti bylo zastaveno, protože deklarant nedoplnil další informace o zboží požadované celním úřadem.

Celní úřad stanovil deklarantovi pokutu za správní delikt – uvedení nesprávných údajů v celní deklaraci. Odvolání proti pokutě GŘC zamítlo. Dle GŘC deklarant v první žádosti zamlčel stěžejní informaci, bez jejíž znalosti celní úřad vydal nesprávné nezávazné vyjádření. Naopak druhý celní úřad o tuto informaci požádal, a proto mělo být deklarantovi při dovozu zřejmé, že používá nesprávný kód nomenklatury. Navíc je dle GŘC deklarant profesionálem v oblasti sazebního zařazení, a proto nemohl jednat v dobré víře.

NSS se neztotožnil s argumentací GŘC. Pokud měl první celní úřad pochybnosti o sazebním zařazení, měl vyzvat deklaranta k doplnění informací. Deklarant v době dovozu disponoval pouze tímto vyjádřením, otevřené řízení ve věci závazného posouzení tudíž nehraje roli. Fakt, že deklarant je profesionálem v dané oblasti, také nemůže jít k jeho tíži. Naopak, i odborník má právo získat větší právní jistotu prostřednictvím vyjádření od ještě většího odborníka, kterým celní úřad bezesporu je.

Rozsudek NSS je velmi pozitivní. Závěry NSS však nelze automaticky přenášet do daňové oblasti.

Případné dotazy adresujte autorovi článku nebo se obraťte na svého oblíbeného daňového poradce.

Autor:

Jakub Kašuba

  • Tax Alert - English version

    Even a non-binding opinion of the customs office can establish good faith

    The Supreme Administrative Court (SAC) did not support the General Directorate of Customs (GDC) in the dispute as to whether a non-binding opinion by the customs office could establish the declarant´s good faith. In its judgment in Case 2 Afs 338/2019 - 37, the SAC confirmed the annulment of the fine for providing incorrect information (nomenclature code) to the customs office.

    Upon import of the goods the declarant used the nomenclature code according to the customs office´s non-binding opinion, which he had previously requested. In his request for a non-binding opinion, the declarant described the goods in sufficient detail that a non-binding opinion could be issued to him. The nomenclature code set by the customs office was not, however, correct. The declarant subsequently lodged an application for a binding assessment of identical goods with another customs office. The proceedings concerning this request were terminated because the declarant did not provide additional information on the goods requested by the customs office.

    The customs office has imposed a fine on the declarant for an administrative offence - an indication of incorrect particulars in the customs declaration. The General Directorate of Customs has dismissed the appeal against the fine. As per the GDC,  in the first application, the declarant did not conceal the key information, without the knowledge of which the customs office issued an incorrect non-binding opinion. On the other hand, the other customs office requested that information and it should therefore be obvious to the declarant  that he was using the wrong nomenclature code on importation. Moreover, the GDC believes that the declarant is professional in the area of ​​tariff classification and therefore could not act in good faith.

    The SAC did not concur with GDC´s arguments.  If the first customs office had doubts about the tariff classification, it should have asked the declarant to complete the information. At a time of importation, the declarant had only that opinion at his disposal, so that the open procedure for a binding assessment does not play a role. The fact that the declarant is a professional in the field also cannot operate to his detriment. On the contrary, even an expert has the right to enhance legal certainty through an opinion from an even greater specialist, that  the customs office undoubtedly is.

    The SAC judgment is very positive. However, the conclusions of the SAC cannot be automatically transferred to the tax area.

    If you have any questions, please contact the author of this article or your preferred tax advisors.

    Author:

    Jakub Kašuba