Mimořádný příspěvek zaměstnanci při karanténě, klapka druhá
Mimořádný příspěvek zaměstnanci při karanténě se v posledním měsíci stal velice diskutovaným tématem. První návrh zákona, který jej upravoval (a o kterém jsme Vás informovali ZDE) nebyl přijat. V reakci na to Ministerstvo práce a sociálních věcí vypracovalo nový návrh zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, který byl po zapracování navržených změn schválen a vyhlášen pod číslem 121/2021 Sb. s účinností od 5. března 2021.
Komu je mimořádný příspěvek určen a v jaké výši?
Zaměstnavatel je povinen vyplatit zaměstnanci společně s náhradou mzdy mimořádný příspěvek při nařízené karanténě:
- ve výši 370 Kč za každý kalendářní den, nejdéle však po dobu prvních čtrnácti kalendářních dnů trvání nařízené karantény; maximální výše mimořádného příspěvku je tedy 5 180 Kč za jeden případ karantény;
- pokud by součet mimořádného příspěvku a náhrady mzdy přesáhnul 90 % průměrného výdělku zaměstnance, výše mimořádného příspěvku se o tento rozdíl sníží;
- mimořádný příspěvek zaměstnanci nenáleží, byla-li mu karanténa nařízena v období pěti dnů ode dne návratu ze zahraničí z důvodu soukromé cesty (při pracovních cestách tedy příspěvek náleží);
- příspěvek je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob a nelze jej postihnout výkonem rozhodnutí ani exekucí.
Na příspěvek mají právo zaměstnanci, kterým byla nařízena karanténa po 28. únoru 2021, tj. od 1. března 2021 dále.
Jak má postupovat zaměstnavatel?
V případě vyplacení mimořádného příspěvku si zaměstnavatel zúčtovanou částku odečte z částky odváděného měsíčního pojistného na sociální zabezpečení. Nárok na odečet lze uplatnit do tří kalendářních měsíců po skončení karantény na předepsaném tiskopisu, na kterém zaměstnavatel uvede údaj o počtu zaměstnanců, za které odečet uplatňuje a úhrn příspěvků, které od pojistného odečítá.
Nárok na odečet má zaměstnavatel jen v případě, že částku mimořádného příspěvku vyplatil nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém si částku odečítá.
V případě, že úhrnná částka uplatňovaného odečtu je vyšší než částka pojistného, rozdíl se považuje za přeplatek na pojistném, o jehož úhradu může následně zaměstnavatel požádat Českou správu sociálního zabezpečení. V opačném případě, kdy byla z částky pojistného odečtena vyšší částka, než která měla být odečtena nebo provedl-li zaměstnavatel odečet, aniž byly splněny veškeré podmínky, považuje se rozdíl za dluh na pojistném, který je zaměstnavatel povinen uhradit.
Vyplácení mimořádného příspěvku bude pro zaměstnavatele znamenat i novou administrativu vůči zaměstnancům v podobě povinného uvádění zúčtovaného příspěvku na výplatní pásce.
Celou situaci ohledně přijímaných opatření nejen ve vztahu k zaměstnavatelům a zaměstnancům pro Vás nadále monitorujeme. V případě zájmu o podrobnější informace se prosím obraťte na autory článku nebo na další členy advokátní kanceláře EY Law či týmu EY, se kterým spolupracujete.
