NSS k omezení doby uplatnění úroku z prodlení

NSS k omezení doby uplatnění úroku z prodlení

23. února 2021
Předmět Tax Alert
Kategorie Ostatní daně

Zobrazit zdroje

Podle § 252 odst. 2 daňového řádu účinného do 31. prosince 2014 platilo, že úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení.

Omezení doby uplatnění úroku z prodlení bylo zrušeno zákonem č. 267/2014 Sb. s účinností od 1. ledna 2015, jež neobsahoval žádné přechodné ustanovení, které by se zabývalo časovou působností této změny ve vztahu k úročení již vzniklých nedoplatků.

Právě uplatnění doby omezení úroku z prodlení se stalo předmětem sporu mezi správcem daně a daňovým subjektem. Správce daně aplikoval úrok na daňový dluh vzniklý 1. července 2011 až do 30. srpna 2017, kdy byl dluh uhrazen (tedy po dobu delší než 6 let). Dle správce daně šlo 5leté omezení hypoteticky uplatnit poprvé až v roce 2016, tedy v době, kdy již právní úprava žádné omezení neobsahovala.

Nejvyšší správní soud v rozsudku č.j. 7 Afs 351/2019 – 24 názoru správce daně nepřisvědčil. Dle Nejvyššího správního soudu je při absenci výslovné zákonné úpravy působnosti novelizujících ustanovení na již vzniklé nedoplatky třeba vycházet z obecných pravidel časové působnosti norem. Správní orgány proto byly při uplatnění úroku z prodlení v posuzované věci pro absenci přechodných ustanovení ke změně § 252 odst. 2 daňového řádu vázány právními předpisy platnými v době vzniku dluhu na dani. U daňových dluhů vzniklých od účinnosti daňového řádu do 31. prosince 2014 lze proto uplatnit úrok z prodlení nejdéle za 5 let prodlení.

Autoři:

Radek Matuštík

Petr Muroň

  • Tax Alert - English version

    SAC on the limitation of the period of late payment interest application

    Pursuant to Section 252 (2) of the Tax Code effective until 31 December 2014, late payment interest could be applied for a maximum of 5 years of delay.

    The limitation of the period of late payment interest application was abolished by Act No. 267/2014 Coll., effective from 1 January 2015, which did not contain any transitional provisions dealing with the time applicability of this amendment in relation to the interest on the already incurred arrears.

    The application of the period of limitation of late payment interest became the subject of dispute between the tax authorities and a taxpayer. The tax authorities applied interest on a tax debt that arose on 1 July 2011 until the settlement of debt on 30 August 2017 (i.e. over a period longer than 6 years). According to the tax authorities, the five-year limitation period could be hypothetically applied for the first time in 2016, i.e. at the time when legislation no longer contained any limitations.

    The Supreme Administrative Court in its decision Ref. No. 7 Afs 351/2019 – 24 did not accept the opinion of the tax authorities. According to the Supreme Administrative Court, in the absence of explicit legal regulations of the scope of the amending provisions on the already incurred arrears, it is necessary to proceed on the grounds of the general rules on the time applicability of provisions. Therefore, the tax authorities were, in the absence of transitional provisions regarding the amendment to Section 252 (2) of the Tax Code, bound by the legislation in force at the time of origin of the tax debt. For tax debts that arose since the effective date of the Tax Code until 31 December 2014, late payment interest can be applied for a maximum of 5 years of delay.

    Authors:

    Radek Matuštík

    Petr Muroň