Přecenění záloh poskytnutých v cizí měně - co na to soudy?

Přecenění záloh poskytnutých v cizí měně - co na to soudy?

8. června 2021
Předmět Tax Alert
Kategorie Daně z příjmů Ostatní daně

Zobrazit zdroje

Krajský soud v Ústí nad Labem nedávno rozhodl[1] spor týkající se povinnosti přecenění zálohy na pořízení dlouhodobého majetku uhrazené v cizí měně.

Jádro sporu tkvělo v tom, že dle správce daně byl poplatník povinen k rozvahovému dni přecenit zálohu na pořízení dlouhodobého majetku, kterou v předmětném zdaňovacím období uhradil v cizí měně, a vykázat tak kursový rozdíl. Jelikož tak poplatník neučinil, doměřil mu správce daně související daň z příjmů právnických osob.

Poplatníkem podané odvolání Odvolací finanční ředitelství zamítlo a potvrdilo závěry prvoinstančního správce daně.

Poplatník se rozhodl bránit proti rozhodnutí OFŘ žalobou ke krajskému soudu. V žalobě argumentoval především tím, že poskytnutá záloha ze své povahy není pohledávkou, jak tvrdí správce daně, ale plněním budoucího či již existujícího závazku. Současně namítal, že dlouhodobý majetek je oceňován pořizovacími cenami, které nezahrnují kursové rozdíly, přičemž uhrazené zálohy na pořízení dlouhodobého majetku jsou součástí ocenění majetku. Nadto příslušné ustanovení zákona o účetnictví (§ 4 odst. 12) stanovující povinnost přeceňovat zálohy na pořízení majetku výslovně nezmiňuje.

Krajský soud přisvědčil argumentaci poplatníka, napadené rozhodnutí OFŘ zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

V odůvodnění se zaměřil na vymezení právního institutu pohledávky a uvedl, že pohledávkou se rozumí právo věřitele požadovat na dlužníkovi plnění, které vyplývá ze závazkového vztahu. Zálohy poskytnuté za účelem pořízení dlouhodobého majetku ovšem uvedenou definici nesplňují, jelikož s nimi právo požadovat na dlužníkovi plnění spojeno není.

Pokud by tyto zálohy byly k rozvahovému dni přeceňovány, došlo by k porušení zajištění věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví. Poskytnuté zálohy představují úhradu budoucího nebo v důsledku uzavření smlouvy již existujícího dluhu, kdy se částka zálohy nemá účetní jednotce v budoucnu vrátit a rozšířit její majetek.

I přes relativně robustní odůvodnění soudu napadlo OFŘ rozsudek kasační stížnost a předložilo věc k posouzení Nejvyššímu správnímu soudu[2]. Pokračování sporu je o to překvapivější, že závěr krajského soudu přesně odpovídá také nedávno vydané Interpretaci Národní účetní rady[3], která se zabývala totožnou otázkou.

O dalším vývoji případu Vás budeme informovat.

V případě dotazů se neváhejte obrátit na autora článku nebo EY tým, se kterým spolupracujete.

Autoři:

Radek Matuštík

Jakub Tměj 

[1] Viz rozsudek ze dne 28. dubna 2021, č. j. 15 Af 84/2017-58.

[2] Věc je u Nejvyššího správního soudu vedena pod sp. zn. 4 Afs 170/2021.

[3] Interpretace Národní účetní rady I-43 Poskytnuté zálohy v cizí měně schválená dne 19. října 2020, dostupná zde.

  • Tax Alert - English version

    Revaluation of foreign currency advance payments – what do the courts say?

    The Regional Court in Ústí nad Labem has recently decided[1] a dispute concerning the obligation to revalue advance payments for the acquisition of fixed assets made in a foreign currency.

    The core of the dispute was that, according to the tax authorities, the taxpayer was obliged, on the balance date, to revalue the advance payment for the acquisition of fixed assets made in a foreign currency in the tax period under review and to recognize the related exchange rate gain/loss. As the taxpayer failed to do so, the tax authorities assessed additional corporate income tax.

    The Appellate Financial Directorate rejected the taxpayer's appeal and upheld the conclusions of the tax authority of first instance.

    The taxpayer decided to defend against the decision of the AFD by bringing an action before the Regional Court. In the action, the taxpayer particularly argued that the advance payment was not by its nature a receivable (claim), as claimed by the tax authorities, but rather a satisfaction of an existing or future liability. The taxpayer further argued that fixed assets  may be valued at cost, which does not include exchange rate differences, whereas the advance payments made against the acquisition of fixed assets form part of the value of the assets. In addition, the relevant provision of the Accounting Act (Article 4(12)) stipulating the obligation of revaluation does not expressly mention advance payments for the acquisition of assets.

    The Regional Court upheld the taxpayer's arguments, annulled the contested decision of the AFD and referred the case back to it for further proceedings.

    In its reasoning, the court focused on the definition of the legal concept of a receivable (claim) and stated that a claim constitutes a creditor’s right to demand from a debtor performance arising from a contractual obligation. However, advances granted for the purpose of acquiring fixed assets do not meet the definition, since there is no right to demand performance from the debtor attached to them.

    Revaluation of the advance payments as at the balance date would constitute a breach of the requirement of the accounting records to provide a true and fair view of the reflected transactions. Advances made represent the payment of a future or an existing (resulting from a concluded contract) debt; the amount of the advance payment is not intended to be returned to the entity in the future and to increase its assets.

    Despite the relatively robust reasoning of the court, the AFD filed an appeal in cassation against the judgment and referred the case to the Supreme Administrative Court[2]. The continuation of the dispute is all the more surprising as the Regional Court's conclusion exactly corresponds to a recent interpretation of the National Accounting Council[3] which dealt with a similar issue.

    We will keep you informed of further developments in the case.

    If you have any questions, please do not hesitate to contact the author of the article or your regular EY team.

    Authors:

    Radek Matuštík

    Jakub Tměj 

    [1] See judgment Ref. No. 15 Af 84/2017-58 of 28 April 2021

    [2] The case is now before the Supreme Administrative Court under File No. 4 Afs 170/2021.

    [3] Interretation of the National Accounitng I-43 Advance payments in foreign currency adopted on 19 October 2020, publicly available here (in Czech).