V našem alertu přinášíme zamyšlení k judikatuře Nejvyššího správního soudu ve věci promíjení daňového penále.

Promíjení penále v praxi – průzkum bojem?

20. října 2021
Předmět Tax Alert
Kategorie Ostatní daně

Zobrazit zdroje

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu se letos na jaře vyjádřil ke spornému postupu správce daně při promíjení penále. Přiklonil se na stranu finanční správy, která dle jeho názoru může při rozhodování o prominutí zohlednit závažnost a povahu jednání, které ke stanovení penále vedlo (tzv. zdrojové jednání). Daňový řád ani související pokyn GFŘ přitom takovou možnost přímo nezmiňují (blíže jsme Vás informovali ZDE).

Z navazující judikatury Nejvyššího správního soudu[1] je zřejmé, že finanční správa k věci přistoupila relativně agresivně. Například v případě stanovení penále z neuznaného odpočtu na DPH vyjádřila postoj, že v zásadě jakákoliv účast poplatníka v dodavatelském řetězci zasaženým podvodem může být důvodem pro neprominutí penále.

Nejvyšší správní soud v dané věci takový kategoricky zobecňující závěr správce daně odmítl. Připustil však zároveň, že i když se poplatník účastní podvodu v režimu tzv. nevědomé nedbalosti, nemusí mu být penále ani z části prominuto.

V praxi tak bude velmi záležet na individuálních okolnostech každého případu. Nelze vyloučit, že správce daně nasadí při posuzování spíše přísnější metr a bude vyčkávat na případnou korekci v rámci soudního přezkumu. Jasnější kontury, kdy s prominutím lze, nebo naopak nelze počítat, pravděpodobně nabídne až navazující judikatura v jednotlivých případech. Poplatníky tak v této věci nejspíš čeká „průzkum bojem“.

V případě dotazů či bližšího zájmu se, prosím, obraťte na autora tohoto článku nebo na EY tým, s kterým spolupracujete.

Autoři:

Jakub Tměj

Jiří Dienstbier

  • Zobrazit citace

    [1] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. října 2021, č. j. 4 Afs 99/2021 - 37.

  • Tax Alert - English version

    Penalty waiving in practice – try/error approach?

    This spring, the Extended Chamber of the Supreme Administrative Court commented on the disputable procedure of the tax administrator relating to penalties waiving. The court supported the tax administration, which, in its opinion, may take into account the seriousness and nature of the conduct that led to the penalty being assessed (the so-called source conduct) when deciding whether to waive the penalty. Neither the Tax Code nor the related General Financial Directorate decree specifically mention such possibility (we have informed you in more detail HERE).

    It is clear from the subsequent case law of the Supreme Administrative Court that the tax administration approached the matter rather aggressively. For example, in case of the assessment of penalty on unrecognized VAT deduction, it has taken the position that in principle any participation of the taxpayer in a supply chain affected by tax fraud may be a reason for not waiving the penalty.

    In the given case, the Supreme Administrative Court rejected such a categorically general conclusion of the tax administration. However, the court also accepted that even if the taxpayer is involved in fraud due to its "unconscious negligence", the penalty may not be waived even in part.

    Thus, in practice, it will depend very much on the individual circumstances of each case. It cannot be ruled out that the tax administration will adopt a rather strict approach and await any correction in the context of a judicial review. Only subsequent case law is likely to offer clearer contours as to when a waiver can or cannot be counted on. Taxpayers will thus likely be forced to face a "try/error" approach in this matter.

    If you have any questions or are interested, please contact the author of this article or the EY team you are working with.

    Authors:

    Jakub Tměj

    Jiří Dienstbier