Rozsudek NSS k otázce dokazování v případě srážkové daně z licenčních poplatků a skutečného vlastnictví

Rozsudek NSS k otázce dokazování v případě srážkové daně z licenčních poplatků a skutečného vlastnictví

10. března 2021
Předmět Tax Alert
Kategorie Mezinárodní zdanění Ostatní daně

Zobrazit zdroje

Tentokrát vám ve stručnosti přinášíme zajímavý rozsudek Nejvyššího správního soudu („NSS“) k problematice rozložení důkazního břemene u plateb licenčních poplatků nerezidentům (celé znění rozhodnutí naleznete ZDE).

V dané kause česká společnost platila za licence (vysílací práva) zahraniční spřízněné společnosti, přičemž nesrážela srážkovou daň.

Správce daně postup české společnosti napadl s tím, že daná zahraniční spřízněná společnost není skutečným vlastníkem daného příjmu – dle správce daně se jedná o průtokovou osobu jednající jako prostředník.

Společnost v samotném počátku řízení uvedla, že jí daňová povinnost nevznikla. Následně v rámci daňové kontroly, odvolacího řízení a žaloby prokazovala, že zahraniční spřízněná společnost je skutečným vlastníkem uvedených příjmů.

Dle Krajského soudu („KS“) leželo důkazní břemeno ohledně vzniku daňové povinnosti společnosti, resp. o charakteru a postavení příjemců licenčních poplatků hrazených společností, na správci daně. Pochybnosti přitom musely být natolik vážné a důvodné, že učinily společností předložené důkazy nesprávné. Správce daně byl povinen své konkrétní pochybnosti jednoznačně vyjevit ve výzvě. Takto však nepostupoval a nezákonně vyšel z toho, že společnost byla povinna prokázat své tvrzení o neexistenci daňové povinnosti. Dle KS pochybnosti tvrzené správcem daně nejsou způsobilé vést k závěru o vážných pochybnostech o postavení příjemců licenčních poplatků.

OFŘ podalo kasační stížnost a NSS zrušil rozsudek KS. Dle NSS KS vyhodnotil špatně rozložení důkazního břemene mezi společnost a správce daně. Pokud se společnost chtěla dovolávat toho, že jí daňová povinnost nevznikla a že předmětné platby (o jejichž uskutečnění nebylo sporu) dani nepodléhají, měla v reakci na výzvu konkrétně uvést, o jaké skutečnosti tento názor opírá, a doložit je.

NSS uvedl, že rozhodnutí krajského soudu bylo zrušeno z procesních důvodů. NSS specificky odmítl zabývat se otázkou, kdo je v dané situaci skutečným vlastníkem daného příjmu.  Krajský soud by se měl v rámci dalšího řízení dle NSS věnovat posouzení argumentů a důkazních prostředků Společnosti prokazující, že zahraniční spřízněná společnost je skutečným vlastníkem.

Z rozhodnutí NSS je přitom patrné, že Společnost při argumentaci ohledně skutečného vlastníka odkazovala také na nejnovější rozhodnutí Soudního dvora EU (např. rozhodnutí N Luxembourg 1 a další, spojené věci C-115/16, C-118/16, C-119/16 a C-299/16) nebo zahraničních soudů (např. italského Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2020, č. 14756).

V případě dotazů se prosím obraťte na daňový tým EY, se kterým pravidelně spolupracujete nebo na autora článku.

Autor:

Jana Wintrová

  • Tax Alert - English version

    The SAC’s decision on producing evidence concerning withholding tax on royalties and beneficial ownership

    In this Tax Alert, we present a brief summary of an interesting decision of the Supreme Administrative Court (SAC) concerning the distribution of burden of proof in the case of royalties paid to tax non-residents (please, find HERE the full version of decision).

    In the case in question, a Czech company paid royalties for licenses (broadcasting rights) to a foreign related company without deducting withholding tax.

    The tax administrator challenged the Czech company’s approach, stating that the related foreign company was not the beneficial owner of the income; according to the tax administrator, the foreign company is a conduit entity acting as an intermediary.

    At the very beginning of the proceedings, the company stated that it did not incur any tax liability. Subsequently, in the context of a tax audit, an appeal procedure and a petition, it provided evidence that the related foreign company was the beneficial owner of the said income.

    According to the Regional Court ("RC"), the burden of proof regarding the company's tax liability, or the nature and status of the recipients of the royalties paid by the company, was borne by the tax administrator. The doubts had to be so serious and reasonable as to make the evidence submitted by the company incorrect. The tax administrator was obliged to clearly describe specific doubts in its request. The tax administrator nevertheless failed to do so and assumed, contrary to law, that the company was obliged to prove the non-existence of a tax liability. According to the RC, the doubts raised by the tax administrator cannot lead to the conclusion that there were serious doubts concerning the position of recipients of the royalties.

    The Regional Financial Directorate filed a cassation complaint and the Supreme Administrative Court ("SAC") cancelled the RC judgment. According to the SAC, the RC misjudged the distribution of the burden of proof between the company and the tax administrator. If the company wished to claim that it did not incur any tax liability and that the payments in question (the execution of which was not in dispute) were not subject to tax, the company should have, in response to the request, corroborated this opinion with specific evidence.

    The SAC stated that the decision of the RC was annulled for procedural reasons. The SAC specifically refused to address the question of who was the beneficial owner of the income under the given circumstances. According to the SAC, the RC should further proceed to consider the arguments and evidence submitted by the company in support of the fact that the foreign related company was the beneficial owner.

    The decision of the SAC clearly implies that the company’s arguments concerning the beneficial owner also referred to the most recent rulings of the Court of Justice of the EU (e.g. decision N Luxembourg 1 etc., joined cases C-115/16, C-118/16, C-119/16 and C-299/16) or foreign courts (e.g. the Italian Supreme Court of 10 July 2020, No. 14756).

    If you have any questions, please contact your regular EY tax team.

    Author:

    Jana Wintrová