Nedávné rozsudky Nejvyššího správního soudu ke lhůtě pro stanovení daně

Nedávné rozsudky Nejvyššího správního soudu ke lhůtě pro stanovení daně

20. srpna 2021
Předmět Tax Alert
Kategorie Ostatní daně

Zobrazit zdroje

Nejvyšší správní soud („NSS“) vydal v nedávně době několik rozhodnutí týkajících se pravidel stanovení lhůty pro stanovení daně (tzv. prekluzivní lhůta). O počítání lhůty v situaci, kdy se původně vyměřená ztráta změnila na daňovou povinnost, jsme vás informovali ZDE. V tomto článku vás seznámíme s dalšími dvěma zajímavými případy.

V prvním případě (rozsudek NSS ze dne 29. července 2021, č. j. 9 Afs 168/2019 – 38) se soud vyjádřil k počítání prekluzivní lhůty po zahájení daňové kontroly. Dle daňového řádu (DŘ) v takové situaci běží prekluzivní lhůta znovu ode dne, kdy byl tento úkon učiněn. NSS vyjasnil, že na danou situaci nedopadají pravidla § 33 DŘ, podle kterých mj. (i) začíná lhůta běžet dnem následujícím po dni, kdy nastala rozhodná skutečnost a (ii) připadne-li konec lhůty na víkend či svátek, posouvá se poslední den lhůty na nejblíže následující pracovní den. Prekluzivní lhůta tedy začíná běžet již dnem zahájení daňové kontroly (např. 20. srpna 2021) a skončí dnem, který se svým číselným označením s tímto dnem shoduje (tj. 20. srpna 2024).

Druhý případ (rozsudek NSS ze dne 9. srpna 2021, č. j. 4 Afs 30/2021 – 21) se týkal vztahu stavění prekluzivní lhůty v důsledku běžícího soudního přezkumu a maximálního limitu 10 let trvání této lhůty. Otázkou bylo, zda se 10letý limit zakotvený v DŘ uplatní bez stavění soudním přezkumem zahájeným za účinnosti DŘ i v případech, kdy prekluzivní lhůta započala běžet ještě před účinností DŘ, tj. podle zákona o správě daní a poplatků. Krajský soud v dané věci vyložil dřívější judikaturu NSS jako ne zcela jednoznačnou a přiklonil se k závěru, že soudní přezkum nemá na běh 10letého limitu vliv. Naproti tomu čtvrtý senát NSS došel k opačnému závěru, přičemž ani nepovažoval za nutné věc předkládat rozšířenému senátu.

V případě dotazů se neváhejte obrátit na autory článku nebo svého oblíbeného daňového poradce.

Autoři:

Radek Matuštík

Jakub Tměj

  • Tax Alert - English version

    Recent judgments of the Supreme Administrative Court on a time limit for tax assessment

    Recently, the Supreme Administrative Court (SAC) rendered several decisions regarding the rules of setting a tax assessment time limit, i.e. the so called statute of repose time period (a time period in which a right must be exercised, otherwise it terminates). We have already informed you how to calculate the time limit when the originally assessed loss turned to a tax liability – see HERE. In this article we present you with another two interesting cases.

    In the first case[1], the SAC ruled on the calculation of a statute of repose time period after the initiation of tax audit. Under the Tax Code (TC), in such a case the statute of repose time period runs from the date of the tax audit initiation. The SAC clarified that the given situation was not subject to the rules in Section 33 of the TC, under which, among other things, (i) the time period shall run from the day subsequent to the day on which a decisive matter occurred and (ii) in those instances when the end of time period falls on a weekend or holiday, the end of time period shall move to the next business day. It means that the statute of repose time period shall start to run already on the day on which the tax audit was initiated (for example, 20 August 2021) and shall end on the day, which in terms of day and month corresponds to the time period start day (i.e. 20 August 2024).

    The second case[2] addressed a relation between setting a statute of repose time period as a consequence of a pending judicial review and a 10-year maximum limit of this time period length. The issue was whether a 10-year time limit set forth in the TC shall also apply, without the setting resulting from the judicial review commenced during the effect of the TC, to cases in which the statute of repose time period already started to run prior to the TC becoming effective, i.e. under the Act on Administration of Taxes and Fees. In this particular case the regional court considered the previous SAC case law as not entirely unambiguous and came to the conclusion that the judicial review had no impact on running the 10-year time limit. On the contrary, the SAC’s fourth bench came to the opposite conclusion, without considering it necessary to present the case to a broader bench.

    If you have any questions, please contact the article’s  authors or your favorite tax advisor.

    Authors:

    Radek Matuštík

    Jakub Tměj

     

    [1] Judgment of the Supreme Administrative Court of 29 July 2021, reference No. 9 Afs 168/2019 - 38.

    [2] Judgment of the Supreme Administrative Court of 9 August 2021, reference No. 4 Afs 30/2021 - 21.