Sankce za nesprávné uvedení předmětu podnikání v obchodním rejstříku
Nejvyšší soud dospěl ve svém rozhodnutí (sp. zn. 27 Cdo 3549/2020) k přelomovému závěru, že ujednání společenské smlouvy (stanov), podle něhož je předmětem podnikání obchodní korporace „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ nesplňuje požadavek určitosti, neboť z něj není zjevné, co konkrétně je předmětem podnikání dané společnosti. Takové ujednání je dle Nejvyššího soudu z důvodu neurčitosti jeho obsahu zdánlivé a nepřihlíží se k němu.
To znamená, že kdykoli bude obchodní korporace žádat o zápis do obchodního rejstříku a ve společenské smlouvě (stanovách) bude mít uveden jako předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, rejstříkový soud by při zohlednění výše uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu neměl vyhovět zápisu jejího předmětu podnikání do obchodního rejstříku, resp. by ji měl vyzvat k doložení znění společenské smlouvy (stanov), které bude konkrétní předmět podnikání obsahovat.
U obchodních korporací již zapsaných v obchodním rejstříku takový zápis odporuje zákonu a rejstříkový soud by měl vyzvat všechny takové korporace ke zjednání nápravy, přičemž pokud ve stanovené lhůtě ke zjednání nápravy nedojde, může soud i bez návrhu rozhodnout o zrušení takové korporace s likvidací. Vedle toho jí soud může uložit pořádkovou pokutu do 100 tis. Kč.
Nejvyšší soud připomněl obecné pravidlo, že předmět podnikání nebo činnosti obchodní korporace je dle zákona jednou z obligatorních obsahových náležitostí společenské smlouvy (stanov). Účelem takového ujednání je zajistit, aby obchodní korporace vykonávala výlučně činnosti, které jí její společníci či členové určili. Zároveň není možné dojít k závěru, že vůlí společníků či členů při uvedení předmětu podnikání korporace jako „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ bylo podnikat ve všech výslovně vypočtených činnostech uvedených v příloze 4 živnostenského zákona. Těch je aktuálně celkem 82, zahrnují velmi široké spektrum různých aktivit. Z těch běžných jde například o chov zvířat, přes ubytovací služby, velkoobchod a maloobchod, až po reklamní činnost a marketing.
Nejvyšší soud poskytl částečný návod pro správný postup, a to že společníci či členové obchodní korporace ve vztahu k výčtu oborů činnosti v příloze 4 živnostenského zákona zpravidla určí (a uvedou ve společenské smlouvě, resp. stanovách) konkrétní obory činnosti podle přílohy 4 živnostenského zákona. Tyto budou do obchodního rejstříku zapsány jako předmět podnikání nebo činnosti korporace. V praxi přitom dosud rejstříkové soudy takto koncipované návrhy na zápis často odmítaly.
Toto rozhodnutí bude mít obrovský dopad na praktický život obchodních korporací. Všechny ty, které mají ve společenské smlouvě (stanovách) a v obchodním rejstříku jako předmět podnikání uvedeno „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, jsou nyní povinny společenskou smlouvu (stanovy) změnit tak, že v ní uvedou konkrétní předmět podnikání. Taková změna přitom standardně vyžaduje konání valné hromady ve formě notářského zápisu.
V případě dotazů se prosím obraťte na autory článku nebo na další členy advokátní kanceláře EY Law či týmu EY, se kterým spolupracujete.