Stanovení úroku z prodlení po novele daňového řádu
Novelou daňového řádu došlo od začátku letošního roku ke změně právní úpravy úroků z prodlení. Nově není výše úroku upravena v daňovém řádu přímo (viz dřívější § 252 odst. 2 DŘ1), ale je navázána na výši úroku z prodlení podle občanského Zákoníku2. Občanský zákoník zmocňuje ke stanovení výše úroku vládu, která za tímto účelem vydává zvláštní Nařízení3.
Na základě aktuálního znění vládního nařízení odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
Vymezení výše úroků se tak oproti dřívější úpravě liší (i) v hodnotě procentních bodů, o které se zvyšuje repo sazba ČNB (8 místo 14) a (ii) v označení pololetí, jehož první den je rozhodující pro určení příslušné repo sazby ČNB („pololetí, v němž došlo k prodlení“ vs. „příslušné kalendářní pololetí“).
Právě druhá drobná odlišnost dala vzniknout určitým pochybnostem, zda s novelou nedošlo ke změně konstrukce určení výše úroků. Objevil se výklad, podle kterého by se výše úrokové sazby určila dle repo sazby platné pro pololetí, v němž prodlení započalo, a tato výše by zůstala stejná po celou dobu prodlení.
Ministerstvo financí na tuto nejasnost zareagovalo vydáním Pokynu č. MF-18 (ZDE), v kterém potvrdilo, že se na konstrukci výpočtu výše úroku po novele DŘ nic nemění. To znamená, že i nadále se může úroková sazba během prodlení měnit podle toho, zda a jak se změní repo sazba ČNB vždy k prvnímu dni kalendářního pololetí.
V případě dotazů se neváhejte obrátit na autora článku nebo EY tým, se kterým spolupracujete.