Nejvyšší správní soud k celnímu zařazení zboží

Nejvyšší správní soud k celnímu zařazení zboží

31. srpna 2022
Předmět Tax Alert
Kategorie DPH, nepřímé daně Ostatní daně

Zobrazit zdroje

Nejvyšší správní soud rozhodoval v případě 7 Afs 377/2020 o sporu mezi dovozcem a celním úřadem o to, zda se dovážené zboží popsané jako sběrné potrubí z litiny využívané v automobilovém průmyslu má správně zařadit do podpoložky kombinované nomenklatury (KN) 7325 10 00 jako Ostatní výrobky odlité ze železa nebo oceli – Z nekujné (netvárné) litiny (to tvrdil dovozce) nebo do podpoložky KN 8708 92 99 jako Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705 – Tlumiče výfuku a výfuková potrubí; jejich části a součásti – Ostatní – Části a součásti – Ostatní (to tvrdil celní úřad). Správné zatřídění má dopad na výši dovozního cla; místo sazby 1,7 % se použije sazba dovozního cla 3,5 %.

Generální ředitelství cel jakožto odvolací orgán dospělo k závěru, že potrubí má specifický tvar, že daný výrobek je katalyzátor pro automobily, a že dovozce pouze svařuje tento výrobek s ostatními částmi. Zboží se tedy dováží jako zcela zhotovené.

Městský soud i NSS se s tímto názorem ztotožnily. Dovážené výrobky nelze použít k ničemu jinému než ke smontování s ostatními díly a následnému zabudování do konkrétních typů osobních automobilů. Operace prováděné dovozcem (sváření, montování, nátěr) nemají podstatný vliv na vymezený charakter výrobků.  NSS dodává, že dovozce netvrdil, proč by rozhodujícím kritériem pro zařazení mělo být např. materiálové složení výrobku bez ohledu na jeho účel.

I tento případ dokazuje, že sazební zařazení je komplexní činností, které je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Nesprávné sazební zařazení může mj. vést k nedoplatku na dovozním clu a DPH.

Je v zájmu každého dovozce, aby měl jasně nastavenou metodiku určování sazebního zařazení a aby uchovával podklady, na základě kterých k danému zařazení dospěl. Nelze se bezvýhradně spoléhat na sazební zařazení uvedené dodavatelem na faktuře (dodavatel ze země mimo EU často nezná unijní celní předpisy). Dovozci však mohou využít nástroje, které jim evropské předpisy nabízí – ať již jsou to nezávazná stanoviska nebo závazné informace o sazebním zařazení.

V případě zájmu o konzultaci v oblasti sazebního zařazení zboží se obraťte na autora článku nebo poradenský tým EY, se kterým spolupracujete.

Autor:
Jakub Kašuba

  • Tax Alert - English version

    The Supreme Administrative Court on the customs classification of goods

    In 7 Afs 377/2020, the Supreme Administrative Court ruled on a dispute between an importer and the customs office as to whether imported goods described as cast iron manifolds used in the automotive industry should be correctly classified under Combined Nomenclature (CN) subheading 7325 10 00 as Other articles of cast iron or steel - Of non-malleable (non-malleable) iron (as argued by the importer) or under CN subheading 8708 92 99 as Parts, Parts and accessories of motor vehicles of headings 8701 to 8705 - Mufflers and exhaust pipes; Parts thereof - Other - Parts - Other (so claimed by the customs office). The correct classification has an impact on the rate of import duty; instead of the 1.7 % rate, an import duty rate of 3.5 % applies.

    The Directorate General of Customs, as the appellate authority, concluded that the pipe has a specific shape, that the product in question is a catalytic converter for automobiles, and that the importer merely welds the product with other parts. The goods are therefore imported as fully assembled.

    Both the City Court and the SAC agreed with this view. The imported products cannot be used for anything other than assembly with other parts and subsequent incorporation into specific types of passenger cars. The operations carried out by the importer (welding, assembly, painting) do not have a significant effect on the defined nature of the products.  The SAC adds that the importer has not argued why the decisive criterion for classification should be, for example, the material composition of the product, irrespective of its purpose.

    This case also shows that tariff classification is a complex activity to which close attention must be paid. Incorrect tariff classification can lead, inter alia, to underpayment of import duty and VAT.

    It is in the interest of every importer to have a clear methodology for determining tariff classification and to keep the documents on the basis of which he arrived at his classification. It is not possible to rely unquestioningly on the tariff classification indicated by the supplier on the invoice (a supplier from a non-EU country is often unaware of EU customs rules). Importers can, however, use the tools offered by the EU rules - be it non-binding opinions or binding tariff information.

    If you would like advice on tariff classification, please contact the author of this article or the EY advisory team you are working with.

    Author:

    Jakub Kašuba