Nový návrh zákona o ochraně oznamovatelů

Nový návrh zákona o ochraně oznamovatelů

8. června 2022
Předmět Tax Alert
Kategorie Právo

Zobrazit zdroje

Zavedení ochrany oznamovatelů před odvetnými opatřeními do českého právního řádu je diskutovaným tématem již několik let. Zaměstnanci bývají často prvními osobami, které se dozví o ohrožení nebo porušení práva (veřejného zájmu) v souvislosti s prací, ovšem bez příslušných zákonných záruk mívají z podání oznámení obavy.

Česká republika je povinna úpravu tzv. whistleblowingu přijmout na základě směrnice EU 2019/1937, která měla být částečně implementována již v loňském roce. Původní návrh zákona však před loňskými parlamentními volbami nebyl schválen. Nyní byl proto předložen nový návrh zákona o ochraně oznamovatelů a v květnu prošel připomínkovým řízením. Účinnost má plánovanou na 1. července 2023.

Zaměstnavatelé s 50 a více zaměstnanci a další povinné subjekty budou mít podle návrhu zákona povinnost zavést vnitřní oznamovací systém. Subjekty s 250 a více zaměstnanci budou muset mít vlastní vnitřní oznamovací systém (vedený interně či třetí osobou), menší zaměstnavatelé jej budou moci sdílet například ve skupině. Vnitřní oznamovací systém má být důvěrným kanálem, který umožní oznamovatelům podávat ústní a písemná oznámení, včetně oznámení anonymních. Využívat jej budou moci nejen zaměstnanci, ale i jiné osoby vykonávající pro zaměstnavatele práci nebo jinou obdobnou činnost.

Kromě interních kanálů mohou oznamovatelé využít taktéž kanál externí (zřízený při Ministerstvu spravedlnosti), nebo v některých specifických případech přejít ke zveřejnění oznámení.

Cílem připravované právní úpravy je vytvořit prostředí, ve kterém se oznamovatelé nebudou bát protiprávní jednání oznámit. Za tímto účelem zavádí povinnost zaměstnavatele chránit oznamovatele před odvetnými opatřeními. Pokud by odvetné opatření bylo přesto přijato a oznamovateli tím byla způsobena nemajetková újma, zakládá návrh právo na přiměřené zadostiučinění. Stejnou ochranu pak mají mít i osoby v určitém vztahu k oznamovateli - např. osoby blízké nebo osoby, které vypomáhaly oznamovateli při podání oznámení.

V případě, že povinný subjekt nedodrží povinnosti dle návrhu zákona, dopustí se přestupku, za který hrozí pokuta až do výše 1.000.000 Kč nebo 5 % z posledního čistého obratu povinného subjektu.

Vývoj přijímání právní úpravy whistleblowingu pro vás budeme dále sledovat. V případě zájmu o podrobnější informace se, prosím, obraťte na autora článku nebo na další členy advokátní kanceláře EY Law či týmu EY, se kterými spolupracujete.

Autoři:

Barbora Suchá

Pavel Podlešák

  • Tax Alert - English version

    New Whistleblower Protection Bill

    The introduction of whistleblower protection against retaliation into the Czech legal system has been a debated topic for several years. Employees are often the first persons to learn of a threat or violation of law (public interest) in connection with their work, but without appropriate legal safeguards, they may be apprehensive about making a report.

    The Czech Republic is obliged to adopt whistleblowing regulations on the basis of EU Directive 2019/1937, which should have been partially implemented last year. However, the original bill was not approved before last year's parliamentary elections. Therefore, a new Whistleblower Protection Bill has now been submitted and went through the comment procedure in May. It is scheduled to take effect on 1 July 2023.

    Under the Bill, employers with 50 or more employees and other obliged entities will be required to implement an internal whistleblowing system. Entities with 250 or more employees will be required to have their own internal notification system (maintained internally or by a third party); smaller employers will be able to share it, for example, as a group. The internal notification system is intended to be a confidential channel that allows whistleblowers to make oral and written notifications, including anonymous notifications. It will be available not only to employees but also to other persons performing work or other similar activities for the employer.

    In addition to the internal channels, whistleblowers may also use the external channel (set up by the Ministry of Justice) or, in certain specific cases, opt to publish a notification.

    The aim of the forthcoming legislation is to create an environment in which whistleblowers will not be afraid to report infringements. To this end, it introduces an obligation for employers to protect whistleblowers from retaliation. If retaliation is nevertheless taken and the whistleblower suffers non-pecuniary damage as a result, the Bill creates a right to adequate compensation. The same protection is then to be afforded to persons in a certain relationship to the whistleblower - e.g. persons close to the whistleblower or persons who assisted the whistleblower in making the report.

    If the obliged entity fails to comply with its obligations under the draft law, it commits an offence for which it is liable to a fine of up to CZK 1,000,000 or 5% of the obliged entity's latest net turnover.

    We will continue to monitor the development of the adoption of whistleblowing legislation. If you would like more detailed information, please contact the author of this article or other members of EY Law or the EY team with whom you work.

    Authors:

    Barbora Suchá

    Pavel Podlešák