Proč je třeba sledovat evropskou judikaturu k DPH

Proč je třeba sledovat evropskou judikaturu k DPH

7. října 2022
Předmět Tax Alert
Kategorie DPH, nepřímé daně

Zobrazit zdroje

Nejvyšší správní soud („NSS“) nedávno vydal zajímavý rozsudek 8 Afs 84/2021-54, který je odstrašujícím případem pro všechny plátce, kteří podceňují sledování judikatury Soudního dvora EU a spoléhají pouze na znění českého zákona o DPH.

Společnost pořizovala pod svým českým DIČ zboží z Polska a dopravovala ho do svého skladu na Slovensku. Vzhledem k použití českého DIČ bylo místo plnění stanoveno v ČR[1]. Správce daně doměřil české společnosti daň z pořízení zboží z jiného členského státu ve výši 16 mil. CZK. Zároveň ale odmítl přiznat nárok na odpočet této DPH, neboť zboží fyzicky skončilo na Slovensku a společnost neprokázala, že tam bylo řádně zdaněno.

Základem pro toto rozhodnutí byl rozsudek Soudního dvora EU ve věci C‑536/08 Facet-Facet Trading z roku 2010. Nutno ovšem zdůraznit, že v daném sporu byly posuzovány dodávky zboží z roku 2015, kdy byl rozsudek Soudního dvora EU již znám, nicméně nebyl dosud do českého zákona o DPH implementován[2]. Teprve od 1. 7. 2017 zákon o DPH jednoznačně stanovil, že plátce nemá v dané situaci nárok na odpočet této daně.

Společnost argumentovala, že v rozhodném období existovalo právní “vakuum”. Dle společnosti bylo porušeno její legitimní očekávání. Správce daně se nemohl dovolávat znění evropské směrnice (s aplikací výkladu Soudního dvora EU ve věci Facet) proti jednotlivci. Navíc společnost poukazovala na správní praxi, kdy finanční úřady údajně před novelou nárok na odpočet DPH v těchto situacích nezpochybňovaly.

NSS doměrek správce daně potvrdil. Argumentace NSS i samotné společnosti je v mnoha bodech těžko uchopitelná a ponecháme ji na samostudiu čtenářů. Nicméně, do praxe z toho lze vzít několik ponaučení:

(i)  Použití českého DIČ při pořízení zboží z jiného státu EU, pokud zboží skončí v jiném členském státě, byl a je problém, který nelze podceňovat.
(ii) Judikatura Soudního dvora EU, která vykládá evropskou směrnici o DPH, je přímo závazná a nelze spoléhat na nejasnost českého zákona o DPH.

(iii) Nelze spoléhat na správní praxi po zveřejnění rozsudku Soudního dvora EU k danému tématu.

Rádi s Vámi prodiskutujeme konkrétní situace v praxi a pomůžeme se správným nastavením zdanění. V případě zájmu kontaktujte svůj klientský tým.

Autoři:

David Kužela

Jevgenija Bajzíková

  • Citace:

    1. Dle § 11 odst. 2 zákona o DPH
    2. Implementováno do zákona o DPH od 1.7.2017 jako předposlední věta v § 11 odst. 2

  • Tax Alert - English version

    Why you need to follow the EU case law on value added tax

    The Supreme Administrative Court ("SAC") recently issued an interesting judgment 8 Afs 84/2021-54, which is a deterrent for all taxpayers who underestimate the monitoring of the case law of the Court of Justice of the EU (“CJEU”) and rely only on the wording of the Czech VAT Act.

    The company purchased goods from Poland under its Czech VAT number and transported them to its warehouse in Slovakia. Due to the use of the Czech VAT number, the place of supply was determined to be in the Czech Republic[1]. The Tax Authorities output VAT of assessed CZK 16mil for intra-EU acquisition. At the same time, however, they refused to grant the right to deduct this VAT because the goods physically ended up in Slovakia and the company did not prove that they were properly taxed there.

    The basis for this decision was the judgment of the CJEU in Case C 536/08 Facet-Facet Trading from 2010. However, it should be emphasised that the case concerned supplies of goods from 2015, when the judgment of the Facet case was already known, but had not yet been implemented[2] in the Czech VAT Act.

    The company argued that there was a legal "vacuum" in the relevant period. According to the company, its legitimate expectations had been violated. The Tax Authorities could not invoke the wording of the EU Directive (applying the interpretation of the CJEU in Facet) against an individual. Moreover, the company referred to the settled practice whereby the tax authorities allegedly did not question the right to deduct VAT in such situations before the law amendment.

    The SAC upheld the tax administrator's allegations. The reasoning of the SAC and the company itself is difficult to grasp on many points and we leave it to the readers' self-study. However, several lessons can be drawn for practice:

    (i) The use of a Czech VAT number when acquiring goods from another EU state if the goods end up in another member state was and is a problem that cannot be underestimated.
    (ii) The case law of the CJEU interpreting the EU VAT Directive is directly binding and the ambiguity of the Czech VAT Act cannot be relied upon.
    (iii) Settled administrative practice cannot be relied upon after the publication of the CJEU's judgment on the subject.

    We will be happy to discuss specific situations in practice with you and help you with the correct tax treatment. If you are interested, please contact your client team.

    Authors:

    David Kužela

    Jevgenija Bajzíková

    References:

    [1] According to § 11 (2) of the VAT Act

    [2] Implemented in the VAT Act as of 1 July 2017 as the penultimate sentence in Section 11(2)