Rozsudek švédského soudu k převodním cenám v nemovitostním sektoru

Rozsudek švédského soudu k převodním cenám v nemovitostním sektoru

30. června 2022
Předmět Tax Alert

Rádi bychom vás upozornili na velmi zajímavý rozsudek stockholmského správního soudu z oblasti převodních cen v odvětví nemovitostí.

Spor se týkal skupiny Pandox, která vlastní přibližně 160 hotelových nemovitostí v zemích severní Evropy.  Nemovitosti jsou vlastněny tzv. Property Management Entitami (PME) a pronajímány hotelovým provozovatelům (nespojeným osobám).  

Švédská centrála jednotlivým PME poskytovala financování a fakturovala manažerské služby (strategický management, PR, back-office a treasury). Reziduální zisk z nájmů ale zůstával jednotlivým PME.

Správce daně tento model převodních cen napadl na základě odstavce 1.85 Směrnice OECD s argumentací, že jednotlivá PME vystupují pouze jako právní vlastníci nemovitostí bez zaměstnanců (pouze s jedním nebo dvěma členy představenstva). Dále argumentoval, že centrála ve Švédsku vykonává všechny hlavní funkce, nese ekonomicky významná rizika a aktivně spravuje hotelové nemovitosti. Na tomto základě správce daně rozhodl, že jednotlivým PME měla být ponechána pouze rutinní odměna odpovídající bezrizikové návratnosti investovaného kapitálu a reziduální zisk měl být alokován švédské centrále, což vedlo ke zvýšení daňových příjmů centrály o přibližně 2 mld SEK (cca 4,6 mld Kč) za období 2013-2017.

Stockholmský správní soud se postavil na stranu daňového poplatníka a uvedl:

  • Většinu významných funkcí vykonávala centrála před investicí do hotelů a po samotné investici je role centrály spíše pasivní (monitoring investice).
  • S provozovateli hotelů jsou uzavírány dlouhodobé smlouvy, což omezuje schopnost centrály ovlivnit výkonnost PME.
  • PME měla kapacitu kontrolovat svá hlavní rizika (zde zřejmě pomohlo, že jednateli PME byl klíčový personál centrály).
  • Správce daně neprokázal nesplnění podmínek tržního odstupu u žádné konkrétní vnitroskupinové transakce.
  • Opačný závěr by mohl vést k úmyslnému zakládání centrál v jurisdikcích s nízkým zdaněním.

Tento rozsudek může být relevantní nejen pro skupiny z odvětví nemovitostí, kde je model s nemovitostními společnostmi bez zaměstnanců zcela běžný, ale i pro skupiny z ostatních odvětví v případě, kdy je reziduální zisk ponecháván společnostem, jejichž zaměstnanci vykonávají pouze rutinní funkce. V těchto případech může být pro posouzení správnosti modelu převodních cen klíčová role statutárních orgánů.

V případě dotazů se prosím obraťte na autory článku nebo daňový tým EY, se kterým pravidelně spolupracujete.

Autoři:

Michal Kašpar

Kamila Balínková

  • Tax Alert - English version

    Swedish court ruling on transfer prices in the real estate sector

    We would like to draw your attention to a very interesting judgment of the Stockholm Administrative Court in the area of transfer pricing in the real estate sector.

    The dispute concerned the Pandox group, which owns approximately 160 hotel properties in the Nordic countries.  The properties are owned by so-called Property Management Entities (PMEs) and leased to hotel operators (unrelated parties).  

    The Swedish head office provided financing and invoiced management services (strategic management, PR, back-office and treasury) to the individual PMEs. However, the residual profit from the leases remained with the individual PMEs.

    The tax authorities challenged this transfer pricing model on the basis of paragraph 1.85 of the OECD Guidelines, arguing that the individual PMEs were acting only as legal owners of the real estate without employees (with only one or two board members). It further argued that the head office in Sweden performs all the main functions, bears the economically significant risks and actively manages the hotel properties. On this basis, the tax authority decided that only routine remuneration corresponding to the risk-free return on invested capital should be retained by the individual PMEs and that the residual profit should be allocated to the Swedish head office, resulting in an increase in the head office's tax revenue of approximately SEK 2 billion (approximately CZK 4.6 billion) for the period 2013-2017.

    The Stockholm Administrative Court sided with the taxpayer and stated:

    • Most of the important functions were performed by the head office before the investment in the hotels and after the investment the role of the head office is rather passive (monitoring the investment).
    • Long-term contracts are signed with hotel operators, which limits the ability of HQ to influence PME performance.
    • PME had the capacity to control its main risks (here it probably helped that the PME's managing director was key HQ staff).
    • The tax authorities did not demonstrate that the arm's length conditions were not met for any particular intra-group transaction.
    • A contrary conclusion could lead to the deliberate establishment of headquarters in low-tax jurisdictions.

    This judgment may be relevant not only for groups in the real estate sector, where the model with real estate companies without employees is quite common, but also for groups in other sectors where residual profits are retained by companies whose employees perform only routine functions. In these cases, the role of the statutory bodies may be crucial in assessing the correctness of the transfer pricing model.

    If you have any questions, please contact the authors of this article or the EY tax team with whom you regularly work.

    Authors:

    Michal Kašpar

    Kamila Balínková