Soudní dvůr EU ke stanovení celní hodnoty na základě statistických dat

Soudní dvůr EU ke stanovení celní hodnoty na základě statistických dat

Soudní dvůr Evropské Unie („SDEU“) v případech C-599/20 Baltic Master a C-187/21 Fawkes zdůraznil význam (národních) statistických dat pro určení celní hodnoty, a to jak v případě transakce mezi spojenými osobami (případ Baltic Master), tak v případě, kdy celní úřad považuje deklarovanou celní hodnotu za podhodnocenou (případ Fawkes).

V prvním zmiňovaném případě celní úřad rozporoval jak použitý kód nomenklatury, tak použití převodní (fakturované) hodnoty ke stanovení celní hodnoty – transakce totiž probíhala mezi spojenými osobami. Protože nešlo dle celního úřadu určit celní hodnotu žádnou alternativní metodou, trval na použití dat dostupných v národní celní databáze. Soudní dvůr potvrdil, že takto lze stanovit celní hodnotu, pokud nelze použít jinou metodu; konkrétně zde na základě dovozu stejného zboží jiným dovozcem od stejného dodavatele.

Ve druhém případě pak celní úřad napadl deklarovanou celní hodnotu z titulu jejího podhodnocení a k určení celní hodnoty použil převodní hodnotu podobného zboží prodaného na vývoz do EU dostupnou v národní celní databáze (bez zohlednění jiných dovozů stejného dovozce v jiných zemích EU a pouze v omezeném časovém rámci). Soudní dvůr postup správce daně nerozporoval. Zdůraznil však, že celní úřad by měl odůvodnit, proč nerozporoval celní hodnotu již dovezeného (stejného nebo obdobného) zboží (resp. odůvodnit, proč se rozhodl při určení celní hodnoty vyloučit hodnoty jiných transakcí dovozce).

V souvislosti s výše uvedenými případy doporučujeme se zamyslet nad způsobem určení celní hodnoty Vámi dováženého zboží, a také nad tím, zda dokážete zvolenou metodu řádně odůvodnit. V praxi se často setkáváme s chybějící dokumentací zejména v případě transakcí mezi spojenými osobami. 

V případě dotazů se obraťte na autora článku nebo daňový tým EY, se kterým spolupracujete.

Autor:

Jakub Kašuba

 

  • Tax Alert - English version

    Court of Justice of the EU on the determination of customs value on the basis of statistical data

    In Cases C-599/20 Baltic Master and C-187/21 Fawkes, the Court of Justice of the European Union ("CJEU") emphasised the importance of (national) statistical data for the determination of the customs value, both in the case of a transaction between related parties (Baltic Master case) and in the case where the customs authority considers the declared customs value to be undervalued (Fawkes case).

    In the former case, the customs office disputed both the nomenclature code used and the use of the transaction (invoice) value to determine the customs value - the transaction was between related parties. Since, according to Customs, there was no alternative method of determining the customs value, it insisted on using the data available in the national customs database. The Court confirmed that the customs value could be determined in this way if no other method could be used; in this case, on the basis of the importation of the same goods by another importer from the same supplier.

    In the second case, the customs office then challenged the declared customs value on the ground of undervaluation and used the transaction value of similar goods sold for export to the EU available in the national customs database (without taking into account other imports by the same importer in other EU countries and only within a limited time frame) to determine the customs value. The Court did not challenge the customs office's procedure. However, it stressed that the customs authority should justify why it did not dispute the customs value of the (same or similar) goods already imported (or why it decided to exclude the values of other transactions of the importer when determining the customs value).

    In the context of the above cases, we recommend that you reflect on the method of determining the customs value of your imported goods and whether you can properly justify the method chosen. In practice, we often encounter a lack of documentation, particularly in the case of transactions between related parties. 

    If you have any questions, please contact the author of this article or EY tax team you regularly work with.

    Author:

    Jakub Kašuba