Nejvyšší správní soud k zahájení daňové kontroly

Nejvyšší správní soud k zahájení daňové kontroly

23. února 2023
Předmět Tax Alert
Kategorie Ostatní daně

Zobrazit zdroje

Nejvyšší správní soud se v aktuálním rozsudku[1] vyjádřil k dopadům zahájení daňové kontroly na běh lhůty pro stanovení daně.

Obecně platí, že v okamžiku zahájení daňové kontroly začíná běžet lhůta pro stanovení daně znovu. K zahájení daňové kontroly dochází doručením oznámení o zahájení daňové kontroly (tzv. formální zahájení daňové kontroly).

Daňový řád zároveň obsahuje zvláštní pravidlo jako pojistku proti případnému účelovému postupu správce daně. Pokud by totiž správce daně nepřistoupil spolu se zahájením daňové kontroly či bez zbytečného odkladu po něm k reálnému prověřování skutečnosti rozhodných pro stanovení daně, došlo by k novému odstartování běhu lhůty pro stanovení daně až ve chvíli, kdy by s tímto prověřováním skutečně začal (tzv. materiální zahájení daňové kontroly).

V daném případě byla daňová kontrola korespondenčně zahájena 10. února 2021, jen pár týdnů před uplynutím původní lhůty pro stanovení daně (1. dubna 2021). Další úkon správce daně (výzva k prokázání skutečností) proběhl 13. dubna 2021, tj. po uplynutí původní lhůty pro stanovení daně.

Daňový subjekt argumentoval, že k materiálnímu zahájení daňové kontroly došlo až vydáním výzvy k prokázání skutečností, tedy (i) nikoliv bez zbytečného odkladu po formálním zahájení kontroly (odstup cca 2 měsíce) a (ii) po uplynutí lhůty pro stanovení daně. Pokračování daňové kontroly bylo proto dle jeho názoru nezákonné.

Nejvyšší správní soud uvedl v této souvislosti dva závěry:

  • Z okolností případu je zřejmé, že správce daně prováděl aktivní činnost relevantní pro potřebu daňové kontroly již ke dni formálního zahájení daňové kontroly. Tento závěr dovodil z vyhledávací činnosti provedené těsně před zahájením kontroly (výzva bance k poskytnutí údajů o účtu daňového subjektu) a z rozsahu dokumentů požadovaných v rámci jejího zahájení (účetní deník, hlavní kniha, ale také výpisy z bankovních účtů).
  • I pokud by za okamžik počátku skutečného prověřování bylo považováno až vydání výzvy k prokázání skutečností, nelze dobu necelých sedmi týdnů od nepředložení podkladů požadovaných během zahájení kontroly považovat za překračující požadavek jednání bez zbytečného odkladu. NSS zároveň odkázal na dřívější judikaturu, která za formální jednání správce daně považovala jednání, kdy první faktický úkon správce daně byl proveden 10 měsíců po zahájení kontroly a 4 měsíce po uplynutí lhůty pro stanovení daně.

Na základě výše uvedeného soud kasační stížnost daňového subjektu zamítl.

Lhůta pro stanovení daně je v daňovém řízení zcela zásadní, pravidla pro její výpočet jsou komplexní a její běh může být silně ovlivněn konkrétními okolnostmi individuálního případu. Doporučujeme tak věnovat této problematice náležitou pozornost.

V případě dotazů se obraťte na autory článku nebo daňový tým EY, se kterým spolupracujete.

Autoři:

Jakub Tměj

Jan Šulc
 

[1] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. února 2023, č. j. 10 Afs 455/2021 – 36.

  • Tax Alert - English version

    The Supreme Administrative Court on the commencement of a tax audit

    The Supreme Administrative Court[1] has commented on the effects of the commencement of a tax audit on the running of the time-limit for the assessment of tax.

    In general, the time-limit for the assessment of tax starts anew at the moment of the commencement of the tax audit. The commencement of a tax audit is effected by the delivery of the notice of commencement of the tax audit (the so-called formal commencement of the tax audit).

    At the same time, the Tax Code contains a special rule as a safeguard against possible expedient action by the tax authorities. If the tax authorities did not proceed with the commencement of the tax audit or without undue delay thereafter to a real verification of the facts decisive for the tax assessment, the tax assessment time-limit would be restarted only at the moment when it actually commenced such verification (the so-called material commencement of the tax audit).

    In the present case, the tax audit was initiated by correspondence on 10 February 2021, just a few weeks before the expiry of the original tax assessment time-limit (1 April 2021). The next action by the tax authority (the call for evidence) took place on 13 April 2021, i.e. after the expiry of the original tax assessment period.

    The taxpayer argued that the material commencement of the tax audit was only triggered by the issuance of the call for evidence, i.e. (i) not without undue delay after the formal initiation of the audit (an interval of approximately 2 months) and (ii) after the expiry of the tax assessment time-limit. The continuation of the tax audit was therefore, in his view, unlawful.

    The Supreme Administrative Court made two conclusions in this regard:

    • It is clear from the circumstances of the case that the tax authorities were already carrying out active activities relevant for the purpose of the tax audit on the date of the formal commencement of the tax audit. This conclusion was drawn from the search activity carried out just before the commencement of the audit (the request to the bank to provide the taxpayer's account details) and from the scope of the documents requested as part of the commencement of the audit (the accounting diary, the general ledger, but also bank statements).
    • Even if the moment at which the actual investigation began would be the call for evidence, the period of less than seven weeks from the failure to submit the documents requested at the start of the audit cannot be regarded as exceeding the requirement to act without undue delay. At the same time, the SAC referred to earlier case-law which considered the formal conduct of the tax authorities to be conduct where the first factual act of the tax administrator was carried out 10 months after the commencement of the audit and 4 months after the expiry of the time-limit for the assessment of the tax.

    On the basis of the above, the Court dismissed the taxpayer's appeal.

    The time-limit for the assessment of tax is fundamental in tax proceedings, the rules for its calculation are complex and its running may be strongly influenced by the specific circumstances of an individual case. We therefore recommend that due consideration be given to this issue.

    If you have any questions, please contact the authors of this article or the EY tax team you are working with.

    Authors:

    Jakub Tměj

    Jan Šulc

     

    [1] See the judgment of the Supreme Administrative Court of 20 February 2023, no. 10 Afs 455/2021 - 36.