EY black logo

 

NFT a autorské právo

NFT (Non-Fungible Token, do češtiny překládáno jako nezaměnitelný token) je unikátní digitální aktivum založené na veřejném blockchainu (nejčastěji Ethereum) s potvrzením vlastnictví daného aktiva, ať už zcela virtuálního, nebo hmotného a převedeného do digitální podoby. Vlastnictví tokenu k podkladovému dílu nicméně ve většině případů nezakládá vlastnická, autorská ani jiná práva k předmětnému dílu, vlastník tokenu tak bývá vlastníkem pouze nehmotné věci, tokenu, odvozené od jiné věci, podkladového autorského díla. Příkladem může být vlastnictví NFT obrazu Mona Lisa, jež nezakládá žádná práva k originálnímu obrazu.

Co se týče vytváření NFT, z právního hlediska je zcela v pořádku vytvoření tokenu z podkladového díla, k němuž má osoba vytvářející token odpovídající autorská práva či licenci od jeho tvůrce, případně z pokladového díla, u kterého již uplynula doba trvání majetkových autorských práv, a je tedy volně k užití.

K samotnému převodu NFT dochází na základě tzv. chytrých kontraktů, které jsou dle české právní úpravy nejčastěji běžnou kupní smlouvou k věci nehmotné. Chytrý kontrakt blíže upravuje rozsah převáděných práv, zejména to, zda kupující nabude všechna práva související s předmětným tokenem, včetně možnosti jeho úpravy a dalšího prodeje, nebo je pouze oprávněn předmětný token držet. Aktuálního vlastníka konkrétního NFT i veškerou transakční historii je díky zápisu v blockchainu následně možné snadno dohledávat. V tomto směru je tak zvýšena právní jistota a zároveň atraktivita nákupu NFT.

Pokud by však společně s tokenem měla být na nabyvatele převedena i autorská práva k podkladovému dílu, je nezbytně nutné, aby smluvní podmínky, případně podmínky tržiště, na němž k převodu předmětného NFT dochází, takový převod práv výslovné upravovaly.

Mimo jiné i kvůli absenci podrobnější právní úpravy je problematické určit právní režim vytváření tokenu z díla, k němuž daná osoba nemá odpovídající autorská práva a které současně není volné dílo. Autorská práva chrání tvůrce díla před zpřístupňováním tohoto díla veřejnosti, jeho rozmnožováním a užitím bez jeho souhlasu. Část odborné veřejnosti se nicméně přiklání k tomu, že ani v případě užití cizího díla nemusí nutně jít o porušení autorských práv, protože NFT není originálem podkladového díla ani jeho kopií, jen tokenizovanou nehmotnou verzí díla nesoucí v blockchainu soubor informací a metadat odkazujících na toto dílo.

Zdá se, že dosud byla většina sporů mezi tvůrci NFT a autorů děl řešena mimosoudně, zejména smazáním tokenů z jednotlivých tržišť na základě dohody. První soudní rozhodnutí o tom, zda je využívání cizího díla k vytvoření NFT protiprávní nebo „pouze“ neetické, budou proto velice zásadní pro určení další tvorby NFT.

Další vývoj v oblasti NFT pro Vás pečlivě sledujeme. V případě zájmu o podrobnější informace se prosím případně také obraťte na autory článku nebo na další členy advokátní kanceláře EY Law či týmu EY, se kterými spolupracujete.

Autoři:

Ondřej Havránek

Kryštof Chmelan