Vyřazené zboží a oprava odpočtu DPH na vstupu

Vyřazené zboží a oprava odpočtu DPH na vstupu

19. května 2023
Předmět Tax Alert

Soudní dvůr Evropské unie (SDEU)zveřejnil rozsudek ve věci C – 127/22, který se zabývá povinností opravy uplatněného nároku na odpočet DPH na vstupu ve vztahu ke zboží, které bylo dobrovolně zničeno. Celý rozsudek je k přečtení ZDE.

Případ se týká plátce, který vyřadil různé zboží, jako jsou zařízení, vybavení nebo přístroje, které se staly nevhodnými k použití nebo prodeji z různých důvodů, zejména z důvodu jejich opotřebení, vadnosti, nebo dokonce zastaralosti či nevhodnosti. Některá z těchto aktiv byla prodána jako odpad třetím podnikům a jiná byla zničena nebo odstraněna. Sporné bylo, zda u takového zboží vznikla povinnost opravit odpočet DPH.

Asi není překvapivé, že SDEU potvrdil, že není nutné úpravu odpočtu DPH provádět, pokud došlo k následnému prodeji zboží jako odpadu, i když se ztrátou. Po rozsudku C-293/21 Vittamed technologijos, který je k přečtení ZDE, však bylo napínavé, jak se SDEU postaví k majetku, který byl zničen dobrovolně z vlastního rozhodnutí plátce.  

Podle článku 185 Směrnice o DPH není nutné provádět opravu při zničení, ztrátě či krádeži majetku, které byly řádně doloženy nebo potvrzeny. Podle SDEU výraz „zničení“ označuje činnost zásadního pozměnění předmětu, jeho odstranění demolicí, likvidaci. Výraz „ztráta“ znamená být zbaven věci, kterou jsme vlastnili nebo užívali. Z toho vyplývá, že ztráta majetku nemůže vyplývat z dobrovolného jednání jeho vlastníka nebo držitele, zatímco v případě zničení to není vyloučeno.

Dle SDEU je možné postavit odložení věci na skládku na roveň „zničení“ věci, protože vede k nezvratném zániku tohoto majetku. Nicméně za řádně doložené zničení věci je možné považovat jen takové, o němž bylo rozhodnuto z důvodu objektivní ztráty užitečnosti tohoto majetku v rámci obvyklých hospodářských činností plátce.

Rozsudek SDEU v zásadě potvrzuje dosavadní správní praxi, jak vyplývá z Informace GFŘ ZDE. Zvýšenou pozornost je však nutné věnovat nejen prokázání likvidace zboží, ale i tomu, zda byl vyčerpán jeho hospodářský potenciál.

V případě otázek se prosím obraťte na autory příspěvku nebo členy týmu EY, se kterými obvykle spolupracujete.

Autoři:

Stanislav Kryl

Michaela Nováková

  • Tax Alert - English version

    Written off goods and correction of input VAT deduction

    The Court of Justice of the European Union has published its judgment in Case C-127/22, which deals with the obligation to correct a claim for input VAT deduction in respect of goods which have been voluntarily destroyed. The full judgment can be read HERE.

    The case concerns a taxable person who has wrote offvarious goods, such as installations, equipment or appliances, which have become unfit for use or sale for various reasons, in particular because they are worn out, defective or even obsolete or unsuitable. Some of these assets have been sold as waste to third parties and others have been destroyed or disposed of. It was disputed whether such goods were liable to correct the VAT deduction.

    Perhaps unsurprisingly, the Court of Justice of the European Union (CJEU) confirmed that there was no need to adjust the VAT deduction where the goods were subsequently sold as waste, albeit at a loss. However, following the C-293/21 Vittamed Technologies judgment, which can be read HERE, it was exciting to see how the CJEU would treat assets that were destroyed voluntarily by the payer's own decision.  

    According to Article 185 of the VAT Directive, there is no need to make a correction for destruction, loss or theft of property that has been properly documented or confirmed. According to the CJEU, the term 'destruction' refers to the act of substantially altering an object, removing it by demolition, or disposing of it. The term "loss" means to be deprived of a thing owned or used. It follows that the loss of property cannot result from the voluntary act of its owner or holder, whereas in the case of destruction this is not excluded.

    According to the CJEU, it is possible to equate the dumping of an item in a landfill with the "destruction" of an item, because it leads to the irreversible extinction of that property. However, only the destruction of an asset which has been decided on because of the objective loss of the usefulness of that asset in the normal course of the taxpayer's business can be regarded as properly documented.

    The CJEU judgment basically confirms the existing administrative practice, as can be seen from the information of the GFD HERE. However, increased attention must be paid not only to proving the disposal of the goods, but also to whether their economic potential has been exhausted.

    If you have any questions, please contact the authors of the paper or members of the EY team with whom you usually work.

    Authors:

    Stanislav Kryl

    Michaela Nováková