Zásadní změny v zákoně o ochraně hospodářské soutěže (2)

Zásadní změny v zákoně o ochraně hospodářské soutěže (2)

26. července 2023
Předmět Tax Alert
Kategorie Právo

Významné novele zákona o ochraně hospodářské soutěže, která nabude účinnosti dne 29. července 2023, jsme se věnovali již v našem minulém příspěvku (ZDE), ve kterém jsme zejména stručně upozornili na změnu, že ÚOHS již nebude při místních šetřeních povinen konkrétně specifikovat prostory soutěžitele, v nichž má ke kontrole dojít.

Dnes si podrobněji představíme novinku v podobě zaváděné možnosti utajení totožnosti oznamovatelů protisoutěžního jednání. Jejich identitu totiž dle stávající právní úpravy není možné utajit. Důvodová zpráva k novele zákona o ochraně hospodářské soutěže uvádí, že aktuální právní úprava nutí soutěžitele v případě zaznamenaného protiprávního jednání se rozhodnout, zda dodrží svou povinnost a podají podnět k ÚOHS, čímž však prakticky ukončí předmětný obchodní vztah, nebo podnět nepodají v zájmu setrvání v tomto obchodním vztahu.

Novela zákona o ochraně hospodářské soutěže se proto snaží o vyvážení povinnosti podat podnět ÚOHS a práva na utajení identity. O tuto ochranu může oznamovatel požádat, pokud se domnívá, že podání oznámení by mohlo vést k ohrožení nebo porušení jeho oprávněných zájmů, a to nejpozději současně s poskytnutím podkladů a informací. Dle důvodové zprávy k novele nebude žádosti o utajení identity vyhověno pouze v těch případech, kdy charakter podnětu možnost ohrožení nebo poškození oprávněných zájmů podatele ze své povahy nepřipouští. V případě schválení žádosti bude ÚOHS povinen utajit identitu oznamovatele po dobu prošetření obsahu podnětu, před zahájením řízení, po jeho zahájení i skončení tak, aby k jeho ztotožnění nemohlo dojít ani prostřednictvím jakýchkoli podkladů uvedených ve správním spise.

S ochranou podatelů podnětu částečně souvisí i nedávno publikovaný zákon o ochraně oznamovatelů, jehož předmětem je ochrana oznamovatelů protiprávních jednání, kteří se dozvěděli o informacích, které nasvědčují porušení zákona v souvislosti s výkonem práce či jiné obdobné činnosti (podrobněji jsme o tomto zákoně informovali ZDE). Důvodem pro utajení jejich identity je ochrana vůči tzv. odvetným opatřením ze strany jak zaměstnavatelů, tak jiných subjektů dotčených oznámením. Dle této úpravy ÚOHS vůbec totožnost oznamovatele, pokud k tomu nedá souhlas, znát nebude. Úprava ochrany podatelů obsažená v novele zákona o ochraně hospodářské soutěže je výrazně širší.

V případě zájmu o podrobnější informace se prosím obraťte na autory článku nebo na další členy advokátní kanceláře EY Law či týmu EY, se kterými spolupracujete.

Autoři:

Jan Turek

Ondřej Pajatsch

  • Tax Alert - English version

    Fundamental changes to the Act on Protection of Competition (2)

    We have already discussed the significant amendment to the Act on Competition Protection, which will come into force on 29 July 2023, in our previous post (HERE), in which we particularly briefly pointed out the change that the Office for the Protection of Competition will no longer be obliged to specify the premises of a competitor to be inspected during on-site inspections.

    Today, we will present in more detail the novelty in the form of introducing the possibility to conceal the identity of whistleblowers of anticompetitive conduct. Under the current legislation, their identity cannot be concealed.. The Explanatory Memorandum to the amendment of the Act on Protection of Competition states that the current legislation forces competitors, in the event of a recorded infringement, to decide whether they will comply with their obligation and file a complaint with the Office for the Protection of Competition, thereby in fact terminating the business relationship in question, or whether they will not file a complaint in order to remain in the business relationship.

    The amendment to the Act on Protection of Competition therefore seeks to balance the obligation to file a complaint with the Office of Competition Protection and the right to confidentiality of identity. A whistleblower may request this protection if a whistleblower believes that the submission of a notification could lead to a threat to or violation of his/her/its legitimate interests, at the latest at the same time as providing documents and information. According to the Explanatory Memorandum to the amendment, the request for confidentiality of identity will not be granted only in those cases where the nature of the complaint does not, by its nature, allow for the possibility of jeopardising or damaging the legitimate interests of the applicant. If the request is approved, the Office will be obliged to keep the identity of the whistleblower confidential for the duration of the investigation of the content of the complaint, before the initiation of the procedure, after its initiation and after its conclusion, so that the whistleblower cannot be identified even through any documents contained in the administrative file.

    The protection of whistleblowers is also partly related to the recently published Whistleblower Protection Act, the subject of which is the protection of whistleblowers who become aware of information that suggests a violation of the law in connection with the performance of work or other similar activities (we have reported on this Act in more detail HERE). The reason for keeping their identities confidential is to protect them from so-called retaliation by both employers and other entities affected by the report. According to this regulation, the Office of Competition Protection will not know the identity of the whistleblower at all, unless the whistleblower consents. The protection of whistleblowers contained in the amendment to the Act on Protection of Competition is significantly broader.

    If you would like more detailed information, please contact the authors of this article or other members of EY Law or the EY team with whom you work.

    Authors:

    Jan Turek

    Ondřej Pajatsch