Praktické důsledky odložení uplatňování dorovnávacích daní členskými státy EU

Praktické důsledky odložení uplatňování dorovnávacích daní členskými státy EU

16. listopadu 2023
Předmět Tax Alert
Kategorie Mezinárodní zdanění

Zobrazit zdroje

Postupně se objevují informace o tom, že vybrané členské státy EU plánují odložit uplatnění dorovnávacích daní.

Některé státy hodlají odložit uplatňování pravidla pro zahrnutí zisku – IIR - a pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk – UTPR - dle čl. 50 relevantní EU direktivy (§148/2 českého zákona o dorovnávacích daních), přičemž některé budou zřejmě od r. 2024 uplatňovat alespoň vnitrostátní dorovnávací daň – QDMTT - (jako např. Slovensko) a některé státy hodlají – alespoň pro rok 2024 – neuplatnit žádnou z těchto “daní” (jako např. Malta).

Co to prakticky znamená pro české společnosti ze skupin, na které dopadají dorovnávací daně a jejichž součástí jsou entity právě z těchto „odkládajících“ zemí? Pojďme si projít vybrané scénáře:

  1. V situaci, kdy česká mateřská společnost vlastní dceřinou společnost z takové „odkládající“ země – pak v závislosti na konkrétní struktuře může být česká matka tou společností, která bude muset odvést případnou dorovnávací daň prostřednictvím pravidla IIR (toto bude relevantní zejména ve vztahu k jurisdikcím bez QDMTT).
  2. V situaci, kdy máme nejvyšší mateřskou entitu (UPE) z nečlenské jurisdikce, která neuplatňuje žádnou z těchto “daní” a zároveň vlastní jak českou entitu tak i entitu z předmětné „odkládající“ členské země – pak se nejspíše uplatní obecný roční posun náběhu UTPR a minimálně za rok 2024 by česká entita nejspíše neměla být povinna uplatnit UTPR.
  3. V situaci, kdy UPE z dané „odkládající“ jurisdikce bude mít českou dceřinou společnost – pak se sice obecně uplatní "akcelerace" UTPR dle §148/2 českého zákona o dorovnávacích daních - nicméně nám do zákona přibyl tzv. UTPR safe harbour (§148/3 českého zákona o dorovnávacích daních), který pro jurisdikci UPE poskytuje safe harbour pro roky 2024 a 2025, pokud obvyklá daňová sazba tohoto státu činí alespoň 20%. Pokud tedy bude tato podmínka splněna, pak česká entita nebude nucena v roce 2024 uplatňovat dorovnávací daň prostřednictvím UTPR ve vztahu k jurisdikci UPE (opět, toto by bylo relevantní zejména pro jurisdikce bez QDMTT).
  4. Pokud mírně modifikujeme předchozí scénář, kdy budeme mít UPE z „odkládající“ členské země a tato bude mít českou dceru, ale rovněž i dceru ze státu, který neuplatňuje žádnou z těchto “daní” - pak by se nejspíše měla uplatnit výše zmíněná "akcelerace" UTPR dle §148/2 českého zákona o dorovnávacích daních a česká entita může být nucena odvést případnou dorovnávací daň ve vztahu ke státu druhé dceřiné entity skrze UTPR už v roce 2024.

Pokud vás tato oblast zajímá, obraťte se prosím na autory článku nebo na poradenský tým EY, se kterým obvykle spolupracujete.

Autoři:

Karel Hronek

Vladimír Lhotský

  • Tax Alert - English version

    Practical implications of the postponement of the application of top-up taxes by EU Member States

    There is a gradual emergence of information that selected EU Member States are planning to postpone the application of the top-up taxes.

    Some Member States intend to postpone the application of the profit inclusion rule - IIR - and the under-taxed profit rule - UTPR - under Article 50 of the relevant EU Directive (§148/2 of the Czech Act on top-up taxes) - some will apparently apply at least a domestic top-up tax - QDMTT - from 2024 (such as Slovakia) and some intend - at least for 2024 - not to apply any of these "taxes" (such as Malta).

    What does this mean in practice for Czech companies in groups in scope of top-up taxes and which include entities from these "deferring" countries? Let's go through selected scenarios:

    1. In a situation where a Czech parent company owns a subsidiary from such a "deferring" country - then depending on the particular structure, the Czech parent may be the company that will have to pay any potentially applicable top-up tax through the IIR rule (this will be particularly relevant in relation to subsidiaries from non-QDMTT jurisdictions).
    2. In a situation where we have a ultimate parent entity (UPE) from a non-member jurisdiction that does not apply any of these "taxes" and at the same time owns both the Czech entity and an entity from the "deferring" member country - then the general one-year lag in the application of the UTPR is likely to apply and, at least for 2024, the Czech entity is likely not to be required to apply the UTPR.
    3. In a situation where a UPE from a given "deferring" jurisdiction will have a Czech subsidiary - then the UTPR "acceleration" will generally apply according to §148/2 of the Czech Act on Top-up Taxes - however, the so-called UTPR safe harbour (§148/3 of the Czech Act on Top-up Taxes) has been introduced, which provides a safe harbour for the UPE jurisdiction for the years 2024 and 2025 if the nominal tax rate of that state is at least 20%. Therefore, if this condition is met, then the Czech entity will not be forced to apply a top-up tax via UTPR in 2024 in relation to the UPE jurisdiction (again, this would be particularly relevant for non-QDMTT jurisdictions).
    4. If we slightly modify the previous scenario, where we have a UPE from a "deferring" member state and the UPE has a Czech subsidiary, but also a subsidiary from a state that does not apply any of these "taxes" - then the above mentioned "acceleration" of the UTPR under §148/2 of the Czech Act on balancing taxes should likely apply and the Czech entity may be forced to pay any top-up tax in relation to the state of the second subsidiary entity through the UTPR as early as 2024.

    If you are interested in this area, please contact the authors of this article or the EY advisory team you usually work with.

    Authors:

    Karel Hronek

    Vladimír Lhotský