Změna předpisů v oblasti pracovnělékařských služeb a daňový dopad
Ačkoliv původně očekávaná revoluce v pracovnělékařských prohlídkách se zatím nekonala, k určité úpravě povinností zaměstnavatelů došlo. Spolu s tím vzniká i otázka, jak je to od roku 2023 s daňovou uznatelností nákladů na periodické prohlídky zaměstnanců.
Změna byla většinově prezentována tak, že periodické prohlídky se staly pro určité kategorie zaměstnanců pouze dobrovolnými, což by ve svém důsledku mohlo vést k daňové neuznatelnosti nákladů vynaložených zaměstnavatelem na tyto prohlídky.
Konkrétně byla novelizována vyhláška č. 79/2013 Sb. o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče. Samotnou frekvenci periodických prohlídek u zaměstnanců vykonávajících nejméně riziková práce novela nezměnila. U zaměstnanců vykonávajících práci zařazenou do kategorie první se periodické prohlídky provádějí jednou za šest let a u zaměstnanců nad 50 let věku jednou za čtyři roky. U zaměstnanců vykonávajících práci zařazenou do kategorie druhé jednou za čtyři, respektive dva roky. Pro obě kategorie však přibyla nová podmínka – periodické prohlídky se provádějí pouze tehdy, pokud to zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyžadují.
Jestliže tedy zaměstnanec nebo zaměstnavatel nebudou na provedení prohlídky trvat, není nutné prohlídku provádět.
Na druhou stranu, pokud provádění periodických prohlídek jedna ze stran vyžaduje, pak je zaměstnavatel povinen prohlídku zajistit. Tedy vyplnit žádost o provedení prohlídky a vyslat zaměstnance k příslušnému lékaři. Náklad na zajištění takové prohlídky je pak nákladem vynaloženým na základě povinnosti, kterou zaměstnavateli stanoví právní předpis, a jako takový je nákladem daňově uznatelným.
Prakticky je na straně zaměstnavatelů vhodné provést úvahu, jakým způsobem chtějí k periodickým prohlídkám pro dotčené kategorie zaměstnanců přistoupit a odpovídajícím způsobem nastavit příslušná interní pravidla a vztahy s poskytovateli pracovnělékařských služeb. Pokud chtějí mít prohlídky povinně zachované a tím i náklady na ně daňově uznatelné, je potřeba evidovat i požadavky, na jejichž základě povinnost prohlídku provést vzniká.
Pro úplnost dodáváme, že pro práce zařazené do kategorie druhé rizikové, třetí a čtvrté zůstávají periodické prohlídky povinné ze zákona, i bez požadavku zaměstnance nebo zaměstnavatele. Oblast vstupních lékařských prohlídek zůstala beze změny, v oblasti mimořádných a výstupních prohlídek došlo jen k okrajovým změnám.
Na závěr bychom rádi doplnili, že výše uvedený stručný komentář nemůže nahradit podrobné daňové posouzení konkrétní situace.
V případě dotazů se prosím obraťte na autorky článku nebo daňový tým EY, se kterým pravidelně spolupracujete.
Autorky: