Blíží se institut zpětného uplatnění daňové ztráty

Blíží se institut zpětného uplatnění daňové ztráty

1. června 2020
Předmět Tax Alert

V rámci tzv. protikrizového balíčku[1], který byl právě schválen ve zrychleném řízení Poslaneckou sněmovnou, je mimo jiné navrhováno zavedení institutu zpětného uplatnění daňové ztráty (tzv. tax loss carry back). Níže shrnujeme z našeho pohledu hlavní elementy tohoto instrumentu.

  • Od základu daně by mělo jít odečíst daňovou ztrátu nebo její část, a to ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období (nebo období, za které se podává daňové přiznání), za které se daňová ztráta stanoví, nebo – jako doposud - v 5 zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které se daňová ztráta stanoví.
  • Oproti původnímu návrhu však byl schválen limit - ve zdaňovacích obdobích předcházejících období, za které se daňová ztráta stanoví, lze tuto daňovou ztrátu odečíst od základu daně pouze do souhrnné výše nepřesahující 30 000 000 Kč.
  • U poplatníka daně z příjmů fyzických osob by nemělo jít odečíst daňovou ztrátu oproti základu daně z příjmů ze závislé činnosti.
  • Zjednodušeně tedy poplatník, který bude mít za zdaňovací období roku 2020 vyměřenou daňovou ztrátu, může tuto ztrátu uplatnit ve zdaňovacím období roku 2019 a eventuálně i zdaňovacím období roku 2018 a tuto daňovou ztrátu si odečíst od základu daně za uvedená zdaňovací období (prostřednictvím dodatečného daňového přiznání). Za předpokladu, že měl poplatník za zdaňovací období let 2019 a 2018 kladnou daňovou povinnost a již ji zaplatil, vznikne poplatníkovi přeplatek.
  • Nově se navrhuje možnost vzdát se práva na uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně ve zdaňovacích obdobích následujících po období, za které byla stanovena. Toto vzdání se musí poplatník učinit vůči správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání za období, za které se tato daňová ztráta stanoví, a vztahuje se vždy na všechna následující zdaňovací období a na celou daňovou ztrátu. Smyslem tohoto institutu je omezit prodloužení lhůty pro stanovení daně podle § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů („ZDP“) – viz níže související bod.
  • Rovněž se stanovuje povinnost poplatníka uvést v daňovém přiznání při uplatnění daňové ztráty, kterou daňovou ztrátu uplatňuje a v jaké výši.
  • Dle důvodové zprávy by neuplatnění daňové ztráty za období předcházející období, za které byla stanovena, nemělo být porušením podmínek pro uplatnění slevy podle § 35a ZDP, tj. u příjemců investičních pobídek.
  • I při zpětném uplatnění daňové ztráty bude třeba naplnit podmínky stanovené tzv. testem podstatné změny, resp. testem zachování stejné činnosti v § 38na ZDP. V této souvislosti se dle důvodové zprávy „upřesňuje“ vymezení pojmu „změna ve složení osob“, přičemž není zcela zřejmé, zda se nějak posouvá praktický výklad tohoto pojmu – v rámci vypořádání připomínek zástupci ministerstva financí naznačují, že obsahová změna není cílem.
  • V případě přeměn by nemělo jít daňovou ztrátu stanovenou poplatníkovi za období po přeměně uplatnit vůči základu daně právního předchůdce (zaniklé společnosti), který byl stanoven v období před přeměnou. Poplatník, který při přeměně nezaniká, by měl být obecně schopen uplatnit daňovou ztrátu, která mu byla stanovena za období po přeměně, vůči svému základu daně, který mu byl stanoven za období před přeměnou, avšak pouze tu část ztráty, která se vztahuje ke stejným činnostem, které tento poplatník vykonával již v období před přeměnou.
  • Při aplikaci zpětného uplatnění daňové ztráty dochází k prodloužení lhůty pro stanovení daně pro daná období, a to obecně do konce lhůty pro stanovení daně za poslední zdaňovací období, za které bylo možno daňovou ztrátu nebo její část uplatnit.
    • Nicméně by mělo platit, že pokud poplatník nevyužije možnosti zpětného uplatnění daňové ztráty, tato lhůta (pro zdaňovací období, které předchází období, za které byla daňová ztráta stanovena) by neměla být prodlužována.
    • Vzdal-li se poplatník práva na uplatnění daňové ztráty pro zdaňovací období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví, lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období, které předchází období, za které byla daňová ztráta stanovena, a ve kterém byla daňová ztráta uplatněna, končí současně se lhůtou pro stanovení daně za období, ve kterém byla daňová ztráta stanovena.
  • Podle navrhovaného přechodného ustanovení je tato nová úprava použitelná již na daňovou ztrátu pravomocně stanovenou za zdaňovací období, která skončila 30. června 2020 nebo později.
  • Dále se navrhuje urychlení možnosti zpětného uplatnění ztrát za první období aplikace této úpravy (a to pouze v prvním zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím období, za které byla daňová ztráta určena) – a to v podobě zrychlené možnosti uplatnit ztrátu v očekávané výši (již v průběhu zdaňovacího období, za které vzniká).
  • Pokud bude skutečně stanovená daňová ztráta odlišná od částky, kterou poplatník jako stanovenou daňovou ztrátu určil, nebo daňová ztráta nevznikne, znamená to, že jeho daň za bezprostředně předcházející zdaňovací období, ve kterém snížil základ daně o fiktivní stanovenou daňovou ztrátu, není správná;
    • pokud má jeho daň být vyšší (tedy skutečná daňová ztráta je nižší než částka, kterou určil, případně mu daňová ztráta nevznikla), než je poslední známá daň, musí podat dodatečné daňové přiznání a rozdíl, včetně úroků z prodlení, doplatit.
    • pokud ztráta bude naopak vyšší (tedy skutečná daňová ztráta je vyšší než částka, kterou určil), měl by mít poplatník možnost podat dodatečné daňové přiznání.

Situaci pro vás budeme nadále monitorovat. V případě dotazů se prosím obraťte na daňový tým EY, se kterým pravidelně spolupracujete.
 

Autoři:

Lucie Říhová – lucie.rihova@cz.ey.com; +420 731 627 058

Václav Toman – vaclav.toman@cz.ey.com; +420 730 191 853

 

[1] https://psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=874