Hybridní nesoulady dle ATAD

Hybridní nesoulady dle ATAD

15. června 2020
Předmět Tax Alert

Novela zákona o daních z příjmů, kterou byla zavedena směrnice ATAD do českého právního řádu, je účinná od 1. dubna 2019, s výjimkou ustanovení týkajících se zdanění při přemístění (exit tax) a hybridních nesouladů, která jsou účinná až od 1. ledna 2020.

Úprava hybridních nesouladů míří na tři základní situace, a to (i) dvojí odečet, (ii) odečet bez zahrnutí (příjmů do základu daně) a (iii) tzv. importovaného hybridního nesouladu. Úprava se uplatní na transakce mezi přidruženými osobami.[1] Smyslem této právní úpravy je zabránit situaci, kdy je jeden výdaj z daňového pohledu fakticky uplatněn ve dvou státech, nebo kdy dva státy daňově ošetřují stejný instrument odlišně. Pokud je úprava jednotlivých pravidel ATAD stručná a interpretačně nejasná, úprava pravidel hybridních nesouladů je velmi strohá a obtížně srozumitelná.

Hybridní nesoulad může vzniknout i v ne zcela intuitivní situaci, kdy zahraniční právní úprava klasifikuje českou společnost (či stálou provozovnu) zcela odlišným způsobem, např. když americká daňová úprava považuje českou společnost za stálou provozovnu. Pokud česká společnost vyplácí úrok americké mateřské společnosti, gramaticky se jedná o odečet bez odpovídajícího zahrnutí příjmu do základu daně.

V případě dvojího odečtu se ponechává odečet ve státě zdroje, pokud druhá země uplatňuje obdobné pravidlo (pokud nikoliv, neuplatní se odečet ve státě zdroje). V případě odečtu bez zahrnutí se odepírá odečet v zemi zdroje a ponechává se osvobození příjmu od zdanění ve státě příjemce (pokud však země zdroje obdobné pravidlo neuplatňuje, zahrne se příjem do základu daně na straně příjemce).

V našich článcích jsme Vás v kostce seznámili se všemi základními parametry[2] české implementace směrnice, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem (tzv. ATAD), tj. s pravidly pro omezení daňové uznatelnosti finančních nákladů, pravidly pro přemístění majetku bez změny vlastnictví a pravidly zdanění ovládané zahraniční společnosti (tzv. CFC).  Přestože se ve většině případech budou pravidla uplatňovat poprvé až za rok 2020, doporučujeme se zamyslet nad možnými důsledky již nyní, protože česká právní úprava pravidel je nejasná a strohá, interpretace bude obtížná a pro kalkulaci české daňové povinnosti bude nutné znát daňový režim jednotlivých položek (či celých společností) v zahraničí.

Autor:

Karel Hronek - karel.hronek@cz.ey.com; +420 731 627 065

 

[1] Definice přidružené osoby je stejná jako pro pravidla CFC s tím, že podmínka hranice podílu na základním kapitálu, hlasovacích právech nebo právu na zisku je alespoň 50%.
[2] Součástí implementace bylo ještě zahrnutí obecné klauzule týkající se zneužití práva do daňového řádu.