Pohled OECD na vliv aktuálních mimořádných situací na uplatnění smluv o zamezení dvojímu zdanění

Pohled OECD na vliv aktuálních mimořádných situací na uplatnění smluv o zamezení dvojímu zdanění

14. dubna 2020
Předmět Tax Alert
Kategorie COVID-19

V návaznosti na mimořádná opatření jednotlivých vlád v souvislosti s koronavirem zareagovala rovněž OECD a vydala stanovisko k možným řešením aktuálně vzniklých situací s daňově mezinárodním přesahem při aplikaci smluv o zamezení dvojímu zdanění. Stanovisko vychází ze znění Modelové smlouvy OECD, tudíž je vždy potřeba zohlednit kromě posouzení aspektů konkrétní situace rovněž i znění příslušné bilaterální smlouvy.

Kompletní znění tohoto stanoviska je k dispozici ZDE. Níže shrnujeme jednotlivé oblasti, které jsou ve stanovisku diskutovány.

Vznik stálé provozovny a místo skutečného vedení společností

  • Vykonávání činnosti zaměstnanců z domova v rámci home office v jiné než zemi rezidence zaměstnavatele by nemělo vést ke vzniku zahraniční stálé provozovny.
  • Rovněž by stálá provozovna neměla vznikat z titulu činnosti závislého zástupce, který aktuálně vlivem situace koronaviru uzavírá v zastoupení daného poplatníka pro něj závazné smlouvy v jiné zemi. Obdobně by se mělo postupovat při stanovení místa skutečného vedení pro určení státu daňové rezidence společností v případě výkonu činnosti klíčových řídících pracovníků.
  • Naopak doba přerušení prací na staveništi či v rámci stavebně montážního projektu by měla být nadále zahrnována do celkové doby trvání ovlivňující vznik stálé provozovny.

Přeshraniční pracovníci a stát daňové rezidence jednotlivců

  • Příspěvky poskytované jednotlivými vládami na náhrady mezd vyplácených zaměstnancům by měly být přisuzovány ke zdanění těm státům, ve kterých by zaměstnání bylo za běžných okolností vykonáváno.
  • V případě, kdy se osoba vlivem aktuální situace dočasně ocitla v cizí zemi, ve které by za takové období splnila podmínky daňového rezidenství, by měl být tento nesoulad (vyloučení daňového rezidenství v cizí zemi) vyřešen aplikací příslušných ustanovení (tzv. tie-breaker rules) konkrétní smlouvy (např. stálý byt, středisko životních zájmů, státní příslušnost aj.). V opačné situaci, kdy se osoba ze zahraničí, kde vykonávala svou práci a byla daňovým rezidentem, dočasně vrátila do své „původní domovské země“, by mělo opět dojít k aplikaci tie-breaker rules.

Autoři: 
Lucie Říhová
Jakub Majer