Ratifikační listina k multilaterálnímu instrumentu uložena
Mnohostranná úmluva o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků ve vztahu k daňovým smlouvám byla schválena parlamentem České republiky v listopadu 2019 a v květnu 2020 byla v Paříži uložena ratifikační listina. Co přesně to znamená pro Českou republiku?
- Mnohostranná úmluva o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků ve vztahu k daňovým smlouvám („MLI“) byla podepsána v červnu 2017.[1]
- MLI je nástroj, jehož prostřednictvím může dojít ke změně mnoha smluv o zamezení dvojího zdanění (v tuto chvíli je pokryto 52 smluv uzavřených ČR).
- MLI byl předložen parlamentu k souhlasu s ratifikací (sněmovní tisk 264)[2] – schváleno parlamentem 28. listopadu 2019[3] a 13. května 2020 byla v Paříži uložena ratifikační listina České republiky.[4]
- ČR implementuje jen nutné minimum – tzv. minimální standard – preambule o účelu smlouvy, pravidlo proti zneužití (tzv. principal purpose test) a úprava procedury řešení případů dohodou (MAP).
- Úmluva vstoupí pro Českou republiku v platnost dne 1. září 2020, přičemž okamžik účinnosti ve vztahu k té které smlouvě je obecně odvozen (s určitým posunem) od ratifikace oběma MLI signatáři.
- Změny vyplývající z MLI se obecně uplatní tehdy, pokud i druhý smluvní stát podřadí danou smlouvu pod režim MLI a oba státy souhlasí s aplikací daného ustanovení.
- Údaje o stavu ratifikace a dopadu MLI na jednotlivé smlouvy poskytuje seznam signatářů[5] a tzv. MLI Matching Database[6] (dostupné na webu OECD). OECD v této souvislosti vydala návod k vydání tzv. syntetizovaných textů zohledňujících dopad MLI.[7] Ministerstvo financí syntetizované texty údajně vydávat neplánuje, ale údajně vydá sdělení o účinnosti.
Případné dotazy adresujte autorům článku nebo se obraťte na náš poradenský tým, se kterým spolupracujete.
Autoři:
Vladimír Sopkuliak
Jakub Majer