Komentář EY: Index vnímání korupce 2018 a Česká republika

  • Share

Autor: Radim Bureš, manažer oddělení forenzních služeb a podpory integrity EY
v České republice

Česká republika dosáhla v Indexu vnímání korupce Transparency International 59 bodů ze 100 možných a obsadila 38. příčku na světě. Své postavení zlepšuje již druhým rokem v řadě.

V těchto dnech zveřejnila Transparency International každoroční výsledky Indexu vnímání korupce za rok 2018. Index vnímání korupce je složen z řady dílčích průzkumů, v případě ČR celkem deseti. Některé z nich jsou kvantitativní, ale řada je založena na expertním odhadu či kombinuje oba přístupy. Ze sledovaných ukazatelů je nejdůležitější právě bodová hodnota. Po skokovém zlepšení v roce 2015 vykazuje Česká republika dlouholetý růst (s malým zaváháním v roce 2016). Korupční situace se podle indexu sice pomalu, ale přesto postupně zlepšuje. Vývoj hodnot ukazuje následující tabulka.

2018

2017

2016

2015

2014

2013

59

57

55

56

51

48

Druhým klíčovým ukazatelem je srovnání s dalšími zeměmi. I zde si ČR vede relativně dobře. Předběhla totiž nejen např. Řecko a Itálii (52 bodů), ale i Španělsko (58 bodů). Ze zemí západní Evropy a EU vykazují tradičně nejnižší míru vnímání korupce severské země, kam je třeba zařadit i Estonsko (73 bodů), Švýcarsko (85 bodů) a Německo s Velkou Británií (obě 80 bodů). Těsně nad ČR se umístilo Polsko a Slovinsko (60 bodů). Polsko vykazuje lepší hodnocení dlouhodobě, ale náskok před ČR se snížil na jeden bod. Slovensko, opět dlouhodobě, za ČR ve vnímání korupce zaostává a již léta stagnuje s hodnotou okolo 50 až 51 bodů. Nůžky mezi našimi dvěma zeměmi se tedy pomalu rozevírají. Maďarsko, které ještě v roce 2012 bylo s 55 body před ČR, se letos se 46 body dostalo až za Rumunsko. Země EU pak spolu s Řeckem uzavírá Bulharsko s pouhými 42 body, čímž se zařadilo až za Tunisko, Maroko či Jižní Afriku (byť srovnání evropských a mimoevropských zemí je nutno brát s rezervou).

Mimo Evropu představuje překvapení významné zhoršení Spojených států (ze 75 na 71 bodů). Prezentovat statistiky je jednoduché. Složitější otázkou je, čím si ČR lepší hodnocení „zasloužila“. V loňském roce korupce nepředstavovala výraznější politické téma, nebyla přijata nějaká výrazná právní úprava, která by korupci omezovala, a přelomové nejsou ani soudní rozsudky nad stíhanými korupčníky.

Vlastní výzkum nám k důvodům postupného zlepšování poskytuje poměrně málo vodítek. Pokud bychom se podívali na zdrojové informace, ze kterých je Index CPI konstruován, tak zaujme Global Insights Bussiness Condition and Risk Indicators. V něm ČR získala nadstandardně vysoké ohodnocení 71 bodů, tedy hodnocení srovnatelné s Francií, Irskem či Rakouskem. Tento zdrojový průzkum se snaží odpovědět na otázku, na kolik mohou v zemi operovat podnikatelské subjekty, aniž by byly vystaveny riziku, že po nich budou vymáhány úplatky. Jedná se o typ korupce, který je známý spíše v zemích na východ od nás a který v ČR skutečně tolik rozšířený není. Nepostihuje tedy situace, kdy např. naopak firmy samy uplácejí, aby získaly nějakou výhodu. Ale ani tento údaj dlouhodobé zlepšování příliš nevysvětluje. Pokusím se tedy některé pozitivní trendy ukázat s plným vědomím subjektivnosti takového pohledu.

Na prvním místě bych zmínil odhodlanost orgánů činných v trestním řízení, zejména státního zastupitelství, korupci odhalovat a stíhat. Do sledovaného období mohla spadnout např. velká kauza stíhaného podnikatele Tomáše Horáčka a jeho První chráněné dílny. Obdobně je třeba pozitivně hodnotit i razantnější postup finanční správy, ať již směrem k důslednějšímu vymáhání daní, nebo k omezování karuselových podvodů.

Za druhé je třeba zmínit netolerování korupčních praktik na některých resortech. Nejviditelnější je přístup ministerstva zdravotnictví, které zahájilo postup vůči korupčním (či korupci blízkým) praktikám v řadě nemocnic. Ocenit je třeba i oblast Evropských fondů, kde jsme sice nebyli v posledním roce svědky nějakého převratného posunu, ale pokračuje proces postupného zkvalitňování řídících a kontrolních procesů směřujících k eliminaci podvodů a korupce. Proces, který byl nastartován již někdy kolem roku 2010.

Za třetí bych uvedl protikorupční politický étos Pirátské strany. I když o konkrétních výsledcích se nedá zatím moc hovořit, je legislativní i exekutivní tlak důležitý. Mám na mysli takové iniciativy, jako je „nominační zákon“, nastavující pravidla pro obsazování řídících pozic ve státních firmách či zpřísnění zákona o registru smluv. Pozitivní je i úsilí o vnitrostranickou transparentnost (záznamy lobbistických schůzek).

Za čtvrté, a v neposlední řadě, můžeme sledovat pozitivní trendy i v soukromém sektoru. Pozitivní kroky mohou být motivovány tlakem zahraničních vlastníků (kteří jsou zase tlačení protikorupční legislativou zaměřenou na podnikatelský sektor v USA, Velké Británii a nově i ve Francii), tlakem českého zákona o trestní odpovědnosti právnických osob či individuální iniciativou managementu a pracovníků compliance. Budeme čekat, zda některý ze specializovaných průzkumů (např. Global Corruption Barometer) tuto úvahu podpoří čísly.

Kritik může namítnout, že nic z výše uvedeného není příliš prokazatelné a že můžeme uvést i řadu příkladů opačných. Bude mít nepochybně pravdu, výše uvedené představuje subjektivní pohled na zlepšující se data. Zajímavější možná bude letošní rok. Českou politiku čeká diskuse minimálně o třech důležitých protikorupčních zákonech – zákoně o ochraně oznamovatelů korupce (whistleblowing), o regulaci lobbingu a již zmiňovaný nominační zákon. Rozmělnění či odložení těchto zákonů a absence konkrétních protikorupčních kroků může situaci rychle zvrátit.

Na závěr jsem si nechal třetí, nejsložitější otázku. Co Index vnímání korupce vlastně měří? Z předchozího textu je asi zřejmé, že se nejedná o jednoduché měření např. četnosti či výše úplatků. Daleko spíše se jedná o souhrnný pohled na kvalitu vládnutí, na schopnost státu (ale šířeji i médií a celé společnosti) nastavovat pravidla a opatření proti nelegálnímu získávání výhod cestou korupce (v širokém chápání tohoto slova) a také na vymáhání těchto pravidel. Pod takto široce pojatou korupci by spadala i situace, kdy země má dobře nastavenou protikorupční legislativu, která ale není vymáhána nebo je vymáhána selektivně, kdy existují nedotknutelné osoby či skupiny a podobně. Mezinárodní sekretariát Transparency International k tomu píše, že výzkum odhaluje, že pokračující selhávání většiny zemí významně kontrolovat korupci přispívá ke krizi demokracie ve světě, včetně posilování populistických tendencí. Dlouhodobě neřešená korupce vskutku může přispět k voličské frustraci a k příklonu k populistické politice. Tato politika však problém korupce vyřešit nemůže.

 

O EY

EY je předním celosvětovým poskytovatelem odborných poradenských služeb v oblasti auditu, daní, transakčního
a podnikového poradenství. Znalost problematiky a kvalita služeb, které poskytujeme, přispívají k posilování důvěry
v kapitálové trhy i v ekonomiky celého světa. Výjimečný lidský a odborný potenciál nám umožňuje hrát významnou roli při vytváření lepšího prostředí pro naše zaměstnance, klienty i pro širší společnost.

Název EY zahrnuje celosvětovou organizaci a může zahrnovat jednu či více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatnou právnickou osobou. Ernst & Young Global Limited, britská společnost s ručením omezeným garancí, služby klientům neposkytuje.

Informace o průzkumu

Aktuálního průzkumu se zúčastnilo 220 vrcholových manažerů zodpovědných za investiční rozhodnutí, především generální ředitelé, kapitáloví analytici, portfolioví manažeři a ředitelé IT. Respondenti odpovídali na otázky týkající se dostupnosti a kvality nefinančních informací o obchodních společnostech a toho, jak tyto informace využívají ve svých investičních rozhodnutích. Průzkum včetně podrobných pohovorů s účastníky provedla v létě letošního roku agentura Institutional Investor’s Research Lab. 40 % respondentů pracuje v institucích spravujících podkladová aktiva minimálně v objemu 10 miliard amerických dolarů.

EY Česká republika

Twitter
Facebook
LinkedIn
YouTube
Instagram