Praha, 15. září 2023 - Jedenáct tisíc korun na pacienta ročně – tolik ušetří státu svou činností pacientské organizace. Sedm vybraných pacientských organizací[1], které byly podrobeny hlubší analýze, přináší úsporu vyčíslenou na 188,5 milionu Kč ročně[2]. Veřejné prostředky pacientské organizace šetří zejména tím, že státu odpadají náklady na pracovníky sociálních služeb a zdravotnictví, a také tím, že aktivitami v oblasti prevence snižují výdaje na léčbu a vyplácení invalidních důchodů. Tyto závěry vyplývají z analýzy, kterou provedla poradenská společnost EY spolu s Národní asociací pacientských organizací (NAPO).
Základní aktivitou pacientských organizací je poskytovaní poradenství pacientům, ať už formou peer-to-peer, dobrovolníků nebo specialistů. Poradenství a konzultace se zaměřují především na zvládání života s onemocněním, informace o onemocnění, možnosti léčby nebo sociální a psychologickou podporu. Ekvivalent mzdy a s ní spojených odvodů státu za pracovníky sociálních služeb, kteří by v případě neexistence pacientských organizací museli tyto poradní aktivity poskytovat, dosáhl na daném vzorku sedmi vybraných pacientských organizací hodnoty 19,5 milionu korun za rok.
Prevencí rakoviny prsu ušetří pacientské organizace až 50 milionů korun z veřejných prostředků. Tato částka zahrnuje výdaje na léčbu a invalidní důchod, které díky včasnému odhalení nemoci nebudou nutné, a k tomu příjem z odvodů státu. V případě pacientských organizací pracujících s diabetiky tato hodnota dosahuje až 58 milionů korun.
Pacientské organizace si zaslouží štědřejší podporu státu
„Zjištěné údaje o finančním přínosu pro stát vychází pouze ze vzorku sedmi organizací. Vzhledem k tomu, že pacientských organizací je v Česku 140, můžeme odhadovat, že celý sektor pro stát generuje hodnotu v řádu (desítek) miliard,“ uvedl Zdeněk Dušek, partner EY, a upozornil: „Dané hodnoty nezahrnují často ty nejvýznamnější přínosy činnosti pacientských organizací, jako je zvýšení kvality života pacientů.“
„Nepoměr mezi přínosy a náklady fungování pacientských organizací je propastný,“ uvedl předseda Národní asociace pacientských organizací Robert Hejzák a vysvětlil: „Pokud by měly naše organizace aspoň elementární jistotu dlouhodobého příjmu, mohly by své služby a podporu pacientům poskytovat v řádově vyšším měřítku, a tím generovat i mnohem vyšší úspory veřejným rozpočtům a zdravotnictví. V současnosti příspěvky od státu a krajů tvoří jen 31 %, většinu příjmů máme ze soukromých a dalších zdrojů.“
Pacientské organizace se profesionalizují, peníze na to shánějí samy
Přes 56 % pacientských organizací mělo v roce 2022 náklady přes jeden milion korun, přičemž medián ročních nákladů na organizaci činil 1,2 milionu Kč. Největší položku z daných nákladů tvoří osobní náklady na zaměstnance a dobrovolníky. Ty jsou však dle realizovaných rozhovorů se zástupci pacientských organizací zároveň položkou, na kterou se obtížně shání financování.
Pouze 18 % pacientských organizací poskytuje ze zákona registrované sociální služby a jen 3 % poskytují registrované zdravotní služby. Řada pacientských organizací, které tyto služby registrované nemají, nicméně vykonává určité poradenské aktivity zaměřené na pomoc pacientům. Celkem pacientské organizace tímto způsobem za rok 2022 poskytly sociální služby, poradenství a konzultace 17 373 pacientům a zdravotní služby, poradenství a konzultace 23 962 pacientům.
Pacientské organizace vychovávají aktivní pacienty
Pro všechny aktivity pacientských organizací však v korunách hodnotu vyčíslit nelze. Kromě již zmíněného zvyšování kvality života je to také zapojování pacientů do rozhodovacích procesů na individuální i systémové úrovni. Je prokázáno, že jsou-li pacienti bráni jako partneři, vede to k vyšší bezpečnosti jejich léčby, vyšší spokojenosti a lepším zdravotním výsledkům. Aktivní pacienti, kteří nejsou pouhými pasivními příjemci lékařské péče, mohou přispět k bezpečnosti své péče i celého zdravotního systému.
Právě zapojení pacientů a převzetí zodpovědnosti za vlastní zdraví je jedním z významných úkolů pacientských organizací. Proto byly závěry analýzy společnosti EY zveřejněny u příležitosti Světového dne bezpečí pacientů, který připadá na 17. září. Jeho letošním mottem je „Zesilte hlas pacientů!“
Stáhnout kompletní analýzu (PDF)
